Katalánci protestují, při střetech na letišti přes 30 zraněných

foto Protestující se zabarikádovali na mezinárodním letišti v Barceloně.

Barcelona - V katalánské metropoli Barceloně se na řadě míst shromáždily tisíce lidí, aby vyjádřili nesouhlas s dnes zveřejněným rozsudkem španělského nejvyššího soudu, který poslal do vězení katalánské politiky souzené kvůli referendu o nezávislosti Katalánska. Po poledni separatisté vyzvali k ochromení provozu na mezinárodním letišti v Barceloně, kam dorazily tisíce lidí. Španělská policie proti protestujícím na letišti El Prat zakročila a několik jich zadržela. Podle agentury Europa Press bylo více než 30 lidí zraněno. Provoz linky metra zajišťující spojení s letištěm byl přerušen a zrušeno bylo nejméně 67 letů. Demonstrace se konaly i jinde v Katalánsku, někde lidé zablokovali silnice či vlaková nádraží.

Fotogalerie

Na 8000 lidí se podle španělské televize RTVE shromáždilo na Katalánském náměstí v centru Barcelony, demonstrace se konají i na dalších místech tohoto města s 1,6 milionu obyvatel. Tisíce lidí přišly například na náměstí před sídlem katalánské vlády, další se chystali do parku Ciutadella, kde sídlí regionální parlament. Park ale místní policie preventivně uzavřela. Poblíž parku Ciutadella je budova katalánského nejvyššího soudu, kam byla svolána jedna z demonstrací.

Hnutí, jež si říká Tsunami Democrátic (Demokratické cunami), dnes po poledni vyzvalo prostřednictvím sociálních sítí k ochromení provozu na mezinárodním letišti. Podle deníku El Nacional zakoupilo kvůli tomu stovky letenek, aby se lidé dostali co nejdále do nitra terminálu. Krátce po výzvě lidé zaplnili metro i další dopravní spoje na letiště.

Španělská policie podle deníku El Mundo proti protestujícím u vchodu na letiště zasáhla. Zveřejněné video zachycuje zákrok policie s použitím obušků proti demonstrantům, z nichž někteří mají zahalenou tvář. Několik osob bylo zadrženo. Před jednou z letištních hal se podle agentury Reuters shromáždily tisíce lidí. Španělský úřad civilního letectví AENA uvedl, že nejméně 67 letů bylo v souvislosti s protesty zrušeno. Webové stránky pražského Letiště Václava Havla informují o zrušeném večerním spoji do do katalánské metropole. Mnoho dalších letů mělo v Barceloně zpoždění.

Podle agentury AP katalánská policie nasadila obušky a další donucovací prostředky proti davu poblíž vstupu do metra uvnitř hlavního terminálu. Bezpečnostní síly použily také gumové projektily ve snaze dostat situaci pod kontrolu, uvedla španělská policie.

Podle agentury AFP se s pořádkovými silami střetlo několik stovek protestujících, kteří házeli kameny i odpadkové koše. Terčem zásahu byli demonstranti, kteří se pokusili prorazit policejní kordon a dostat se na letiště.

Už dopoledne zablokovali demonstranti řadu velkých barcelonských ulic a krátce po zveřejnění verdiktu se do centra vydal pochod studentů. Lidé nesli katalánské vlajky a transparenty s nápisem Svobodu pro politické vězně.

Několik stovek lidí se shromáždilo také před barcelonskými sídly organizací Ómnium a Katalánské národní shromáždění (ANC), jejichž lídři dostali dnes trest devět let vězení a už od října 2017 jsou ve vazbě.

Podle deníku El País byl narušen provoz nejméně na pěti silnicích v Katalánsku, mimo jiné v okolí Barcelony či v provincii Girona. V Gironě se konala demonstrace i u vlakového nádraží, někteří demonstranti se dostali až na koleje vysokorychlostních spojů.

"Přišel čas povstat proti fašismu španělského státu a jeho kompliců," reagovala na verdikt nejradikálnější katalánská organizace separatistů Výbory na obranu republiky (CDR).

Na plánované protesty kvůli verdiktu se už několik týdnů intenzivně připravovala katalánská i španělská policie, která do autonomního regionu na severovýchodě Španělska vyslala minulý týden posily, čítající asi 1800 policistů. Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech, je od víkendu nasazeno více policistů.

Katalánští politici dostali vysoké tresty vězení za referendum

Španělský nejvyšší soud dnes vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Ke 13 letům vězení odsoudil bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase, jemuž ale hrozilo až 25 let. Informují o tom dnes místní média. Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii a po celém Katalánsku se kvůli němu chystají protesty. V Barceloně se už shromáždilo několik stovek demonstrujících.

Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.

Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.

Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. "Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den," komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.

Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.

Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako "veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí". Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.

V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy "Svobodu pro politické vězně". Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.

Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním. "Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko," napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.

Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je pátek 22. listopadu 2019

Očekáváme v 13:00 10°C

Celá předpověď