Kreml přijal reakci USA na požadavky chladně, NATO pokračuje v plánování

foto Zleva americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. 

Moskva - Za pokračujícího napětí kolem situace na ukrajinských hranicích dnes Moskva vyjadřovala nespokojenost poté, co Spojené státy i celá Severoatlantická aliance odmítly její požadavek "bezpečnostních záruk" spojených s aktivitami NATO. V rámci aliance mezitím pokračují debaty o reakcích na ruské kroky, přičemž podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka je na stole i nasazení jednotek NATO na Slovensku. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského by se na nasazení nových sil na východě NATO měla podílet i ČR.

Rusko v posledních týdnech vyslalo desetitisíce vojáků do blízkosti hranic s Ukrajinou a podle Kyjeva tato mobilizace stále pokračuje. "Počet ruských vojáků u našich hranic je den ode dne vyšší," řekl dnes ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. Podle něj chce ale Kreml destabilizovat Ukrajinu bez použití vojenské síly, spíše než spustit invazi.

Moskva vytrvale odmítá, že by plánovala ofenzívu, varovala ovšem před nespecifikovanými odvetnými kroky, nedostane-li konstruktivní odpověď na své požadavky adresované Západu. Mezi těmi jsou záruky o tom, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO a že aliance omezí aktivity ve východních členských zemích. Západní činitelé tyto podmínky kategoricky odmítají a toto stanovisko podle všeho zopakovali v dokumentech předaných ve středu ruské vládě.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes uvedl, že americká reakce dává prostor k zahájení vážného dialogu, ale pouze o druhořadých otázkách, nikoli o zásadních problémech. Od mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina zase zaznělo, že Kreml nevidí důvody pro optimismus, pokud jde o přijetí západních stanovisek. Podle mluvčího Dmitrije Peskova mají nicméně obě strany zájem na pokračování v dialogu a Moskva nechce dělat předčasné závěry.

O dalších krocích Ruska rozhodne prezident Putin, který už podle Peskova odpovědi USA a NATO četl. Agentura Reuters ve vyjádření Kremlu viděla signál, že Rusko neodmítá odpovědi USA a NATO bez rozmyslu a nezavírá dveře diplomacii.

Severoatlantická aliance se nicméně připravuje i na možnost, že aktuální krize nebude mít diplomatické východisko. Podle slovenského ministra Korčoka spojenci v rámci posilování východního křídla bloku zvažují i nasazení jednotek na Slovensku. Případné vyslání vojenských útvarů NATO na Slovensko údajně není požadavkem Bratislavy. "Je to součást normálního obranného plánovaní, reakce na vzniklou situaci," řekl Korčok. Britská televize Sky News na svém webu uvedla, že kromě Slovenska je ve hře vytvoření bojových jednotek také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

I o těchto plánech dnes v Bruselu mluvil český ministr zahraničí Lipavský po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. "Vytvoření takovýchto útvarů a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky," řekl. Česko by se podle něj na posilování vojenských sil v zemích východního křídla NATO mělo podílet, o konkrétní podobě tohoto zapojení se však teprve bude v Česku diskutovat.

Lipavský dorazil do Bruselu den poté, co česká vláda rozhodla, že Kyjevu poskytne 4000 dělostřeleckých granátů. Kabinet nyní podle něj zvažuje, že Ukrajině nabídne ještě další pomoc.

Zatímco Ukrajina přijímá zbraně a další vybavení od mnohých spojenců, v jedné z jejích továren na výrobu raketové a kosmické techniky se střílelo. V podniku v centrální části země podle úřadů příslušník Národní gardy Ukrajiny v noci z dosud neznámých pohnutek zabil čtyři hlídkující kolegy a ženu. Nic ihned nenasvědčovalo tomu, že by incident souvisel s mobilizací ruských vojsk.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 19:00 23°C

Celá předpověď