Když se brali, venku zatýkalo gestapo. Galasovi jsou spolu 75 let

foto Manželé Jarmila a František Galasovi si 9. března 2018 v obřadní síní v Ostravě-Hrabůvce zopakovali po 75 letech svatební slib a tím oslavili nebeskou nebo také korunovační svatbu.

Ostrava - V roce 1943 vyšli po obřadu z kostela a na Čeladné zrovna zatýkalo gestapo, po 75 letech, když si manželé Jarmila a František Galasovi svatební slib zopakovali, čekal na ně před obřadní síní v Ostravě-Hrabůvce houf novinářů. Manželé, kteří dnes oslavili nebeskou nebo také korunovační svatbu, vzpomínali, že spolu prožili těžké časy, celý život ale drželi při sobě. Dnešní mladí lidé podle nich mají mnohem šťastnější život.

"Za 75 roků jsme o rozvodu nemluvili. Starostí bylo hodně, protože jsme prožili Hitlera a celé to období, Hitler nám prakticky zničil mládí," řekla třiadevadesátiletá Jarmila Galasová. Celý život podle ní žili skromně a neměli čas na nějaké výstřednosti.

Manželé Jarmila a František Galasovi (na snímku) si 9. března 2018 v obřadní síní v Ostravě-Hrabůvce zopakovali po 75 letech svatební slib a tím oslavili nebeskou nebo také korunovační svatbu. "První, co jsme vyšli z kostela, tak jsme potkali gestapo, které zavíralo občany na Čeladné," vzpomínal sedmadevadesátiletý František Galas. Od 15 let se učil slévačem ve Vítkovických železárnách, kde po válce 45 let pracoval. Za války byl tři roky totálně nasazen, z části v Německu a z části na šachtě. Ženil se v té době.

"Když jsem z Německa chtěl dovolenou na svatbu, tak se měl ptali: 'Jak dlouho u nás děláte?' Já říkám: 'Dva dny.' Všichni v kanceláři se mi smáli. A byl tam jeden úředník a praví: Kommen Sie zu mir (pojďte ke mně), já jsem rodil se u Karlových Varů, vy mluvit česky, já rád to slyším," vzpomínal František Galas.

Jeho žena se totálnímu nasazení vyhnula díky tomu, že pracovala jako dělnice v arcibiskupských lesích. Po narození dvou dcer také ona nastoupila do Vítkovických železáren. "Teď mají mladí lidé opravdu život šťastnější, jak my jsme měli. Od těch 14 roků, jak Hitler začal, to bylo takové všecko vázané. Nejhorší bylo, že musel do toho Německa jít, ale všecko jsme přežili. Děti jsme dobře vychovali. Opravdu máme hodné děti, vnuky, pravnuky, to už je velká rodina," řekla.

V roce 1950 byl manželům Galasovým přidělen závodní byt v nynějším obvodě Ostrava-Jih, kde tak žijí už 68 let. Obě jejich dcery jsou už také v důchodu, mají i čtyři vnoučata a šest pravnoučat.

"Mají zájem, sledují pořád, co se děje v rodině, kdo co ve škole, prožívají to s nimi. Je pravda, že rodina pořád drží pohromadě, že se vzájemně navštěvujeme. Oni mají zájem o vnoučata a vnoučata mají zájem o ně. Oni si vaří sami, samozřejmě jim musíme udělat nákupy, pomoct s úklidem. Babička vaří a dědeček pomocné práce. Vzájemně se hlídají, celý život byli spolu, nikdy jsme neslyšeli, že by jeden byl proti druhému," řekla dcera Jana Hájková.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

13°C

Dnes je pondělí 24. září 2018

Očekáváme v 21:00 10°C

Celá předpověď