Praha - Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Tak jako před dvěma lety neměl protikandidáta. Podobně jako v listopadu 2020 dostal v tajné volbě 73 z 80 odevzdaných hlasů. Vystrčila nominoval senátorský klub ODS a TOP 09, který je se 36 členy nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu. Jeho znovuzvolení ocenil premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. Novinářům po jednání vlády řekl, že Vystrčil je mimořádně důstojným a pracovitým předsedou horní komory, a je tak viděn nejen v ODS, ale těší se široké podpoře. Zmínil i reprezentaci, kterou plní Vystrčil, pro Česko v zahraničí.
Fotogalerie
"Budu dělat všechno pro to, aby Senát nadále byl důstojnou institucí, která hájí lidská práva a svobody a která je pojistkou české demokracie a našeho parlamentního zřízení," slíbil v krátké kandidátské řeči Vystrčil.
Po zvolení poděkoval Vystrčil za vyjádření důvěry, kterou vnímá jako závazek i jako potvrzení, že Senát plní svoji ústavní roli, snaží se o zjednodušení zákonů a o to, "aby vládla vysoká politická kultura, aby tady neprobíhaly příběhy bezpráví". Zároveň požádal ostatní senátory o spolupráci. "Předseda Senátu není nikým jiným než prvním mezi rovnými," dodal.
Předseda horní komory po zvolení novinářům řekl, že Senát nadále nebude rezignovat na svou kontrolní roli, i když v něm má nyní vládní koalice většinu. "Senát nikdy nebude gramofonovou deskou, nikdy nebude jenom opakovat to, co zazní v Poslanecké sněmovně nebo co bude navrhovat vláda, protože to bychom neplnili svoji funkci," uvedl Vystrčil.
Mezi úkoly horní komory pro nadcházející období její předseda zařadil boji proti dezinformacím, mimo jiné v souvislosti "s válkou neválkou" s Ruskem, které s Českem vede ekonomický a hybridní boj především v návaznosti na českou podporu Ukrajiny. Pro Vystrčila bylo během letošní volební kampaně překvapivé, kolik lidí podléhá dezinformacím, vůči nimž chybí reálný odpor.
Poprvé byl Vystrčil do čela Senátu zvolen v únoru 2020. Nastoupil na místo po Jaroslavu Kuberovi (ODS), který o měsíc dříve náhle zemřel. Podruhé byl zvolen po senátních volbách v listopadu 2020, kdy obdržel 73 ze 77 hlasů. V čele Senátu opětovně stanul nedlouho poté, co naplnil Kuberovu misi na Tchaj-wan navzdory tlaku pevninské Číny či prezidenta Miloše Zemana, který Vystrčila přestal zvát na Hrad.
Staronový šéf horní komory českého Parlamentu Vystrčil se v politice pohybuje od začátku 90. let. Původní profesí středoškolský učitel byl mimo jiné starostou Telče a hejtmanem Vysočiny. Patřil také k zakládajícím členům ODS a byl jedním z jejích místopředsedů. Do Senátu byl poprvé zvolen v roce 2010, letos mandát za Jihlavsko podruhé obhájil.
Místopředsedy Senátu byli zvoleni Drahoš, Oberfalzer, Czernin a Seitlová
Čtyřmi místopředsedy Senátu se v souladu s dohodami senátorských klubů stali Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS), Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Neměli protikandidáty. Oberfalzer a Seitlová dnes byli do vedení horní komory zvoleni opětovně, Czernin a Drahoš jsou nováčky.
Nejvíce hlasů dostal stejně jako před dvěma lety Oberfalzer, 69 z 80 odevzdaných. Drahoš obdržel 67 hlasů, Czernin 64 a Seitlovou volilo 63 senátorů.
Drahoš se stal senátorem od roku 2018 poté, co byl nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě. V minulém funkčním období předsedal senátnímu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a petice. Podle Vystrčila bude Drahoš prvním místopředsedou Senátu, a vymění si tak funkce se svým předchůdcem Jiřím Růžičkou (za TOP 09). Drahoš po zvolení novinářům řekl, že do funkce nastupuje "s hledím odkrytým" a chce se věnovat mimo jiné podpoře vzdělávání, výzkumu a digitalizace.
Czernin je senátorem od roku 2016, letos senátorský mandát za Jičínsko obhájil. V minulém funkčním období byl předsedou senátní komise pro krajany žijící v zahraničí, které nechce zanedbávat ani v nové funkci. Ve vedení horní komory nahradil Jana Horníka (STAN), který letos senátorský mandát neobhájil. "Hodlám se nadále podílet na obraně naší svobody a demokracie, protože to jsou hodnoty, které nejsou samozřejmostí," uvedl.
Oberfalzer je členem horní komory od roku 2004, letos senátorský mandát za Berounsko obhájil potřetí a potřetí v řadě se také stal místopředsedou Senátu. Za úkol pokládá napomáhat řešením, která usnadní lidem projít současnou krizí v návaznosti na růst cen energií. Seitlová byla první senátorkou za Přerovsko v letech 1996 až 2007, poté byla zástupkyní ombudsmana. Do Senátu se vrátila v roce 2014, jeho místopředsedkyní byla zvolena podruhé. Je podle svých slov nejdéle sloužící senátorkou. Chce přispět k zajišťování stability země.
Zastoupení ve vedení jednaosmdesátičlenného Senátu mají tři nejsilnější frakce, tedy klub ODS a TOP 09, Starostové a nezávislí a KDU-ČSL a nezávislí, které sdružují dohromady 66 senátorů. Své zástupce nemají jsou šestičlenný klub opozičních ANO a ČSSD a stejně početný klub SEN 21 a Piráti. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to vysvětlil dodržováním principu poměrného zastoupení při povolebním obsazování funkcí.
Senát má opět 81 plnoprávných členů, letos zvolení senátoři složili slib
Senát zahájil státní hymnou první schůzi ve 14. funkčním období a v povolebním složení. Zvolí si vedení a rozhodne o obsazení výborů a komisí. V úvodu zasedání složilo všech 27 letos zvolených členů horní komory ústavou předepsaný slib. Ujali se tak svých mandátů se všemi právy a povinnostmi. Senát tak má po zhruba dvou týdnech opět všech 81 plnoprávných členů. Z nich se z úvodního jednání Senátu omluvila pouze Miroslava Němcová (ODS), nepřítomen byl také lidovec Jiří Čunek.
"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí," ocitoval jako první text slibu jednačtyřicetiletý senátor Jan Paparega (ProMost), který je nyní nejmladším členem horní komory.
Slib skládali senátoři do rukou místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která jako jediná z původního vedení horní komory nemusela letos obhajovat senátorský mandát. Je tak od poloviny října úřadující šéfkou Senátu.
Senátorky a senátoři měli na oděvech připnuty vlčí máky jako připomínku válečných veteránů a symbol jejich podpory, které si mohli opatřit v předsálí jednacího sálu. Senát se podle Seitlové letos opětovně připojil ke sbírce na pomoc veteránům.
