Lavina v Modrém dole před 4 lety smetla vše, co jí stálo v cestě

foto Záchranáři na místě laviny, která se zřítila do Modrého dolu v Krkonoších (na snímku z 11. února 2015).

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Mohutná lavina, která před čtyřmi lety sjela do Modrého dolu, je důkazem toho, že procesy v krkonošské přírodě fungují tak, jak mají. Lavina se utrhla 10. února 2015 nad údolím v místě zvaném Mapa republiky a smetla vše, co jí stálo v cestě. Obnovila tradiční lavinovou dráhu, která byla v té době zarostlá lesem. "Byl jsem tehdy překvapen a zároveň potěšen tím, že procesy v krajině fungují tak, jak by měly. Lavinová aktivita nebyla tehdy nijak extrémní, padalo spíše podprůměrné množství lavin, spíše menší laviny," řekl dnes ČTK biolog Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Josef Harčarik.

Vědcům to umožnilo pozorovat, jak si příroda dovede s takovým zásahem poradit. "V místech, kde byla stržena vegetace, dochází k relativně rychlému osidlování místními druhy rostlin. Nezjistili jsme tam žádné výskyty invazivních druhů, zkrátka, že by to tam začalo zarůstat nějakou nepůvodní vegetací," řekl Harčarik. Podle něj jde o důkaz toho, že laviny jsou přirozeným činitelem, který do hor patří a neznamenají žádnou devastaci prostředí.

Obří lavina před čtyřmi lety nikoho nezranila. Záchranáři ale prověřovali, jestli někoho nezavalila. "Informace byly takové, že před tím se tam měl někdo pohybovat. Ale jestli to byl on, kdo lavinu uřízl, to už nezjistíme. Nepotvrdilo se, že by tato osoba, o které nic nevíme, měla s lavinou něco společného," řekl ČTK náčelník krkonošské horské služby Pavel Jirsa.

V Krkonoších 10. února 2015 platil třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové škály, na hřebenech bylo 80 až 120 centimetrů sněhu. Lavina zasáhla plochu 20 hektarů, na délku měřila 1106 metrů, překonala Modrý potok a zastavila se v protisvahu, kde byl sníh na velkých stromech ve výšce až šesti metrů. Lavina tak dosáhla maxima své dráhy, chatu Děvín minula asi o 30 metrů. Délka odtrhu činila 506 metrů a výška sněhu v místě, kde se lavina odtrhla, byla od půl do 2,45 metru, obvod laviniště měřil 3,3 kilometru. V Modrém dole je podobně velká lavina doložena jen koncem 19. století.

V Krkonoších platí dnes druhý stupeň z pětidílné stupnice, na hřebenech Krkonoš je okolo 220 centimetrů sněhu. Po silném sněžení v první polovině ledna platil mezi 15. až 18. lednem dokonce čtvrtý lavinový stupeň, který bývá v Krkonoších vyhlašován výjimečně.

"Vzhledem k množství sněhu bych očekával, že lavin bude více, ale nemusíme vědět o všem. Z tohoto hlediska je sezona zatím podprůměrná," řekl dnes ČTK Valerián Spusta, který dělá pro KRNAP lavinový monitoring. Podle něj zatím nejmohutnější zaznamenaná lavina této sezony spadla v lednu v oblasti Kotelních jam, na délku měla asi 700 metrů a sjela až pod zelenou turistickou cestu. "Před pár dny jsem si ale při fotografování Kotle z dálky všiml poměrně širokého odtrhu ve Velké Kotelní jámě, který má 100 až 150 metrů. I tato lavina by mohla být zajímavá, musím to ale ještě ověřit," řekl Spusta. Podle něj na sníh bohatá zimní sezona zdaleka není u konce, laviny očekává. "Zatím jsou podmínky poměrně stabilní, ale může se to změnit, až přijde další oteplení," dodal Spusta.

V Krkonoších je lavinová činnost i přes malou nadmořskou výšku pozoruhodně intenzivní, na obou stranách hor je zmapováno přes sto míst o celkové rozloze 554 hektarů, kde se lze setkat s lavinami. Například to jsou oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma v Obřím dole, svahy Dlouhého a Modrého dolu, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki a Bialy Jar. Právě v lokalitě Bialy Jar se stalo 20. března 1968 vůbec největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš. Lavina si tam vyžádala 19 obětí.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je úterý 23. dubna 2019

Očekáváme v 5:00 12°C

Celá předpověď