Nouze nás donutila přemýšlet o jiném způsobu fungování. Europoslanci se naučili komunikovat na dálku, v tomto ohledu nás pandemie „vyškolila”, říká místopředseda Evropského parlamentu a poslanec za Piráty Marcel Kolaja.
Jakou největší čáru „přes rozpočet” ve vašich plánech a úmyslech vám způsobila pandemie covid-19?
Jako čerství pirátští europoslanci jsme měli naplánováno, že v roce 2020 konečně začneme být více ve fyzickém kontaktu s občany, což nebylo v předešlém roce vzhledem k nabitému kalendáři EP až tak možné. S příchodem pandemie všechny dny a týdny, kdy měli europoslanci v plánu, že budou přednášet a být s lidmi, rázem zmizely. Snažil jsem se to dohnat nějakými videokonferencemi a přednáškami přes internet, ale není to ono. Což je škoda, protože evropská politika je pro spoustu lidí pořád ještě věcí dosti vzdálenou.
Jak jste se přizpůsobovali nové situaci a podmínkám, bylo to podle určitých plánů, nebo jste se učili spíše za pochodu?
Když jsme přijel do Česka z Bruselu a konalo se zasedání EP, na kterém se mělo hlasovat, ještě před tím jsme měli na předsednictvu debatu o tom, jak zajistit hlasování vzdáleně. Byla to bezprecedentní situace. Museli jsme narychlo improvizovat a vytvořit sadu opatření, aby zůstal EP v chodu. Vydali jsme sadu pravidel, která umožnila hlasovat vzdáleně, a to tak, že jsme měli hlasovací lístky, ty jsme vyplnili, podepsali a poslali emailem. Tento systém se postupně zlepšoval, šlo o to, aby to bylo legitimní a správné. Já jsem posazoval, aby byla všechna hlasování jmenovitá, aby šlo zkontrolovat, že hlasy byly spočítány tak, jak byly odevzdány. Od té doby jsou všechna hlasování na plénu jmenovitá.
Současně vzniklo několik videokonferenčních systémů, přičemž nejdůležitější bylo, že jednání musí být tlumočena do všech úředních jazyků EU. To byl největší limitující faktor. Nakonec byl vybrán systém, který toto umožňuje.
Navíc se povedlo, že europoslanci mohou vystupovat na plénu vzdáleně, z národních kanceláří EP v členských zemích. Technici to umí napojit na plénum v Bruselu, kde se nově zasedá, a jako celek to funguje.
Co považujete za největší úspěch EP pro rok 2020?
Procedurálně to, že EP funguje dál bez jakéhokoli náznaku narušení činnosti. Je to složitý orgán, má 705 poslanců ze 27 zemí, takže to není až taková samozřejmost. Obsahově pak určitě víceletý rozpočet EU, kde se EP povedlo prosadit, že čerpání evropských peněz členskými zeměmi bude podmíněno dodržováním zásad právního státu, třebaže finální kompromis není stoprocentně podle našich představ.
Navýšen byl na dvojnásobek Erasmus, byly stanoveny emisní cíle, a to snížení objemu škodlivin v mezidobí do roku 2030 o 60 procent. Důraz spočinul na digitalizaci, na legislativě pro umělou inteligenci: v této oblasti byl EP schopen vypracovat několik zpráv, které se staly vodítkem pro práci Evropské komise.
Jste místopředsedou pracovní skupiny pro inovační strategii v oblasti ICT, staráte se o informatiku a telekomunikace, souhlasíte s názorem, že v těchto i dalších směrem koronavirová krize zapracovala jako určitý urychlovač?
Je to tak. Ukázaly se jisté výhody, nouze nás donutila přemýšlet o jiném způsobu fungování. Na druhou stranu platí, že když se poslanci setkají „jen tak”, neformálně, bez nutnosti sjednat si schůzku, ale přesto proberou zajímavé věci, je to důležitý prvek, o který přicházíme. Poslanci se nicméně naučili komunikovat na dálku, v tomto ohledu je pandemie „vyškolila”.
Co byste popřál EU a jejím občanům do roku 2021?
Přál bych všem, abychom dokázali s tou pandemií zatočit. Pro lidi je to extrémně těžká doba, pro ty v tuzemsku zvlášť. Tady vláda těžce vydobytý náskok z jara v létě a v dalších měsících promrhala, točíme se v kruhu velmi restriktivních opatření, která likvidují byznys a posílají lidi do velmi těžkých finančních situací. Doufám, že se podaří zkraje příštího roku rozjet očkování. K tomu je třeba mít dobrý plán, který stanoví jako prioritu vakcinaci ohrožených skupin obyvatel. Věřím, že nastavíme dobrý kurz pro rok 2021, který bude pro všechny mnohem lepší než rok 2020.
