Konsolidace veřejných financí ČR je v rámci EU podle studie málo ambiciózní

foto Peníze, měna, bankovky, česká koruna - ilustrační foto.

Praha - Plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí Česka se podle dnes zveřejněné studie Národní rozpočtové rady (NRR) jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. ČR ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označila naplánované tempo konsolidace za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi.

"Celkově je tedy ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně málo ambiciózní jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů, vybočuje zejména v oblasti daní. Struktura fiskální konsolidace v ostatních zemích EU přitom může naznačovat, jakým směrem by fiskální konsolidace v ČR mohla směřovat. Vodítkem pro nastavení tempa a nastavení způsobu fiskální konsolidace pro ČR by mohla být především konsolidace v Německu či ve Švédsku," uvádí rada ve studii.

Ministerstvo financí uvedlo, že počítá se zákonným plánem konsolidace, tedy snižování strukturálního salda postupně o půl procentního bodu HDP ročně. Strukturální saldo je saldo veřejných financí očištěné o vliv hospodářského cyklu. "Takové tempo konsolidace považujeme za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Míra konsolidace je v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky," uvedla Schillerová. Skutečné tempo konsolidace se bude ale podle ní odvíjet od rozhodnutí budoucí vlády.

se zákonným plánem konsolidace, díky kterému se strukturální saldo bude snižovat postupně o půl procentního bodu HDP ročně. Takové tempo konsolidace považujeme za přiměřené, které nepoškodí rozjezd po pandemické krizi. Míra konsolidace je v souladu s doporučeními respektovaných světových ekonomických pracovišť a Evropské komise, které vydala ke Konvergenčnímu programu České republiky.

Ze studie dále vyplývá, že Česko neprovádí konsolidaci pomocí zvyšování příjmů, i když je po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem příjmů. "Pokles příjmů z daní je přitom v ČR v rámci zemí EU zcela nejvyšší," upozorňuje studie.

Z té dále vyplývá, že konsolidaci v podobě omezení výdajů naopak provádějí všechny země EU. "ČR opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně (šestý nejnižší pokles výdajů)," uvádí materiál. Jednotlivé země podle rady přistupují ke konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů, prakticky všechny omezují provozní náklady státu. Často také omezují rozsah sociálních plateb a dotací a kapitálových transferů. Většina zemí také předpokládá pokles úrokových plateb. "Naopak investiční výdaje v mnohých zemích mají tendenci spíše narůstat, v ČR se předpokládá jejich stagnace," dodává studie.

Rada upozorňuje, že v ČR nárůst dluhu v době pandemie příliš nevybočoval z nárůstu dluhů v jiných zemích EU. "Projekce nárůstu dluhu po roce 2021 je v ČR v rámci EU naopak nejvyšší. ČR je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí," stojí v materiálu.

V případě strukturálního deficitu studie upozornila, že letošní deficit v ČR je relativně vysoký, což je způsobeno opatřeními nesouvisejícími s pandemií, jako je například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, nebo zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace. "Strukturální deficit v roce 2020 byl přitom v ČR v rámci EU spíše mírně podprůměrný. Naopak plánovaný strukturální deficit v roce 2024 je v ČR mezi sledovanými zeměmi opět nejvyšší," uvádí studie.

Celkový veřejný dluh by měl podle srpnové prognózy ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě úspor plánovaných nyní ministerstvem by dluh v roce 2024 měl dosáhnout 50 procent HDP. Úspory by se měly podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.

Strukturální deficit by měl z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Před přijetím novel o rozpočtových pravidlech během pandemie byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Česko v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.

"ČR opět vzhledem k poměrně vysokému počátečnímu strukturálnímu deficitu vykazuje podprůměrné fiskální úsilí, které je v rámci všech zemí EU jedno z nejnižších," uvádí dnes zveřejněné studie.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují dluh pod 60 procenty HDP. Unie ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.

Rada ve studii srovnávala konsolidace veřejných financí zemí EU tak, jak je tyto země formulovaly ve svých konvergenčních a stabilizačních programech. Cílem těchto programů je obecně zabránit vzniku nebo zhoršení nerovnováh v rozpočtové politice. Programy jsou následně Evropskou komisí posuzovány a výsledek hodnocení komise zveřejňuje. "Programy jsou do značné míry standardizované a obsahují obdobné statistické přílohy pro všechny země EU, takže je možné na jejich základě srovnávat jednotlivé země," uvedla rada.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pondělí 18. října 2021

Očekáváme v 17:00 14°C

Celá předpověď