Letošní schodek by se mohl zvýšit o dalších 45 miliard na 375 miliard Kč

foto Mimořádná schůze Sněmovny svolaná z podnětu koaličních poslanců, 29. září 2022, Praha. Ministr financí Zbyněk Stanjura při vystoupení k poslancům.

Praha - Schválený schodek letošního státního rozpočtu by se mohl proti původnímu návrhu vlády zvýšit o dalších 45 miliard korun na celkových 375 miliard korun. Vláda původně navrhla zvýšení schodku o 50 miliard korun z 280 na 330 miliard. V dnešním druhém čtení novely rozpočtu ve Sněmovně však koaliční politici vznesli další návrhy na zvýšení výdajů rozpočtu a tím i jeho schodku. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšení výdajů o sedm miliard na sociální věci. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) a poslanec STAN Tomáš Müller chtějí na řešení nárůstu cen energií přidat celkem 38 miliard korun. Letošní schválený rozpočet by mohl hypoteticky vzrůst celkově o 95 miliard.

Fotogalerie

Poslanci pak dnes navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu. Peníze chtějí brát kromě jiného z vládní rozpočtové rezervy. O návrzích rozhodnou poslanci při závěrečném schvalování novely rozpočtu. Mohlo by se konat již v příštím týdnu.

Jurečka svůj návrh zdůvodnil potřebou zajištění peněz na sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Celá částka má jít do kapitoly jeho ministerstva. Poslanci Adamec a Müller chtějí navýšit výdaje státního rozpočtu celkem o 38 miliard kvůli zajištění příspěvku na úhradu nákladů za energie a na pomoci podnikatelům s nárůstem cen energií.

Celkové výdaje státního rozpočtu už podle původního vládního návrhu, který vláda předložila poslancům, měly překročit dva biliony korun. Vláda navrhla zvýšit výdaje o 115 miliard, pokud by prošly oba uvedené pozměňovací návrhy, představoval by nárůst výdajů 160 miliard a celkové výdaje by vzrostly na 2,168 bilionu korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v dnešní rozpravě řekl, že podpoří rozumné pozměňovací návrhy, které povedou k úsporám. Podotkl však, že žádné takové zatím nenašel, protože opoziční návrhy vedou pouze k navýšení deficitu. Některé pozměňovací návrhy se podle něj podpořit nedají, protože peníze by zůstaly nevyčerpány. Chce k nim ale zpracovat odborná stanoviska. Podotkl, že o pozměňovacích návrzích se hlasuje ve třetím čtení. "Neříkám, že žádný z nich nemá šanci na přijetí,“ poznamenal.

Například místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) chce přesunout pět miliard na podporu podnikání kvůli vysokým cenám energie. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard z peněz určených do rozpočtu EU a převést je do vládní rozpočtové rezervy.

Přidat 1,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na sociální služby chce stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO. Jeho stranická kolegyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová chce přidat 300 milionů na podporu bydlení a stejnou částku na rekonstrukce škol v malých obcích.

Pozměňovací návrh přinesla i skupina koaličních poslanců v čele s lidovcem Šimonem Hellerem. Chtějí odebrat prezidentské kanceláři 30 milionů korun na lesní hospodářství. Důvodem je pravomocné odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v Lánské oboře. Prezident Miloš Zeman mu ale udělil milost a Balák ve funkci zůstal. Peníze by měly podle ohlášeného pozměňovacího návrhu k vládní rozpočtové novele jít na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků.

Sněmovna podpořila předčasné důchody bez krácení pro záchranáře

Zdravotničtí záchranáři možná budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let. Jejich zaměstnavatelům se ale zvýší penzijní odvody. Předpokládá to vládní novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly její schválení už v prvním čtení, jak chtěl kabinet. Chtějí uplatnit pozměňovací návrhy, vládní návrh není podle nich spravedlivý. Předloha opravuje dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu dřívějších záchranářských penzí. Posoudí ji sociální výbor.

Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna. Ustanovení ale obsahuje chyby a nelze je využít. Vládní předloha má stav napravit.

Nárok na dřívější penzi bez jejího krácení budou mít podle novely členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Jde o zhruba 6500 pracovníků. Vláda to zdůvodňuje tím, že jsou vystaveni skoro stále stresu a část z nich i fyzické zátěži. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba 20 let, by tito pracovníci mohli podle návrhu chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let.

Poslanci ANO chtějí podle místopředsedy frakce Aleše Juchelky pouze napravit administrativní chybu a neměnit smysl zákona přijatého v minulém volebním období. Podle Lucie Šafránkové (SPD) je vládní návrh nespravedlivý kvůli navázání počtu odpracovaných směn na délku snížení hranice důchodového věku. "Bylo by vhodnější jiné nastavení, které nepoškozuje ty záchranáře, kteří odpracovali v systému více než 30 let, i velkorysejší snížení důchodového věku pro ty, co odpracovali základních 20 let," řekla.

Zpravodaj Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) podotkl, že v debatě se záchranáři se vyskytly pochyby o tom, zda je přepočet směn na dobu dřívějšího důchodu nastaven spravedlivě. "Jsme připraveni o tomto ještě diskutovat," uvedl. Nyní se ale podle Kaňkovského nezdá, že by existoval nepoměr mezi přepočtem podle odpracovaných směn a podle odpracovaných hodin.

Zaměstnavatelům by se u záchranářů s právem na předčasný důchod podle vládní novely zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z nynějších 21,5 procenta na 26,5 procenta. Příští rok by odváděli 23,5 procenta.

V prvních letech půjdou na penze záchranářů desítky milionů korun ročně navíc. Jednorázové náklady spojené s administrací předčasných penzí záchranářů vláda odhadla na částku až kolem 300 milionů korun. Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů.

Příspěvek na mobilitu pro lidi s postižením možná vzroste z 550 na 900 Kč

Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením se možná zvýší z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Na až půl milionu korun, tedy o 100.000 korun, by mohl vzrůst státní příspěvek na zdvihací plošinu. Předpokládá to vládní novela o poskytování dávek, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční kluby ANO a SPD vetovaly žádost kabinetu, aby dolní komora schválila změny už v prvním čtení. Opozice chce podle Aleše Juchelky (ANO) a Lucie Šafránkové (SPD) uplatnit pozměňovací návrhy. Vládní předloha navíc upravuje pravidla poskytování otcovského volna a pohřebného, a také hlášení karantén. Nyní ji dostane k posouzení sociální výbor.

Příspěvek na mobilitu se vyplácí zhruba deset let, pobírá jej kolem 260.000 lidí. V prvních letech činil 400 korun, před čtyřmi lety vzrostl na 550 korun. "S ohledem na růst spotřebitelských cen mnohých produktů i růstu cen pohonných hmot je třeba specificky podpořit zachování reálné hodnoty této dávky," zdůvodnila vláda nyní navrhované zvýšení. Podle opozice není navrhované zvýšení vzhledem k inflaci dostatečné. Hnutí ANO uplatní k novele podle Juchelky svůj dřívější návrh na růst příspěvku na 2000 korun měsíčně. SPD nabídne podle Šafránkové tři možnosti. Dotace na mobilitu by činila 2200 korun, 1650 korun, nebo 1100 korun.

Růst dotace na zdvihací plošinu odráží podle kabinetu zdražení těchto zařízení v posledních dvou letech dané například nedostatkem některých dílů a zvýšením cen kontejnerové dopravy. "Současná částka maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku v případě těchto produktů přestala být adekvátní," stojí v důvodové zprávě.

Národní rada osob se zdravotním postižením nepokládá navýšení příspěvků za dostatečné. Rada doporučovala, aby příspěvek na mobilitu činil 2000 korun měsíčně a dotace na plošinu až 600.000 korun. Požadovala také příspěvky na energie pro lidi, kteří se neobejdou bez podpory dýchacích či jiných přístrojů.

Nárok na otcovskou dovolenou vznikne podle novely i v případech, kdy se dítě narodí mrtvé či zemře v šestinedělí. Zákon srovnává podmínky mužů a žen, které po úmrtí potomka mateřskou mají. Rozšíří se podle novely poskytování pohřebného na mrtvě narozené dítě. Zaměstnavatel bude muset podle předlohy otce na otcovskou uvolnit, jinak by mu hrozila pokuta až 500.000 korun.

Hlášení o karanténě budou hygienici podle novely posílat sociální správě elektronicky. Informaci o karanténě u svého zaměstnance budou od úřadu dostávat i zaměstnavatelé, pokud o ni žádají. Při karanténě a při otcovské dovolené pracovník nebude moci dostat výpověď, stejně jako tomu v době nemocenské, těhotenství či mateřské, vyplývá z předlohy.

Loni podle podkladů k návrhu pobíralo dávku na mobilitu měsíčně v průměru 253.000 lidí. Roční výdaj činil 1,67 miliardy korun. Příspěvků na plošinu stát ročně poskytuje asi 350. Po úpravě podpor by na mobilitu a plošiny do konce roku bylo potřeba navíc asi 270 milionů korun. Vláda očekává, že kvůli stárnutí výdaje v dalších letech porostou. Na otcovskou po úmrtí potomka by ročně mohlo jít asi 430 otců, z nemocenského pojištění by se jim vyplatilo kolem šesti milionů Kč. Na úpravu aplikací kvůli hlášení karantény bude potřeba podle odhadu zhruba 900.000 korun. Na pohřebné by stát vydal ročně navíc několik desítek milionů korun.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 29. listopadu 2022

Očekáváme v 21:00 1°C

Celá předpověď