Kniha Moje máma z Terezína přináší utajovaný příběh z terezínského ghetta

foto Památník Terezín. V roce 1991 zde vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. Na snímku z 3. května 2017 je vchod na první dvůr s nápisem Práce osvobozuje.

Praha - Kniha Moje máma z Terezína přináší utajovaný dramatický příběh Hany Kleinové z terezínského ghetta zřízeného nacisty před 80 lety. Pohnutý osud své maminky po její smrti vypátral a s pomocí svědků zapsal její syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků Gustava a Františka Frištenských. Literární podobu mu dal publicista Pavel Baroch. ČTK o tom za vydavatelství Zeď informovala Jana Bryndová.

Kniha vydaná s podporou Nadačního fondu obětem holocaustu vyjde 1. prosince u příležitosti výročí založení ghetta Terezín. Tam byli v rámci "konečného řešení židovské otázky" deportování Židé z českého území i z dalších evropských zemí.

Potomek slavného zápasnického rodu František "Frank" Frištenský, který žil mnoho let ve Spojených státech, si po smrti své maminky uvědomoval, že v jejím životě je období, o němž nikdy nemluvila. Jako čtrnáctiletá Kleinová přijela i se svou rodinou do terezínského ghetta, odkud se po válce vrátila jako sirotek. "A tak začal Frank po osudu maminky pátrat. Několik let sbíral podklady v České republice, v USA i v Izraeli. Podařilo se mu objevit ženy, které jeho mámu z Terezína znaly, nebo s ní bydlely na jednom pokoji," uvedl Baroch.

Ze vzpomínek přeživších a z nalezených dokumentů pak Frištenský poskládal obraz matčina života v ghettu, i různá tajemství. K nim patřil její vztah k maďarskému houslistovi v místě, kde ženy nesměly otěhotnět a lidé tu buď umírali, nebo mizeli v transportech. Svoji matku pak Frištenský uviděl v Terezíně na vlastní oči v propagandistickém filmu, pro nějž se vžil název Vůdce daroval Židům město. Mihla se na pár vteřin jako usměvavá mladá dívka zalévající na zahradě květiny.

"Musel jsem její příběh zaznamenat pro ty, kteří přijdou po mně. Ona to napsat nemohla. Nemohla o tom ani mluvit," podotkl Frištenský.

Tématem Terezína se zabývá mnoho knih. V minulosti například vyšla publikace Čekání na smrt, monografické zpracování příběhu tzv. rodinného tábora českých Židů v Osvětimi-Březince od Jana Hese, nebo vzpomínky pod názvem A přiveď zpět naše roztroušené českého židovského novináře a spisovatele Františka R. Krause, který byl vězněn v Terezíně a dalších koncentračních táborech. Soubor 254 obrazů dokumentujících život v ghettu, jak ho v letech 1942 až 1944 zachytil jeden z jeho nedobrovolných obyvatel František Mořic Nágl, nabízí kniha Malíř neumírá. Na postavení judaismu a udržování židovských tradic v ghettu se v knize Judaismus v terezínském ghettu zaměřila Marta Malá.

Transporty přijížděly do Terezína v letech 1941–1945. Do ghetta nacisté zavlekli 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce v jiných nacistických táborech.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 29. listopadu 2021

Očekáváme v 3:00 -2°C

Celá předpověď