Klimatická změna: větší globální ambice pro skutečné výsledky COP26

foto Zeměkoule, planeta Země - ilustrační foto

Evropský parlament požaduje zrychlit přijímání opatření v oblasti klimatu po celém světě a zachovat postavení Evropy jako světového lídra v boji s klimatickou změnou.

Europarlament přijal svůj postoj ke konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26), která se uskuteční od 31. října do 12. listopadu, 527 hlasy pro, 134 hlasy proti a 35 se zdrželo hlasování. Delegace EP vedená Pascalem Canfinem (Renew) bude na akci přítomná od 8. do 13. listopadu.

V usnesení poslanci vyjadřují obavy nad skutečností, že výsledkem národních cílů oznámených v Paříži v roce 2015 by bylo oteplení o výrazně více než tři stupně do roku 2100 ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Zdůrazňují, že EU musí zůstat světovým lídrem v boji s klimatickou změnou a zavazují se zajistit, že klimatický balíček „Fit for 55 v roce 2030“ je plně v souladu s Pařížskou dohodou.

Pro zrychlení tempa přijímání opatření v oblasti klimatu europoslanci požadují nahradit pro všechny státy stávající desetiletý plán na pětiletý časový rámec. Všechny přímé i nepřímé dotace na fosilní paliva by měly být postupně do roku 2025 ukončeny. Ostatní státy by měly přijmout podobná opatření.

Poslanci připomínají, že biodiverzita má zásadní význam pro boj s globálním oteplováním a adaptaci na něj. Řešení inspirovaná přírodou, tedy ta, která zahrnují ochranu, obnovu, posílení a udržitelné řízení křehkých ekosystémů, jsou přínosná pro obě strany.

Hlavní role pro G20

Všechny státy G20 by se podle poslanců měly postavit do vedoucí role a zavázat se k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Evropská komise by rovněž měla vytvořit mezinárodní klimatický klub s dalšími významnými producenty emisí CO2 s cílem nastavit společné standardy a zvýšit globální ambice včetně prostřednictvím mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích.

Poslanci vítají návrat USA k Pařížské dohodě a závazek prezidenta Bidena snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Pro zajištění tohoto cíle poslanci očekávají konkrétní politická opatření a financování.

Poslanci uznávají ochotu Číny být konstruktivním partnerem v globálních jednáních o klimatu. Jsou však znepokojeni závislostí Číny na uhlí. Zdůrazňují, že Čína by měla zvýšit své ambice a její klimatické závazky by se měly vztahovat na veškeré emise skleníkových plynů, nikoliv jen emise CO2.

Lepší financování klimatu pro rozvojové země

Poslanci zdůrazňují, že rozvinuté země musí splnit svůj závazek vybrat nejméně 100 miliard amerických dolarů ročně na financování ochrany klimatu v rozvojových zemích. Tato částka by měla být navýšena od roku 2025, kdy by do financování měly začít přispívat rovněž rozvíjející se ekonomiky. Měl by být dohodnut plán, který stanoví spravedlivý podíl každé rozvinuté země na finančním závazku. Poslanci také chtějí zajistit, aby se bez ohledu na covid-19 mohly všechny rozvojové země COP26 zúčastnit.

Evropský parlament prosazoval ambicióznější legislativu EU v oblasti klimatu a biodiverzity a 28. listopadu 2019 vyhlásil klimatickou nouzi. V červnu 2021 byl parlamentem přijat právní rámec pro dosažení klimatické neutrality, který převádí politický závazek Zelené dohody pro Evropu dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 v závaznou povinnost EU a členských států. Navyšuje rovněž závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 ze 40 procent na přinejmenším 55 procent ve srovnání s úrovní v roce 1990. S cílem umožnit EU dosáhnout tohoto ambicióznějšího závazku do roku 2030 představila v červenci 2021 komise balíček „Fit for 55 v roce 2030“.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je čtvrtek 9. prosince 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď