Koalice se shodla na podobě zemědělských dotací výhodných pro malé farmáře

foto Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (na snímku z 20. dubna 2022).

Praha - Malí farmáři v Česku získají větší podíl na rozdělovaných zemědělských dotacích. Předsedové vládních stran se v úterý shodli, že výše platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude činit 23 procent z celkové částky na přímé platby. Předchozí vláda plánovala deset procent. O dohodě dnes informovalo ministerstvo zemědělství. Podle Agrární komory ČR změna povede k poklesu stavů hospodářských zvířat a útlumu pěstování brambor či ovoce. Naopak zástupci menších farmářů rozhodnutí vítají.

Postup při vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. "V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů," uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V současnosti je v Česku na společnou zemědělskou politiku ročně určeno zhruba 35 miliard korun. Od příštího roku to bude 40 miliard korun. Další dvě až tři miliardy korun navíc pro malé a střední firmy chce Nekula získat z národních dotací nebo formou daňových úlev. Chce usilovat o podporu malých a středních podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor.

Ministerstvo už dříve zvýšilo spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Nekuly by tak mělo do zemědělství od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud.

Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Jaroslav Šebek považuje rozhodnutí vlády za systémově správný krok. Větší podpora menších farmářů podle něj povede k větší pestrosti plodin, protože malí zemědělci se více soustřeďují na kvalitu a originalitu. Pozitivní dopad to bude mít podle něj také na životní prostředí, protože malí zemědělci jsou mnohem více spojeni s lokalitou, kde hospodaří. "Je potřeba se bavit i o tom, že podpory největším subjektům by se neměly dávat vůbec," dodal Šebek.

Naopak podle Agrární komory ČR, která sdružuje větší zemědělské podniky, povede rozhodnutí vládní koalice k poklesu stavů hospodářských zvířat v tuzemsku a k útlumu pěstování například brambor nebo ovoce. Podle prezidenta komory Jana Doležala se těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky.

Komora také upozorňuje na to, že rozhodnutí vlády povede k větší závislosti na dovozu potravin. Odhaduje, že po roce 2023 bude klesat soběstačnost Česka ve výrobě masa, vajec i například ovoce. Rajčata podle komory budou pravděpodobně už jen z dovozu.

Ministr Nekula se vůči kritice zástupců středních a velkých podniků ohradil, poškozuje podle něj zemědělce v očích veřejnosti. "Veřejnost vnímá, že přestože zemědělci dostanou více prostředků, jejich představitelé neustále brblají," uvedl ministr na tiskové konferenci po návratu z Bruselu.

Obavu z nového systému rozdělování dotací má vedení Zemědělského družstva se sídlem ve Sloupnici na Orlickoústecku, které hospodaří na 3000 hektarech. "Vadí mi souběh všech opatření, na který doplatí náročnější výroby, což budou ty méně ziskové. Je to především živočišná výroba, kterou se také zabýváme, i produkce ovoce a zeleniny," řekl ČTK předseda družstva Jaroslav Vaňous. Tvrdí také, že na nově nastavených dotacích budou vydělávat menší vlastníci půdy, kteří na ní ani sami nehospodaří. "V našem katastru jsou dva pseudozemědělci, kteří si stáhnou dotace a sklízí to nějaký jiný subjekt," uvedl.

Předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice Milada Měsícová upozornila na riziko účelového dělení zemědělských farem na menší celky. "Na okrese se už některé farmy rozdělují. Například víme o společnosti, která se rozdělila na sedm společností s ručením omezeným," řekla Měsícová ČTK. Obává se, že se otevře další prostor i pro spekulanty s půdou. "Budou si moci sáhnout na větší peníze," podotkla.

V roce 2020 obhospodařovali zemědělci hospodařící na ploše menší než 100 hektarů přibližně 14 procent z celkové výměry zemědělské půdy v ČR. Hospodářství s výměrou do 100 hektarů tvořila zdaleka nejpočetnější druh zemědělských podniků. Připadalo na ně téměř 90 procent ze skoro 47.200 subjektů obhospodařujících půdu.

Na farmáře a firmy hospodařící na ploše 100 až 1000 hektarů připadalo před dvěma lety 38 procent zemědělské půdy v Česku. Firmy s 1000 až 2000 hektarů obdělávaly 24 procent zemědělské půdy, podobně jako firmy s výměrou nad 2000 hektarů. Vyplývá to z dat ve Zprávě o stavu zemědělství ČR, kterou pravidelně zveřejňuje ministerstvo zemědělství.

Velikostní struktura podniků obhospodařujících zemědělskou půdu k konci roku 2020:

Výměra podniku v hektarech: Počet podniků: Podíl na celkové výměře zemědělské půdy v ČR v procentech:
měně než 5 24.104 1,1
5 až 10 5536 1,1
10 až 50 9678 6,3
50 až 100 2827 5,7
100 až 500 3273 20,3
500 až 1000 859 17,5
1000 až 2000 607 24,1
Více než 2000 276 23,8

 

Zdroj: Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2020

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je pondělí 4. července 2022

Očekáváme v 15:00 26°C

Celá předpověď