Kosmický startup InsightART pomohl odhalit záhadu ztraceného Raffaela

foto

Obraz představili na tiskové konferenci v observatoři Žižkovské věže v Praze bývalý ředitel Národní galerie Jiří Fajt, restaurátor Jiří Lauterkranc a fyzik Josef Uher z InsightART a Kateřina Syslová z kosmického inkubátoru ESA BIC v Praze.

Fotogalerie

V letošním roce uplynulo pět set let od smrti renesančního umělce Raffaela Santiho, a experti stále objevují nové vrstvy jeho díla. Obraz Madona s dítětem prošel bohatou historií plnou evropských velikánů, krvavých soubojů a drahých obchodů. Jeho původ byl několikrát neprávem zpochybněn. Finální originalitu díla pomohla ověřit česká firma InsightART, která využívá kosmické detektory a je jedním ze startupů inkubátoru ESA BIC Prague. Jeho operátorem je v Česku agentura CzechInvest.

Robotický skener RToo společnosti InsightART je jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum umění. V minulosti pomohl odkrýt například také neznámý obraz Vincenta van Gogha. Nyní pomohl odhalit tajemství ztraceného Raffaela. Přístroj využívá částicový detektor, vyvinutý v CERN, používaný i ve vesmírném výzkumu a vyráběný českou firmou Advacam.

„Tato technologie, která je mimo jiné využívána i pro měření radiace na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je schopna detekce a počítání jednotlivých fotonů záření, a navíc dokáže rozlišit jejich vlnovou délku,“ představuje technologii fyzik a CTO společnosti InsightART Josef Uher. „Klasický rentgen používaný doposud vytváří černobílé snímky. RToo ale poskytuje 'barevné', tj. spektrální, rentgenové snímky, ve kterých vyniknou různé materiály na základě jejich prvkového složení. To je vedle robotické platformy, kterou dodává další česká firma Radalytica, klíčová výhoda rentgenového skeneru RToo,“ doplňuje Uher.

Jasně promyšlený obraz

Dílo prošlo skenem, konkrétně metodou spektrální rentgenové radiografie. „Výsledné skeny odhalily detailní strukturu vnitřní výstavby Raffaelova obrazu. Ze spektrálních radiografických snímků lze vyčíst, že celková koncepce malby byla precizně promyšlena od podkladových vrstev až po finální lazury. Je evidentní, že koncept tohoto obrazu Raffael osobně promýšlel do nejmenších detailů a s jasnou vizí o jeho finální podobě. Jednotlivé aspekty vycházející z provedených analýz tak potvrzují, že toto dílo maloval sám Raffael bez přispění svých dílenských pomocníků a žáků,” uvádí k výsledkům průzkumů restaurátor Jiří Lauterkranc.

Vzhledem k využití vesmírné technologie se startup InsightART mohl v roce 2017 přihlásit do byznysového inkubátoru Evropské kosmické agentury (ESA BIC), který startupu v následujících dvou letech pomáhal s rozjezdem podnikání. A spolupracuje s ním doposud. „Díky podpoře ESA BIC jsme byli schopní sestavit náš první prototyp rentgenového skeneru pro analýzu uměleckých děl. V této první fázi jsme také mnoho úsilí věnovali výzkumu, testování aparatury a nastavování technologických procesů, k čemuž byla podpora ESA BICu velmi důležitá,” shrnuje své zkušenosti s inkubací Lauterkranc.

Od otevření pražské pobočky v roce 2016 už do inkubátoru ESA BIC vstoupilo 29 startupů původem z České republiky i zahraničí. „Jsme zvyklí na různé využití technologií – od družicových dat přes navigační systémy až po letouny a družice. Spojení s uměním je ale velice netradiční a takový projekt máme v inkubátoru pouze jeden,“ říká projektový manažer ESA BIC Prague Michal Kuneš.

Dílo na objednávku papeže

Obraz Madona s dítětem signovaný a datovaný “Raphael Urbinas Pingebat MDXVII, Roma” byl namalován Raffaelem Santim na objednávku papeže Lva X. v roce 1517 pro umístění na oltář ve Svaté chýši v Loretu. O rok později Raffael využil tento motiv také pro malbu obrazu Velká Svatá rodina, který se stal součástí papežského daru francouzské královské rodině a dnes je součástí expozice muzea v Louvre. Raffaelova Madona s dítětem z roku 1517 zůstala ve Vatikánu, kde byla pod patronátem papeže Pia VI až do roku 1798. Po obsazení Říma bonapartisty roku 1798 bylo dílo odvezeno do Paříže, kde setrvalo v Napoleonových sbírkách až do jeho pádu v roce 1813.

Následně obraz přechází do vlastnictví francouzského krále z rodu Bourbonů Ludvíka XVIII, který jej záhy prodává do Londýna prvnímu místopředsedovi univerzity v Newcastle Charlesovi Bosanquetovi, jehož rodina vlastnila obraz až do roku 1928, kdy se prostřednictvím obchodníka s obrazy Dr. Hahna stěhuje zpět do Francie. V Paříži obraz zakoupil Ernst Bleuer, který ho převezl do Prahy a následně odprodal Otomaru Švehlovi. Švehla obraz nabídl k odkupu prezidentské kanceláři Československa a také říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi. K prodeji nakonec nedošlo a po Švehlově úmrtí přechází dílo do vlastnictví jeho manželky Emile Švehlové. V roce 1992 obraz na Slovensku zakoupil český podnikatel, který jej odvezl do ciziny.

Od té doby se na průzkumu Madony s dítětem podílela celá řada světově uznávaných odborníků a znalců Raffaelova díla, jako jsou například profesoři Baldini, De Vecchi, Chiarini, Marabotti a Carlo Pedretti. Českou stopu zde zanechal také profesor Raymund Ondráček, který na základě předešlých průzkumů započal restaurování díla v roce 2002. Po Ondráčkovi pokračovali v průzkumech obrazu další dva čeští restaurátoři Jiří Lauterkranc a Jiří Živný, kteří v roce 2019 restaurátorské práce dokončili za účasti mezinárodního Advisory Boardu složeného z odborníků z předních italských a českých institucí. Součástí této rady byli restaurátoři Lorenza d’Alessandro, Antonio Forcellno a Paolo Violini a historici umění Monsignore Timothy Verdon a Jiří Fajt. Součástí poslední fáze restaurování v roce 2019 byla také rekapitulace a aktualizace veškerých předchozích analýz a průzkumů obrazu. Pro co nejpřesnější stanovení postupu a způsobu restaurování byla znovu provedena celá řada analýz s použitím nejnovějších technologických možností. Některé průzkumy byly také zaměřeny na objasnění okolností vzniku Raffaelovy Madony s dítětem v kontextu jejího sesterského obrazu Velké svatá rodina z Louvre (1518). Jednalo se především o přesnou identifikaci typu podkresby, celkové technologické výstavby a vnitřní struktury obrazu. V tomto okamžiku byla do procesu zkoumání přizvána také česká společnost InsightART se svým robotickým skenerem RToo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama