Komise vydala hospodářská doporučení pro členské státy

foto Vlajka Evropské unie (EU) - ilustrační foto.

Letošní opatření jsou věnovaná hlavně úkolům po koronavirové krizi a oživení udržitelného růstu. Kvůli pandemii se výjimečně odchylují od rozpočtových požadavků. Pro Českou republiku doporučuje unijní exekutiva přijmout opatření k řešení pandemie a udržení ekonomiky; podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce; podpořit malé a střední podniky; zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci.

Evropská komise zveřejnila doporučení, která jsou součástí tzv. Evropského semestru. V nich každému členskému státu navrhuje, v souvislosti s koronavirovou pandemií, opatření v oblasti hospodářské politiky. Doporučení se zaměřují na nejnaléhavější výzvy vyvolané pandemií a na oživení udržitelného růstu. Jsou formulována na základě dvou cílů: v krátkodobém horizontu zmírnit vážné negativní socioekonomické důsledky koronavirové pandemie a v krátkodobém až střednědobém horizontu dosáhnout udržitelného a sociálně inkluzivního růstu, který usnadní ekologickou a digitální transformaci.

Stabilita, spravedlnost, ekologická udržitelnosti a konkurenceschopnost

V roční strategii pro udržitelný růst komise nastínila strategii růstu založenou na podpoře konkurenceschopné udržitelnosti, která povede k vytvoření ekonomiky ve prospěch lidí i planety. Za krize vzniklé propuknutím nákazy zůstává tato strategie mimořádně důležitá. Doporučení se týkají čtyř aspektů konkurenceschopné udržitelnosti – stability, spravedlnosti, ekologické udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Kladou také zvláštní důraz na zdraví. V doporučeních komise dále zohledňuje svůj závazek začlenit do Evropského semestru cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť poskytují integrovaný rámec zahrnující veřejné zdraví, sociální, environmentální a ekonomické otázky.

Doporučení se týkají oblastí, jako jsou investice do veřejného zdraví a odolnosti zdravotnictví, zachování zaměstnanosti prostřednictvím podpory příjmů dotčených pracovníků, investice do lidí a dovedností, podpora podnikatelského sektoru (zejména malých a středních podniků) a opatření proti agresivnímu daňovému plánování a praní špinavých peněz. Oživení a investice musejí jít ruku v ruce, aby bylo možné ekonomiku EU reformovat s ohledem na digitální a ekologickou transformaci.

Letošní fiskální doporučení pro jednotlivé země jsou kvalitativní a odchylují se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností. Zohledňují aktivaci obecné únikové doložky a doporučují členským státům přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení dopadů pandemie, udržení ekonomiky v chodu a podpoře následného oživení. Pokud to ekonomické podmínky dovolí, měly by se fiskální politiky zaměřit na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu a současně usilovat o zvýšení investic.

Sledování vývoje fiskální situace

Komise přijala pro všechny členské státy zprávy o fungování EU s výjimkou Rumunska, na které se vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Komise je povinna tyto zprávy vypracovat pro členské státy, které v roce 2020 z důvodů souvisejících s koronavirem buď samy počítají s překročením tříprocentního limitu pro schodek, anebo u nichž komise překročení předpovídá. Ve zprávách týkajících se Francie, Belgie, Kypru, Řecka, Itálie a Španělska také na základě údajů potvrzených Eurostatem hodnotí, jak tyto členské státy splnily v roce 2019 kritérium schodku.

Zprávy zohledňují negativní dopad koronavirové pandemie na veřejné finance členských států. Vzhledem k mimořádné nejistotě související s významným makroekonomickým a fiskálním dopadem pandemie se komise domnívá, že v tomto okamžiku by nemělo být přijato rozhodnutí o tom, zda by se na členské státy měl vztahovat postup při nadměrném schodku.

Pro oživení ekonomiky, zmírnění škod na ekonomické a sociální struktuře a snížení rozdílů a vzniklé nerovnováhy má nadále zásadní význam koordinovaná evropská ekonomická reakce. Klíčový prvek strategie oživení představuje právě Evropský semestr koordinace politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

Komise v této souvislosti vyzvala Radu EU, aby doporučení pro jednotlivé země schválila. Členské státy by je pak měly plně a včas provést.

Varování před rozdíly mezi českými regiony

České republice doporučila komise přijmout veškerá nutná opatření k řešení pandemie, udržení ekonomiky a podpoře oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, radí jí, aby prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšila investice. Je nutné zajistit odolnost systému zdravotní péče, posílit dostupnost zdravotnických pracovníků, primární péči a integraci péče a zavést služby elektronického zdravotnictví.

Česko by rovněž mělo podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce (například digitální dovednosti), postarat se o malé a střední podniky (větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, nižší administrativní zátěží, zlepšením elektronické veřejné správy) a zaměřit investice mimo jiné na ekologickou a digitální transformaci (třeba vysokokapacitní digitální infrastrukturu a čistou energii).

Komise rovněž konstatovala, že současná situace "přináší významné riziko zvýšení regionálních a místních rozdílů". Jeho důkazem jsou podle Bruselu viditelně narůstající rozdíly mezi Karlovarským a Ústeckým krajem a dalšími částmi republiky. Hrozící nárůst nezaměstnanosti či příjmové nerovnosti volá podle komise po "cíleném politickém řešení".

Komise konstatovala, že Česká republika včasnými opatřeními zvládla omezit šíření koronavirové nákazy, ale jako takové má české zdravotnictví do budoucna rezervy. "Ke zmírnění dopadu nemoci covid-19 bude do budoucna nutné zlepšit pružnost a krizovou připravenost zdravotnického systému," uvedla Evropská komise.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je úterý 26. května 2020

Očekáváme v 13:00 15°C

Celá předpověď