Kubera zdůraznil v Terezíně nutnost bojovat s lhostejností

foto Předseda Senátu Jaroslav Kubera (uprostřed) přichází položit věnec při tryzně za oběti nacistické perzekuce 19. května 2019 na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku

Terezín (Litoměřicko) - Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) dnes v Terezíně zdůraznil nutnost scházet se v památných dnech u památných míst. Lhostejnost, pasivita a nezájem o věci veřejné totiž podle něj tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později totalitní režimy. Památku obětí terezínského ghetta a věznice gestapa a koncentračního tábora v Litoměřicích uctil společně s dalšími stovkami lidí.

Kubera připomněl, že v roce 1945 při otevření národního hřbitova hovořila bývalá vězeňkyně Malé pevnosti Milada Horáková. "To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté, kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas," připomněl Kubera osud ženy, kterou komunisté po zinscenovaném procesu nechali popravit.

Tryzna za oběti nacistické perzekuce 19. května 2019 na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku. Totalita, nesnášenlivost k jiné rase podle Kubery má dnes zcela jinou podobu. "Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus," uvedl Kubera.

Bývalý vězeň terezínského ghetta Toman Brod apeloval na mládež. "Nikdy, za žádných okolností nepodlehněte svodům té hrůzné teorie a praxe kolektivního odsudku, kolektivního despektu, kolektivního zavržení," řekl v projevu, který poslouchal mezi jinými premiér Andrej Babiš (ANO), místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, velvyslanci řady zemí, skauti, lidé z Česka i z ciziny.

Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek na úvod tryzny vyzval k uctění památky svého předchůdce Jana Munka minutou ticha. Dvaasedmdesátiletý předseda pražské židovské obce a někdejší dlouholetý ředitel Památníku Terezín zemřel před týdnem po dlouhé nemoci. Po projevech následovala křesťanská modlitba, kterou pronesl biskupský vikář Jan Balík, a židovská modlitba zazněla z úst vrchního zemského rabína Karola Sidona.

Ladislav Kulhánek, jehož otec byl v roce 1945 popraven v terezínské Malé pevnosti, prochází popravištěm, kde se 19. května 2019 konala vzpomínková akce před tryznou za oběti nacistické perzekuce na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku. Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Mezi popravenými byl i Ladislav Kulhánek, člen odbojové organizace Prokop Holý. Jeho syn Ladislav Kulhánek ČTK řekl, že učí mladou generaci, aby byla hrdá. "Nikdy jsem si nemyslel, že jsme byli zbabělí, kolabující, měli jsme lidi, kteří bojovali. Proto by mladí měli být hrdí, ne ohnutí, měli by si připomínat, že byli lidé, kteří se postavili zlu," uvedl muž, jehož otec byl zatčen 24. ledna 1945.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z řady evropských zemí. Na národním hřibově se nachází 2386 jednotlivých hrobů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen a dětí.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

30°C

Dnes je čtvrtek 27. června 2019

Očekáváme v 9:00 26°C

Celá předpověď