Lékárníci zřejmě budou muset ověřovat pravost léků

foto Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 21. prosince 2018 v Praze na schůzi Poslanecké sněmovny.

Praha - Lékárníci zřejmě budou muset ověřovat pravost vydaných léků. Kvůli boji s padělky budou srovnávat zvláštní kód na krabičce s údaji v celoevropském úložišti. Povinnost zavede vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Poslanci navzdory nesouhlasu ministerstva zdravotnictví ale zachovali nynější stav distribuce vakcín určených k nepovinnému očkování, které není hrazeno z pojištění. Vakcíny by nadále mohli dostávat přímo lékaři. Ze zdravotního pojištění bude nejspíš hrazen amalgám pro zubní výplně jen v předem připravených kapslích. Sněmovna novelu reagující na EU schválila.

Takzvaná protipadělková novela, jež nyní zamíří k posouzení do Senátu, vychází z evropských předpisů. Odborníci tvrdí, že v Česku není problém s falešnými léky v lékárnách, ale na internetu. Nejčastěji jde podle nich o léky na sexuální dysfunkce, pálení žáhy, poruchy příjmu potravy, úzkosti nebo onkologická onemocnění. Ani v Evropské unii zatím nejsou podle zdůvodnění vládní předlohy falešné léky v lékárnách časté, ale riziko roste. Pokud by se padělky dostaly k pacientům legální cestou, mohla by se snížit důvěra v poskytovatele zdravotní péče i zdravotní systém, stojí v důvodové zprávě.

Zachování nynějšího stavu distribuce části vakcín prosadila skupina poslanců v čele s Davidem Kasalem (ANO). Skutečnost, že nehrazené vakcíny určené k nepovinnému očkování by nemohli dostat přímo lékaři, přináší podle autorů pozměňovacího návrhu některá úskalí. Upozornili zejména na riziko nedodržení skladovacích podmínek vakcín, které musejí být v chladu. "Pacient bude nově nucen v mnoha případech vyzvednout recept u lékaře, následně sehnat a zakoupit vakcínu v lékárně a opětovně cestovat do ordinace lékaře nechat vakcínu aplikovat," uvedli ve zdůvodnění. Podle ministerstva zdravotnictví je ale poslanecká úprava v rozporu s evropskými předpisy.

Sněmovna na návrh Věry Adámové (ANO) snížila maximální výši postihu za porušení povinností daných novelou z 20 milionů na dva miliony korun a odklad možného ukládání sankcí až na rok 2020. Další poslankyně vládního hnutí Jana Pastuchová prosadila uzákonění povinnosti dodavatele převzít zpět takový lék, u kterého se nepodaří ověřit jeho pravost ani po dvou týdnech od prvního neúspěšného pokusu.

Pochyby o potřebě ověřovat pravost léků už dříve vyjádřila Česká lékárnická komora, podle níž jsou současná bezpečnostní pravidla dostatečná. V českých lékárnách se podle komory dosud neobjevil ani jeden padělek a novela jen zvýší administrativu.

Z pojištění zřejmě bude hrazen zubní amalgám jen v kapslích

Z veřejného zdravotního pojištění bude nejspíš hrazen amalgám pro zubní výplně jen v předem připravených kapslích. Zakotví to vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Předloha reaguje na unijní nařízení o rtuti. Využívání takzvaného nedózovaného amalgámu zakazuje.

Dolní komora předlohou, jež nyní zamíří k posouzení do Senátu, navíc upravila zpětný odběr použitých pneumatik. Výrobci nebo dovozci nyní musejí zajistit odběr nejméně 35 procent hmotnosti pneumatik, které uvedli v konkrétním roce na trh. Od roku 2020 by to mělo podle pozměňovacího návrhu Jana Schillera (ANO) být nejméně 65 procent.

Vládní novela počítá s tím, že pro ošetření zubů u dětí mladších 15 let a těhotných nebo kojících žen bude placena z veřejného pojištění až na výjimky pouze plastická výplň. U ostatních skupin obyvatel bude hrazen z pojištění amalgám, který je slitinou rtuti a dalších kovů, zejména stříbra, mědi a cínu.

Zákaz používání nedózovaného amalgámu dopadne na veřejné zdravotní pojištění. Dodatečné výdaje se odhadují na 2,1 miliardy až 2,6 miliardy korun ročně. Za přestoupení zákazů vyplývajících z evropského nařízení ohledně amalgámu bude poskytovatelům zdravotních služeb hrozit peněžitá sankce. Její horní hranici vláda navrhla stanovit na 200.000 korun.

Novela mění také chemický zákon, do něhož doplňuje sankce za chybné nakládání se rtutí a upravuje proces, který se týká žádostí o povolení uvádět na trh nové výrobky s přidanou rtutí nebo používat nové výrobní procesy. Sankční mechanismy a ohlašovací povinnost předloha doplňuje do odpadového zákona. Novela rovněž vytvoří právní rámec pro nakládání s chemickými látkami pro bezpečnost státu.

Rtuť i její sloučeniny jsou toxické a poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Hlavními zdroji rtuti a jejích sloučenin, souvisejícími s lidskou činností, jsou spalování fosilních paliv, krematoria, těžba a zpracování zlata, baterie, měřicí přístroje a kosmetika. Rtuť se používá i v chemických výrobách, například při produkci chloru a alkalických hydroxidů pomocí amalgámové elektrolýzy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je úterý 16. července 2019

Očekáváme v 5:00 13°C

Celá předpověď