Sociální rovnost patří k jedněm z principů politiky soudržnosti Evropské unie, tomuto tématu se mimo jiné věnuje i první občanský panel Konference o budoucnosti Evropy. Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, by mělo být zavedení a odpovídající nastavení minimální mzdy.
Mají mít státy uzákoněnou minimální mzdu, nebo ne? A pokud ano, jak má být vysoká? Země, které ji zavedly, a těch je v EU naprostá většina, si už na první otázku odpověděly, třebaže tomuto kroku předcházely vzrušené debaty, poukazují na dvojsečnost toho přístupu. O tom, kolik má minimální mzda vlastně být, se nicméně diskutuje stále. V Německu, nejsilnější ekonomice unie, se mluví o 12 eurech na hodinu. Kielský institut pro světovou ekonomiku (IfW) v této souvislosti varuje, že pokud se tak stane, bude mít toto přihození větší dopady než zavedení minimální mzdy, jež nastalo po letech zdráhání v roce 2015.
"Při takto vysoké sazbě hrozí nebezpečí, že povede k rušení pracovních míst v oborech, v nichž se platí za hodinovou práci,” připomíná pro deník Handelsblatt analytik Dominik Groll.
"Zároveň se dá čekat, že vyšší minimální mzda jen stěží přispěje k odstranění chudoby a sociální nespravedlnosti,” dodává s poznámkou, že se minimální mzda netýká větší části populace, jež je chudobě vystavena.
Střela mimo cíl?
Mezi rizikové skupiny řadí zejména důchodce, osoby samostatně výdělečně činné, nezaměstnané nebo pracující na částečný úvazek. “Platí, že pouze relativně malá skupina nízkopříjmových obyvatel žije v domácnostech na pokraji chudoby, daleko více se jich nachází v domácnostech se středními nebo vyššími příjmy”.
Podle IfW, který se opírá o dobové studie, způsobilo zavedení minimální mzdy před sedmi lety nárůst hodinových mezd, zároveň však klesl počet pracovních hodin v týdnu. Takto vznikla situace, že se měsíční mzda nezměnila. "Slib výraznějšího zvýšení hodinové mzdy zní lákavě, jenže pracovně a sociálně-politicky se může minout účinkem,” varuje Groll.
Federální ministr práce Hubertus Heil si za plánovaným zvýšením stojí a nahrává námitkám, že chystané navýšení ohrozí tzv. tarifní autonomii v jednotlivých odvětvích. "Uvítal bych, abychom měli v Německu více tarifních závazků,” tvrdí. "Zvýšíme minimální mzdu na 12 euro z toho důvodu, aby lépe čelila chudobě,” stojí si na svém. “V návaznosti na to bude ustavena komise, jež bude zodpovědná za případné další nárůsty v příštích letech”. Jako další argument uvádí ministr posílení kupní síly ve Spolkové republice.
Na tahu je Bundestag
Německo patří v evropském kontextu ke státům s poměrně vysokou minimální mzdou. Od začátku tohoto roku platná sazba 9,82 eur na hodinu odpovídá u zaměstnanců na plný úvazek 1621 euru hrubé mzdy za měsíc, spočítal Spolkový statistický úřad.
Vyšší měsíční příjem na základě minimální mzdy hlásí Lucembursko (2257), Irsko (1775), Nizozemsko (1725) a Belgie (1658). Francie se nachází na hodnotě 1603 eura.
Ve východoevropských státech se měsíční mzda podle minimální mzdy pohybují kolem 750 eur hrubého. Odpovídají tomu tamní o dost nižší životní náklady.
Šestice zemí sedmadvacítky, z toho některé s nadprůměrnými příjmy, nemá ustavenu minimální mzdu vůbec. Jsou jimi Dánsko, Finsko, Itálie, Rakousko, Švédsko a Kypr.
Kabinet kancléře Olafa Scholze naproti tomu schválil ve středu 23. února předlohu, která by měla umožnit od 1. října skok ze současných 9,82 eur na hodinu na 12 eur a zvedne rovněž dosavadní odměňovací limity pro tzv. malé joby. O tom, zda se tak doopravdy stane, bude ještě jednat Spolkový sněm (Bundestag). V případě souhlasu se bude nový benefit týkat 6,2 milionů německých pracujících.
