Kužvart: České odpadové hospodářství trpí inovačním paradoxem

foto Skládka odpadů, odpady, odpadky, ekologie - ilustrační foto.

Brno - Nakládání s odpady v České republice trpí inovačním paradoxem. Podle Miloše Kužvarta, bývalého ministra životního prostředí, který je dnes výkonným ředitelem České asociace oběhového hospodářství, vynakládá stát velké peníze na výzkum, jeho výsledky ale nedokáže převést do praxe. A nakládání s odpady je v Česku na špatné úrovni, řekl na konferenci o oběhovém hospodářství na brněnském strojírenském veletrhu.

"Když se díváme na USA a Čínu, vidíme, že dokážou velmi rychle dostat výsledky výzkumu do praxe. Roky jsme tak svědky toho, že jsme velmi dobří v třídění odpadu, ale chybí nám koncovka, tedy materiálové či energetické využití," řekl Kužvart. Podle statistik odpadové společnosti Suez skončila v roce 2016 na skládkách více než polovina odpadu z celkového množství 34,4 milionu tun. "Přitom existuje řada českých patentů a průmysl už využívá recyklované odpady jako výrobní materiál. A to včetně velmi náročného automobilového průmyslu. Před deseti lety si manažeři nedokázali představit, že by dělali palubní desky z recyklovaného plastu, dnes je to běžné," uvedl Kužvart.

Kromě inovačního paradoxu zmínil i takzvané industriální obžerství. "Pokud se chceme chovat k planetě šetrně, musí skončit," řekl Kužvart. Jako nedávný příklad uvedl cestu německé kancléřky Angely Merkelové a ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové. Každá podle něj letěla na klimatický summit do New Yorku vlastním speciálem.

Kužvart také kritizoval letošní odložení konce skládkování z roku 2024 na rok 2030. Zákon má výrazně omezit možnost prostého skládkování místo smysluplného využití odpadu. Přitom podle nařízení EU by mělo množství skládkovaného odpadu klesnout do roku 2035 na deset procent ve srovnání se současností. "Je to sice náročný úkol, ale je možný. Ale Česku pořád chybí koncovka, neumíme odpad zpracovat a využít. Máme dotace pro sběrné dvory a třídění, dále už podpora chybí. Nicméně je tu nový dotační program ministerstva průmyslu Expanze. Formou zvýhodněných úvěrů a záruk podporuje podnikání související s materiálovým a energetickým využitím odpadů," řekl Kužvart.

Ekonomiku zatím vidí jako hlavní brzdu v cestě, která vede od skládkování k využití odpadů. "Výrobky z recyklovaného materiálu jsou dražší než z původní suroviny. Také se v roce 2009 zastavil růst skládkovacího poplatku na 500 korunách za tunu, je velmi nízký. Bulhaři budou mít od příštího roku při přepočtu 1250 korun, Slováci a Poláci 35 eur (cca 900 korun). A záměrně nás nesrovnávám se západní Evropou, kde je ještě o dost vyšší. Nasypání odpadu do krajiny stále zůstává bohužel levné," dodal Kužvart.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

8°C

Dnes je úterý 19. listopadu 2019

Očekáváme v 15:00 8°C

Celá předpověď