Klimatická konference COP27 schválila závěrečnou deklaraci

foto Předseda klimatické konferenci COP27 v Egyptě a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí (vpravo) na závěrečném zasedání, 20. listopadu 2022.

Šarm aš-Šajch (Egypt) - Zástupci států světa se dnes na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

V závěrečném prohlášení COP27 dvě stovky zemí znovu vyzývají k "urychlenému" snížení emisí skleníkových plynů a potvrzují také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu. Prohlášení tak podle agentury DPA zůstává za požadavky mnoha států, klimatických aktivistů a ochránců životního prostředí, kteří považovali za naléhavé ukončení závislosti na špinavých zdrojích energie.

V závěrečné deklaraci jsou státy rovněž vyzývány k tomu, aby nejpozději do příští klimatické konference nezávazně vylepšily své většinou nedostatečné plány na ochranu klimatu. Příští konference bude na konci příštího roku ve Spojených arabských emirátech.

"Úpěnlivě vás žádám, abyste schválili navrhovaná rozhodnutí, která vám představím," řekl Šukrí před skončením závěrečné plenární schůze summitu. "Svět se dívá, vyzývám nás všechny, abychom dostáli očekáváním, jež do nás vkládalo světové společenství a zvláště ti, kteří jsou nejzranitelnější a přesto přispěli ke klimatické změně nejméně," prohlásil egyptský politik.

Následně tiskové agentury oznámily, že konference v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šajch se poprvé dohodla na společném fondu pro narovnání klimatických škod způsobených chudším zemím. Vznik fondu schválilo zhruba 200 států dnes brzy ráno. Později bylo schváleno také celkové závěrečné prohlášení z konference.

Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.

Právě spory kolem fondu se ukázaly jako největší jablko sváru na dvoutýdenní konferenci, která měla původně skončit už v pátek. Prodloužena však byla o 36 hodin. Vznik nového fondu nejdříve blokovaly Spojené státy, zatímco skupina známá pod označením G77 zahrnující více než 130 rozvojových zemí i Čínu naléhala na vznik fondu. Po počáteční zdrženlivosti se ke snaze připojila i Evropská unie.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes ráno dohodu na společném fondu pro kompenzaci klimatických škod označil za "důležitý krok směrem ke spravedlnosti". "Jistěže to není dost, ale je to naléhavě potřebný politický signál ke znovunabytí ztracené důvěry," uvedl Guterres ve videoposelství zveřejněném na twitteru. Hlas zemí, které klimatická krize zasáhla nejtvrději, musí být slyšen, zdůraznil. Podle agentury AFP si však šéf OSN také posteskl, že se neprosadila ambice "drasticky snížit" emise.

Také místopředseda Evropské komise Frans Timmermans dnes dohodu z COP27 označil za nedostatečnou a kritizoval závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké emitenty skleníkových plynů vynakládat dostatečné dodatečné úsilí o urychlení snižování emisí.

Evropa je z výsledků COP27 rozpačitá, závazky považuje za málo ambiciózní

Výsledky klimatické konference COP27 vzbuzují v evropských státech pocity naděje i frustrace. Berlín, Londýn či Paříž sice vítají dohodu na vzniku speciálního fondu pro zranitelné země, závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle nich málo ambiciózní. Vedoucí české delegace na konferenci Jan Dusík ocenil, že do kompenzačního fondu budou přispívat i ty země, které se dosud hodnotily jako rozvojové, ve skutečnosti jsou ale už rozvinuté.

"Neuvěřitelně mě zklamalo, že jsme to nezvládli dotáhnout dál," řekl serveru BBC britský vyjednavač Alok Sharma. "Museli jsme neuvěřitelně tvrdě bojovat, bez ustání, jako v bitvě, abychom zachovali to, co jsme prosadili v Glasgow," řekl Sharma s odkazem na loňskou klimatickou konferenci COP26 ve Skotsku, které předsedal.

Letošní konference COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch skončila dnes brzy ráno po přijetí ostře diskutovaného textu o pomoci chudým zemím postiženým změnou klimatu, ale bez nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů.

Dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím je podle Sharmy historická. Tento dílčí výsledek konference přivítala i Francie, podle které jde v tomto směru o pokrok.

Podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agn?s Pannierové-Runacherové i norského ministra pro klimatickou změnu Espena Bartha Eideho ale výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. "Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Je to skutečné zklamání," uvedla podle AFP francouzská ministryně.

"Učinili jsme průlom v oblasti klimatické spravedlnosti - s širokou koalicí států po letech stagnace," napsala na twitteru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Svět ale podle ní zároveň "ztrácí drahocenný čas" ve snaze udržet oteplování planety pod 1,5 stupněm Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou kvůli nedostatečným ambicím snížit emise skleníkových plynů.

"Není čas na lhostejnost," uvedl na twitteru britský premiér Rishi Sunak, podle kterého je udržet oteplování pod 1,5 stupněm Celsia zásadní pro budoucnost naší planety. "Je třeba toho udělat víc," dodal.

Zmocněnec české vlády pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vedl českou předsednickou delegaci, ocenil, že do fondu pro zranitelné země budou nově přispívat i ty státy, které "se dosud hodnotily jako rozvojové, ale ve skutečnosti jsou již rozvinuté". Podle Dusíka dnešní dohoda stále dává šanci na udržení oteplování pod 1,5 stupně navzdory tlakům některých zemí klimatické cíle oslabit. "Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů," uvedl Dusík v tiskové zprávě českého ministerstva životního prostředí.

Na závazku udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období se shodli zástupci zemí světa v roce 2015 na klimatické konferenci ve Francii. Pařížská dohoda byla považována za velký průlom ve snahách o boj proti změně klimatu.

Rozpačitě na závěry COP27 dnes reagoval i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle kterého je dohoda nedostatečná. Kritizoval také závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké znečišťovatele, kteří vypouští nejvíce skleníkových plynů, vynakládat dodatečné úsilí na urychlení snižování emisí.

"Postarali jsme se o některé příznaky, ale nevyléčili jsme pacienta z horečky," uvedla k výsledkům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobně jako jiní evropští představitelé ocenila pomoc zranitelným zemím, která je podle ní malým krokem vstříc klimatické spravedlnosti. "Pro planetu je toho ale potřeba mnohem víc," uvedla.

Chudší země vítají dohodu o novém klimatickém fondu jako krok ke spravedlnosti

Chudší země světa vítají dnešní dohodu z klimatické konference COP27 o vytvoření nového fondu, který jim má kompenzovat škody způsobené změnami klimatu. Je to podle nich krok ke klimatické spravedlnosti. Podle analytiků je fond zatím jen na papíře a bude nutné sledovat, jak se ho podaří naplnit.

Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf dnes zřízení nového fondu přivítal a označil ho za "první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti". Pákistánská ministryně pro klimatickou změnu Sherry Rehmánová uvedla, že fond "není charita". "Je jasné, že je to záloha na dlouhodobé investování do naší společné budoucnosti".

Maledivská ministryně klimatu Aminas Šaunaová označila dohodu za "historickou pro lidi i planetu". Maledivy a další ostrovní státy ohrožují globální změny klimatu, které vedou k růstu hladin moří a oceánů. Ministryně ale byla kritická k té části dohody, která hovoří o udržení oteplení planety do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a snížení emisí skleníkových plynů. "Musíme postupně opustit fosilní paliva," vyzvala Šaunaová. Podle ní by nejpozději od roku 2025 emise měly začít klesat.

"Máme kompromis, která nás uspokojil, ale nevyvolává radost," uvedl premiérka dalšího ostrovního státu, Barbadosu, Mia Mottleyová. I podle ní je dohoda o vytvoření fondu "historickým momentem". "Konečně jsme dosáhli klimatické spravedlnosti," uvedl také ministr financí ostrovního státu Tuvalu Seve Paeniu.

Výsledek jednání uvítal také generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj je "ale jasné, že to nestačí".

Agentura AP upozornila, že řada chudších zemí považuje budoucí platby ze schváleného fondu za svého druhu reparace. Ačkoli mají totiž na změnách klimatu největší podíl rozvinuté průmyslové země, největší škody způsobují přírodní katastrofy zhoršené klimatickými změnami v chudších částech světa.

"Nyní máme prázdný košík. Teď ho potřebujeme naplnit, aby pomoc začala proudit k lidem, na které mají (klimatické změny) největší dopad," cituje deník The Guardian analytika Mohameda Adowa. Podle něj se ukázalo, že jednání na úrovni OSN může dosáhnout cílů. Původně totiž nový klimatický fond nebyl mezi hlavními body konference.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 4. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 4°C

Celá předpověď