Rijád/Praha - Žatec a krajina žateckého chmele se dnes staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl Mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to je sedmnáctý zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status. ČTK o zápisu informovalo české ministerstvo kultury.
Nominace chmelařské krajiny navázala na původní koncept s názvem Žatec – město chmele, který Výbor pro světové dědictví v roce 2018 doporučil přepracovat tak, aby obsahoval i stále produktivní krajinu.
"Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou. Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace," řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Zápis přinese městu nové příležitosti pro rozvoj a propagaci. O umístění na seznam UNESCO usilovalo od roku 2007, kdy bylo ještě samotné město Žatec zapsáno na indikativní seznam. "Jde o sedmnáctý zápis České republiky na tento prestižní seznam, zároveň je to ale vůbec poprvé, co byla zapsána chmelařská oblast. I to svědčí o výjimečnosti, na kterou můžeme být právem hrdí," uvedl starosta Žatce Radim Laibl (ANO).
Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.
První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.
Lokalita a její chmelařské stavební dědictví svědčí o tradici dlouhé přes 700 let, která pokračuje dodnes i přes velké demografické změny v různých obdobích historie. V krajině se nachází řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků.
Žatec se chce zaměřit na rozvoj infrastruktury
Žatec na Lounsku se chce po zapsání města a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO zaměřit na rozvoj infrastruktury i spolupráci s místními živnostníky. Nápor turistů ale zatím neočekává. V plánu je vybudovat nové parkoviště v centru města, zlepšit značení pro turisty i více zpřístupnit chmelové stezky, řekl dnes novinářům předseda přípravného výboru Jaroslav Špička.
"Je to budování infrastruktury pro cestovní ruch, parkovací plochy, ubytovací kapacity, restaurační zařízení. Není to jen o městě, ale je to taková byznys příležitost, pro kohokoli s dobrým nápadem a určitě najde za strany města podporu k tomu, aby své projekty mohl začít realizovat," řekl Špička. Vedení města plánuje se s místními podnikateli co nejdříve setkat a společně se domluvit na dalších aktivitách. Úskalí vidí například v tom, že ne ve všech podnicích se dá platit kartou.
Město chystá marketingovou kampaň s cílem přilákat i zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené. Na památky a turistické cíle související s žateckým chmelem chce více upozornit. V plánu je upravit značení, které turisty dovede k nedávno opraveným památkám, i podpořit dopravní spoje k zajímavostem mimo město.
Velkého přílivu turistů, jako zažívá například Český Krumlov, se ale radnice neobává. "Myslíme si, že to bude pozvolný nárůst, který bude odvislý od naší propagace," řekl Špička. Pro turisty už radnice připravuje stavbu centrálního parkoviště, které ve městě chybí.
Ředitel České centrály cestovního ruchu CzechTourism Jan Herget uvedl, že se Žatec díky UNESCO může stát přirozenou zastávkou zahraničních turistů při cestě z Prahy do Karlových Varů, což výrazně přispěje k rozvoji lokální ekonomiky. "Další zápis na UNESCO je pro český turismus obrovský úspěch. Navazuje na loňské vorařství, které rovněž nemá ve světě obdoby. I když jsme, co do metrů čtverečních, malá země, co se týče zápisů na Světový seznam kulturního dědictví, jsme světovou velmocí. Patříme mezi země s nejvíc UNESCO památkami na kilometr čtvereční," řekl Herget.
Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl zapsán na indikativní seznam, tedy národní soupis lokalit, které mají celosvětový význam i ambici stát se památkou s nejvyšším významem. Zápis byl učiněn na druhý pokus poté, co Výbor pro světové dědictví doporučil v roce 2019 nominaci přepracovat a rozšířit o chmelařskou krajinu. Právě tradice žateckého chmele je podle vedení města hlavním důvodem zápisu na Seznam světového dědictví.
Žatec a krajina žateckého chmele představují svědectví o silné, po staletí živé kulturní tradici pěstování a zpracování chmele. Zapsaná památka se skládá ze dvou částí, které společně ilustrují cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě – Žateckým poloraným červeňákem.
První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce spolu s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří.
