USA a Rusko jednaly o Ukrajině, Západ odpoví na požadavky Moskvy

foto Zleva americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov.

Ženeva/Kyjev/Moskva - Horečná diplomatická aktivita související s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem neutichla ani dnes. Ženevské jednání Spojených států a Ruska sice průlom nepřineslo, podle diplomatů z obou stran by ale mohlo vést ke snížení napětí. Ministři zahraničí obou států se na něm dohodli, že Washington příští týden odpoví na bezpečnostní požadavky Moskvy. Západ na oplátku chce, aby Rusko reagovalo na jeho obavy týkající se Ukrajiny, u jejíchž hranic je na 100.000 ruských vojáků. Kyjev obvinil Rusko ze stovek falešných hrozeb bombovými útoky na Ukrajině.

Šéfové diplomacií obou mocností, Antony Blinken a Sergej Lavrov, spolu dnes ve Švýcarsku jednali zhruba hodinu a půl. Poté na separátních tiskových konferencích každý zopakoval postoj své země. Lavrov zdůraznil, že Moskva se nechystá nikoho napadnout, a obvinil Západ z nepřátelské hysterie. Blinken to odmítl. Postoj Západu je podle něj určen fakty a historií, čímž narážel ruskou anexi Krymu v roce 2014. Moskva podle Blinkena může jednoduše prokázat, že se nechystá k útoku, a to tím, že své vojáky od ukrajinských hranic stáhne. Kdyby zaútočila, bude odpověď Západu rychlá, tvrdá a jednotná.

Moskva stažení vojáků odmítá a naopak požaduje řadu bezpečnostních záruk. Především trvá na tom, aby NATO vyloučilo přijetí Ukrajiny; země aliance ovšem už tento ruský požadavek jednomyslně odmítly. Dále Rusko chce, aby se vojska NATO stáhla z Rumunska a Bulharska, což dnes jednoznačně odmítly obě tyto země. USA a Francie naopak uvažují o tom, že zvýší přítomnost svých vojáků v Rumunsku, Španělsko se zase bude více angažovat v Bulharsku.

Je tak jen stěží představitelné, jak budou Západ a Rusko ve světle těchto a dalších podobných požadavcích hledat shodu. Ministři zahraničí USA a Ruska se dnes dohodli alespoň na tom, že budou pokračovat v diplomatických snahách. V únoru by se podle ruských médií mohli setkat znovu, vyloučen do budoucna není ani summit obou prezidentů.

O napětí, které mnozí označují za kritické, bude v úterý v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem debatovat německý kancléř Olaf Scholz, který z časových důvodů v minulých dnech odmítl podobné pozvání od amerického prezidenta Joea Bidena. Na schůzku do Moskvy svůj britský protějšek Bena Wallace zase dnes pozval ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Ruský parlament příští týden projedná návrh, který vyzývá prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti dvou proruských separatistických oblastí na východě Ukrajiny. Putin se k němu ale podle médií zatím staví chladně. Kyjev dnes obvinil Moskvu, že zvýšila dodávky zbraní určených ukrajinským separatistům. Ukrajinská tajná služba navíc Rusko viní z toho, že stojí za stovkami falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Lavrov se dnes v odpovědi na jeden z dotazů vyjádřil také ke vztahům s Českem. "Co se týká nové české vlády, ano, slyšíme, co říkají, slyšíme jejich vyjádření," poznamenal na tiskové konferenci. Rusko podle něj ale teprve uvidí, kam přesně budou české návrhy mířit. Vztahy obou zemí se prudce zhoršily, když loni česká vláda oznámila, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli ruští agenti. Moskva to popírá.

Nová česká vláda ve čtvrtek zaujala jasný postoj k situaci na Ukrajině, když premiér Petr Fiala prohlásil, že ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Kyjevu. Šéfka resortu obrany Jana Černochová podle médií uvažuje o dodávce zbraní a munice.

Kyjev obvinil Rusko ze stovek falešných hrozeb bombovými útoky na Ukrajině

Rusko stojí za vlnou stovek falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině, oznámila dnes podle ukrajinské tiskové agentury Unian ukrajinská tajná služba SBU. Zdůraznila, že k těmto nepravdivým oznámením se často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach. Zpráva přichází v době, kdy Kyjev obviňuje Moskvu, že se rozmisťováním desítek tisíc vojáků poblíž ukrajinských hranic snaží zasívat na Ukrajině paniku a destabilizovat její hospodářství.

SBU v loňském roce zaregistrovala přes 1100 vědomě nepravdivých anonymních oznámení o hrozícím bombovém útoku a od letoška jich vede v patrnosti již přes 300. Ani jedno z těchto oznámení se zatím nepotvrdilo.

"Ruské tajné služby používají falešné bombové útoky na objekty sociální sféry a infrastrukturu jako jeden z prostředků hybridní války, aby zvýšily tlak na Ukrajinu," uvedla SBU.

"Cíl agresorské země je zřejmý - vytvořit podmínky dalšího tlaku na Ukrajinu, zasívat ve společnosti strach a paniku," doplnila ukrajinská tajná služba.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba tento týden obvinil Rusko, že se soustřeďováním vojsk u Ukrajiny snaží šířit v ukrajinské společnosti paniku, a tím destabilizovat její finanční systém i celou její ekonomiku. Učinil tak po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, který řekl, že Rusko může na Ukrajinu v brzké době zaútočit.

Kyjev o víkendu obvinil Rusko také z kybernetického útoku na vládní weby z minulého týdne. Náměstek tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Serhij Demedjuk sdělil, že útok pravděpodobně provedla skupina napojená na běloruskou tajnou službu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v prohlášení pro stanici CNN popřel, že by Rusko mělo co do činění s problémy ukrajinských vládních webů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď