Koronavir bude stát sociální služby do 10 mld, MPSV chystá dotace

foto Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vystoupila na tiskové konferenci po zasedání vlády 1. dubna 2020 v Praze.

Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předpokládá dopady koronaviru na sociální služby ve výši maximálně do deseti miliard korun. ČTK napsala, že příští týden chce otevřít dotační program pro zhruba 5000 žádostí. Mimořádný dotační titul vypíše podle zákona o sociálních službách. Domovy seniorů s nedostatkem personálu mohou podporu pro zaměstnávání studentů žádat už podle současných pravidel.

"Už nyní mohou kraje žádat o mimořádnou dotaci na úhradu nákladů s využíváním studentů sociálních oborů v sociálních službách, kde je nedostatek personálu. Zatím nikdo z krajů o dotaci nepožádal," uvedla Maláčová. Nově bude dotační titul zaměřen i na úhradu zvýšených personálních a provozních nákladů.

"Do dotačního titulu se budou moci přihlásit všechny registrované sociální služby, které mají finanční problémy kvůli epidemii koronaviru," uvedla k podmínkám programu. Doplnila, že ministerstvo předpokládá, že potřeba bude do deseti miliard korun. Předpokládá, že pro žádosti bude program otevřen příští týden. "Bude se jednat o velký dotační titul pro zhruba 5000 žádostí a musíme to připravit tak, aby to bylo jednoduché, ale taky zkotrolovatelné," uzavřela.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka dnes v otevřeném dopisu vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby garantoval navýšení peněz určených pro poskytovatele sociálních služeb. Stav dotací podle něj neodpovídá skutečným požadavkům poskytovatelů sociálních služeb. Dodal, že kraje žádaly pro sociální služby na letošní rok zhruba 24,46 miliardy korun, skutečně rozděleno je přitom 17,59 miliardy. "Rozdíl mezi požadovanou výší dotací a skutečně rozdělenou částkou mezi kraje pro rok 2020 činí 6,86 miliardy korun," konstatoval šéf lidovců. Náklady v sociálních službách navíc prohlubují aktuální vyšší ceny ochranných prostředků.

Do karantény šlo v březnu s e-neschopenkou 36.000 lidí

Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se v březnu v Česku s e-neschopenkou dostalo celkem 36.000 lidí. Na začátku dubna bylo v izolaci téměř 13.700 osob. Počet od minulého čtvrtka každý den klesá. Nejvíc lidí v karanténě je dál v Moravskoslezském kraji a v Praze. Vyplývá to z aktuální statistiky e-neschopenek České správy sociálního zabezpečení a z údajů, které na svém twitteru zveřejnila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Počet lidí v karanténě se ve středu proti úterku zvýšil jen ve čtyřech okresech. Nejvíc rostl v Litoměřicích. Za poslední den se zvedl o 42. V izolaci tam celkem bylo 225 lidí. Nákaza nemocí COVID-19 se objevila v litoměřickém domově pro seniory. Testy ji potvrdily u pěti desítek klientů. S menším přírůstkem počtu následovaly okresy Svitavy, Domažlice a Mělník. Podle údajů, které zveřejnila ministryně, v poslední březnový den lékaři vystavili 954 nových karanténních e-neschopenek.

Nejvíc osob v izolaci zůstává v Moravskoslezském kraji, a to přes 2400. Za poslední tři dny počet klesl o 770. Následuje Praha, kde je s e-neschopenkou v karanténě 2100 lidí. Proti pondělku je to o 713 méně. Množství lidí, kteří byli v karanténě, každý den postupně rostlo až do minulého čtvrtka. Tehdy zůstávalo doma s e-neschopenkou 22.400. Od té doby počet klesá. Teď je zhruba takový jako v pondělí 16. března.

Celkový počet lidí v nařízené karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu.

Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března do ní šli i ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun. Příspěvek se stanoví ze superhrubé mzdy. Firmy budou moci o kompenzaci začít žádat 6. dubna přes webovou aplikaci. Úřady práce začnou peníze rozesílat po 10. dubnu, předpokládá ministerstvo práce.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pondělí 18. ledna 2021

Očekáváme v 1:00 1°C

Celá předpověď