Komise nepodpořila debatu o Zemanovi a výkonu jeho funkce

foto Ilustrační foto - Český prezident Miloš Zeman. 

Praha - Senátní komise pro ústavu nedoporučila, aby horní komora jednala o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. S tímto návrhem přišel v červnu senátní bezpečnostní a zahraniční výbor. Komise dospěla k závěru, že podklady, které od výboru k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné pro to, aby doporučila Senátu se touto možností zabývat. Na tiskové konferenci po jednání komise to oznámil její předseda Zdeněk Hraba (Starostové a nezávislí). Ke stejnému závěru dospěl odpoledne i senátní ústavně právní výbor. Komise doporučila dodané podklady buď zásadním způsobem doplnit, nebo od tohoto řízení ustoupit.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) řekl ČTK, že se nedomnívá, že se nyní bude tímto návrhem zabývat plénum Senátu.

Komise také dospěla k názoru, že pokud by se někdo chtěl tímto návrhem na plénu zabývat, měl by dodat patřičné podklady a důkazy, uvedl Hraba. Komise současně doporučila jít cestou změn v ústavě, aby dva ústavní články, které se týkají odnětí prezidentských pravomocí nebo žaloby na prezidenta, byly aplikovatelné v případě zásadních důvodů, řekl.

"My jsme dospěli k závěru, že předložené dokumenty nemají dostatečnou intenzitu a rozsah k tomu, aby byl aktivován článek 66 ústavy," řekl novinářům předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň (ODS a TOP 09). "Tam musí existovat natolik závažné objektivní důvody, které mu (prezidentovi) znemožňují vykonávat tu funkci. A já tady vidím spíš tu subjektivní stránku. To, že se nám pan prezident nelíbí a že si myslíme, že nekoná tak, jak nám se líbí, to přece není důvod k tomu, abychom ho zbavovali pravomocí. Na tom jsme se shodli všichni, jak na výboru, tak na komisi, tak i ústavní právníci," uvedl Goláň.

Komise současně míní, že v případě ústavní žaloby pro hrubé porušení ústavního pořádku, případně velezrady, by rovněž bylo nutné připravit podklady. "V tomto směru se komise i usnesla na tom, že by bylo vhodné pro určité mezery, které procesně ústava má v případě postupu proti jednání prezidenta republiky, by bylo vhodné zahájit pro futuro, tedy ne proti Miloši Zemanovi, ale pro futuro změny v ústavě tak, aby byla aplikovatelná v případě nějakých závažných důvodů,“ řekl Hraba.

Předseda Senátu Vystrčil označil současný stav v tomto směru za žalostný. Podotkl však, že návrh změn ústavy pokládá za obecný záměr, který se netýká nynějšího volebního období. Prezident je podle něj nyní "téměř neprůstřelný“. "Ale na druhou stranu zase není možné výkon jeho úřadu destabilizovat kdykoli," poznamenal.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedený Pavlem Fischerem (nezávislý) se začátkem června usnesl, že Zeman není schopen vykonávat úřad prezidenta podle článku 66 Ústavy ČR. Návrhem se mělo zabývat plénum Senátu. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit Sněmovna. Goláň sdělil ČTK, že Zeman by ve funkci prezidenta zůstal, ale jeho pravomoci by přešly na předsedy Senátu, Sněmovny a vlády.

Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné o kauze Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, který zaměňuje následek za příčinu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil červnové rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. Krok skupiny senátorů podle něj vyvolává vážné podezření z trestného činu rozvracení republiky.

"Ona je to vlastně dobrá zpráva. Protože se zabýváme kroky prezidenta republiky ve funkci," komentoval jednání senátních orgánů senátor Fischer. Senát podle něj v rámci kontroly upozornil na to, že jeden z prvků ústavního systému nefunguje dobře.

Ústava uvádí, že "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát", pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, Sněmovnu a Senát.

Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnost v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je čtvrtek 29. července 2021

Očekáváme v 1:00 16°C

Celá předpověď