Kriminalita loni znovu poklesla, policisté zaznamenali 153.223 trestných činů

foto Ilustrační foto - Policisté zasahovali 29. června 2021 v Bělehradské ulici v Praze na Vinohradech, kde muž střelil na pracovnici úřadu práce. Žena v nemocnici zemřela. Po muži pátrají stovky policistů.

Praha - Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153.233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět z nich. V Česku loni oproti roku 2020 přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru o 1445 na 9518 skutků. Objasněna byla čtvrtina z nich.

Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie covid-19, optimalizace statistik, zvýšení hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu na 10.000 korun a také lepší práce policistů. I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy. Hodnota zajištěného majetku dosáhla loni téměř sedmi miliard korun. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistila zhruba dvě miliardy korun, zbytek připadl na krajská ředitelství policie.

Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 35.136 skutků, v Moravskoslezském kraji 17.865 skutků. Nejméně trestných činů se stalo v Karlovarském kraji, kde také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.

Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77.562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, policie zaznamenala u krádeží vloupáním, pokles o více než 40 procent naopak evidovala u prostých krádeží. Výkyvy jsou však podle Moravčíka způsobeny změnou statistického vykazování trestné činnosti od loňského ledna.

Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat. Za nárůstem ale také stojí masivní využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro páchání mravnostní kriminality.

Nejvyšší meziroční nárůst u mravnostní kriminality byl zaznamenán na území Jihočeského, Libereckého, Ústeckého a Zlínského kraje, ve všech šlo o více než 30procentní růst. Mezi nejčastější trestné činy v této kategorii patřilo znásilnění a pohlavní zneužití. K výraznému nárůstu došlo u trestného činu úmyslného ublížení na zdraví nakažením lidskou nemocí, meziročně přibylo 115 na celkových 140 skutků. Nárůst je podle Moravčíka způsoben více trestnými činy spojenými s úmyslným šířením nemoci covid-19.

Cizinci podle policie spáchali 8,9 procenta z celkového počtu registrovaných trestných činů. Nejčastěji se dopouštěli ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeží nebo trestných činů, které byly spáchané v souvislosti s dopravními nehodami. Nejčastěji, ve více než třetině případů, jde o Slováky, následují Ukrajinci.

Letos se policisté zaměří na tzv. latentní kriminalitu nebo na kyberkriminalitu, mezi nimi například na podvody na seniorech nebo projevy nenávisti. "Snažíme se jak u seniorů, tak jejich příbuzných nebo zaměstnanců na přepážkách a podobně, aby se ptali starších spoluobčanů, proč vybírají takové peníze a už se stalo, že jsme je uchránili," řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. V případě projevů nenávisti upozornil na to, že se policie bude v případě, kdy člověk překročí zákon, případem důsledně zabývat. Další oblastí je prodej drog po internetu. "To je také velký problém a nám to mění drogovou scénu," řekl Kubík.

Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325.000, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.

Registrovaná kriminalita v ČR od roku 2011 do roku 2021:

Rok Počet evidovaných skutků
2011 317.177
2012 304.528
2013 325.366
2014 288.660
2015 247.628
2016 218.162
2017 202.303
2018 192.405
2019 199.221
2020 165.525
2021 153.233

 

Registrovaná kriminalita v krajích v letech 2020 a 2021:

Rok

2020 2021
Hlavní město Praha 38.059 35.136
Středočeský kraj 18.091 17.625
Jihočeský kraj 7947 7484
Plzeňský kraj 8996 8224
Karlovarský kraj 4422 3754
Ústecký kraj 14.872 14.333
Liberecký kraj 7290 6586
Královéhradecký kraj 5794 5268
Pardubický kraj 4778 4420
Kraj Vysočina 4835 4374
Jihomoravský kraj 16.985 15.544
Zlínský kraj 5452 4818
Olomoucký kraj 8369 7802
Moravskoslezský kraj 19.635 17.865

 

Zdroj: Policejní prezidium ČR

V Česku loni stoupla kybernetická kriminalita o 1445 na 9518 skutků

V Česku loni oproti roku 2020 přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru o 1445 na 9518 skutků. Objasněna byla čtvrtina z nich. V tiskové zprávě k vývoji registrované kriminality za loňský rok to dnes uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Nejvíce těchto trestných činů řešili policisté v Praze a v Jihomoravském kraji. Podle policie lze předpokládat, že trestných činů v internetovém prostředí bude nadále přibývat.

Mezi nejčastější trestné činy páchané v kyberprostoru patří podle Moravčíka majetkové trestné činy, nejvíce jde o podvody. Jejich pachatelé mají podle policie vyšší míru technických znalostí a znalostí internetového provozu.

Především se v této kategorii vyskytují případy podvodných e-mailových zpráv, pomocí kterých chtějí pachatelé vylákat osobní či citlivé údaje od adresátů. "Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití," uvedl Moravčík. Vlny těchto zpráv trvají často jen několik dnů, mají ale široký dosah. Podobné zprávy přitom není možné předem blokovat, protože útočníci stále mění technické prostředky pro jejich odesílání.

Loni policisté zaznamenali také více případu vishingových útoků, kdy se útočníci během telefonického hovoru vydávají za bankéře či policisty, společně se spoofingem, tedy situací, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo, e-mail či webové stránky dané instituce.

Meziročně o 45 procent stoupl počet případů hackingu. "Je nutné podotknout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení e-mailových účtů, respektive jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí," uvedl Moravčík.

Další skupinou protiprávního jednání na internetu jsou mravnostní trestné činy. "Zde se nejčastěji jedná o šíření nebo držení dětské pornografie, navazování kontaktu s dětmi s cílem od nich vylákat erotické materiály a v menší míře také sexuální nátlak," uvedl mluvčí.

Komunikace mezi dětmi a pachateli se podle něj často uskutečňuje v uzavřených diskusních fórech, na zahraničních komunikačních službách nebo na šifrovaných mobilních platformách. Podle Moravčíka to ztěžuje nejen dokumentaci důkazů, ale i odhalení trestné činnosti.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 16. května 2022

Očekáváme v 21:00 17°C

Celá předpověď