Lékař: Opletal po postřelení myslel, že byl pouze udeřen loktem

foto Jan Opletal, student lékařské fakulty UK (na archivním snímku).

Praha - Student Jan Opletal krátce poté, co byl 28. října 1939 při demonstraci proti německým okupantům postřelen, ucítil bolest v levém boku a myslel si, že byl pouze udeřen loktem. Je to typický projev vstupu střely, řekl na dnešním vzpomínkovém shromáždění při příležitosti 80. výročí Opletalovy smrti v posluchárně 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Miroslav Zeman, který působí na 1. chirurgické klinice - břišní, hrudní a úrazové chirurgie. První týden po Opletalově operaci na 1. chirurgické klinice byl celkový stav studenta uspokojivý, Opletal se ale choval zvláštně odtažitě.

Opletal měl jednou prostřelené tlusté střevo a čtyřikrát tenké. Operace trvala asi 45 minut, operatér Václav Pačes výkon zhodnotil jako nepříliš komplikovaný a těžký, uvedl Zeman. Opletal se však choval neobvykle. Například vůbec nereagoval na darovanou kytici růží, přitom o něj byl zájem a všichni o něj pečovali. Podle Zemana byl takzvaným prominentním pacientem vzhledem k diagnóze a nejisté prognóze a také skutečnosti, že byl medik a oběť zákeřného činu.

Druhý týden po operaci se ale Opletalův stav začal zhoršovat a 11. listopadu 1939 zemřel na zánět pobřišnice. Protokol z pitvy, jež se uskutečnila o dva dny později, se nezachoval.

Zeman ve své prezentaci také vyvracel některé nepravdy, které se kolem Opletala následně objevily. Ze studentova pokoje se podle něj například před smrtí neozývalo "vytí" a další projevy trpícího muže. "Jeho matka byla prostá, vyrovnaná a důstojná žena, která nikdy neklekala a nelomila rukama před lékaři," uvedl také Zeman.

Pohřeb Jana Opletala v Praze Historik Marek Ďurčanský z Ústavu dějin Univerzity Karlovy (UK) v úterý na dotaz ČTK na vernisáži fotografií Revoluční roky na 1. LF UK řekl, že by Opletalovi nejspíš zachránila život antibiotika. Penicilin byl v té době již objevený. Alexander Fleming v roce 1928 náhodou zapomněl ve své laboratoři špinavý kus nádobí, který tam neumytý zůstal po celou dobu jeho dovolené. Plíseň, která se na něm uchytila, znamenala začátek revoluce v oblasti antibiotik. V Česku byl penicilin poprvé připraven v roce 1944. Od doby svého objevu tento lék zachránil podle odhadů přes 82 milionů lidí.

Opletalova pohřbu se v Praze 15. listopadu 1939 účastnily tisíce studentů a civilistů, přerostl v protinacistickou demonstraci. Důsledkem bylo zavření všech českých vysokých škol a kolejí, zatčení a transport více než 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a poprava devíti z nich. Protesty z roku 1939 inspirovaly studenty i v pozdějších letech. Na Albertově, sídle několika fakult UK, byly okupační stávky v listopadu let 1968 a 1989.

Opletalovy ostatky byly převezeny do rodného Nákla v Olomouckém kraji, kde mu později byl vztyčen pomník. V řadě českých měst, například v Praze, Brně či Olomouci, po něm byly pojmenovány ulice. Opletala v roce 1996 tehdejší prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je úterý 10. prosince 2019

Očekáváme v 11:00 4°C

Celá předpověď