Konference AFI: Česku chybí dlouhodobá investiční strategie

foto

Časy, kdy byla Česká republika atraktivní pro zahraniční investory, jsou pryč. Pracovní síla podražila,. chybí infrastruktura, obce nemají peníze na kofinancování projektů. Shodli se na tom účinkující panelu „Daňová politika a podpora investic, rozpočtové určení daní” na výroční konferenci AFI.

Fotogalerie

Řešení, jak posílit samostatnost obcí při rozhodování o příchodu investorů stejně jako jejich finanční kapacitu, v tuto chvíli není. „Máme ale jasno, co je třeba zlepšit. Rozpočtové určení daní, zvýšit přístup a pravomoci regionů a obcí k tomu, jak zacházet se svým majetkem, aby si vybudovaly a vylepšovaly vlastní konkurenční pozici. V prostředí, kde neexistuje konkurence, se ztrácí se motivace, včetně té politické. Samosprávy mají často menší zájem o projekty, než by měly mít,” shrnul diskusi předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek. Akce se konala 3. září v Kongresovém centru ČNB v Praze.

Úpravy v rozpočtovém určení daní, minimálně na úrovni daně z příjmu právnických osob, je podle debatérů neprůchozí kvůli ministerstvu financí, kvůli vládě i samotným obcím. „Je vidět, že je tu nedostatek vůle ke kompromisu, proto je třeba najít společnou cestu,” zdůraznil Blažek. Rozpočtové určení daní v tuzemsku stanoví, do jakého rozpočtu plyne příslušná daň nebo její část, přičemž právě daňové příjmy hrají rozhodující úlohu pro příjmy obecních rozpočtů a mají velký vliv na jejich finanční stabilitu a nezávislost.

Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, na konferenci připomněla, že svaz dlouhodobě žádá o svolání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní. „Bylo to domluveno v březnu, pak přišla pandemie, opět jsme žádali, odpovědí bylo vyčkejte na poslední kvartál. Teď máme polovinu září, opět bude žádat pro projednání tohoto tématu v říjnu a listopadu. Rozpočtové určení daní je pro nás klíčové, musíme zachovat autonomii obcí, potřebujeme se dohodnout, aby se balíček pro obce, který se přerozděluj, nesnižoval. Budeme usilovat o podporu lokální ekonomiky,” sdělila Vladyková.

Dodala, že důležitá je rovněž emoční rovina. „Jde o komunikaci na lokální úrovni, starosta se může starat o velmi malé území, ale musí k tomu mít potřebné nástroje a partnery,” podtrhla Vladyková. Pokud tomu tak nebude, může se stát, že obce nedosáhnout na nabídku prostředku z EU, protože nebudou mít na kofinancování.

Partner KPMG Petr Toman načrtl, jak obce postihne předpokládané zrušení superhrubé mzdy. „Výpadek pro obce může činit přes 21 miliard, při třech miliardách navíc z výběru DPH z očekávané vyšší spotřeby, bude celkové minus něco přes 18 miliard. Celkový roční výběr daní z nemovitostí ve všech obcích představuje 10-12 miliard, čili zrušení superhrubé mzdy daleko přesáhne to, na co mají obce vliv a způsobí, že jim odplyne příjem,” řekl.

Jelikož zvýšení daní z nemovitostí není na pořadu dne a k pokrytí manka nepomůže, navrhuje Radka Vladyková jít cestou narovnávání veřejného mínění. „Starostové se musí domlouvat s investory, developery a přesvědčovat o těchto projektech veřejnost. Kvalitní podnikatelský subjekt pozitivně ovlivní kvalitu života,” uvedl. Výkonný ředitel společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička zmínil, že v několika případech dokonce žádaly o zvýšení místní daně samotné firmy, jejichž korporátní filozofie jim bránila financovat jisté aktivity, zatímco jejich odvodů by je bylo možné uhradit. „Je to o systémových řešeních,” podotkl Sovička.

Za efektivitou a plánováním soukromých investic, v porovnání s jednorázovými státními příspěvky, stojí i ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Panel 1 - Daňová politika a podpora investic, rozpočtové určení dani

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pondělí 28. září 2020

Očekáváme v 15:00 11°C

Celá předpověď