Kašmír - peklo nebo ráj?

Úrodné, věčně zelené údolí, zaklesnuté mezi zasněžené štíty Himálaje. Kašmír, ráj na zemi. Místo s ideálním klimatem a nekonečným potenciálem přírodních krás. Země, o níž básnili mnozí cestovatelé, a která učarovala nejednomu vladaři v dávné minulosti. Není to jen příroda, ale také pracovití, inteligentní a zruční lidé, kteří proslavili Kašmír téměř po celém světě. O největší "popularitu" se však bohužel postarala válka. S přestávkami trvá už déle než padesát let a bůhví kdy skončí. Z ráje se tak pomalu stává peklo.

Marco Polo ve své knize Milión popisuje tehdejší provincii Kesmur následovně: "Je to země, jejíž lidé mají vlastní řeč a jsou to modláři. Vyznají se v čarodějnictví, dovedou přinutit němé a hluché sochy, aby mluvily, dovedou způsobit zatemnění a mnoho jiných podivuhodných věcí. Jsou nejpřednější ze všech modloslužebníků a od nich také modly pocházejí. Jsou nejučenější ze všech lidí na světě, pokud se týče umění čarodějného a ďábelského."

Dalské jezero

O pět set let později navštívil ono stále ještě tajuplné údolí pod Velkým Himálajem Angličan Robert Thorp. Psal se rok 1298. Také on psal o kouzlech a čárách Kašmířanů, ale psal o nich s obdivem a úžasem. Nezajímali ho mluvící sochy, žasl nad umeme kašmírských tkalců, z jejichž dílen pocházely věhlasné kašmírské šátky, o jejichž neobyčejné jemnosti a nevídané kráse se v Evropě už dlouho vědělo. Nikdo, ale neviděl, jak se ve skutečnosti vyrábějí.

Za vlády Napoleona, jako součást kořisti z egyptského tažení, dorazily kašmírské šátky i na francouzský dvůr. Záhy se staly symbolem francouzské módy. Poptávka po nich závratně rostla a pokladnice kašmírského maharádži se plnila zlatem. Na své si přišly i zástupy prostých tkalců, kupců a chovatelů koz.

Nečekaný zlom přinesl rok 1870. Bismark porazil Francii a na důkaz vítězství uhasil hvězdu francouzské módy v Evropě. Kašmírské šátky se staly přes noc veteší a v daleké zemi jejich původu přišlo tisíce lidí o práci, někteří z nich dokonce zemřeli hlady. Celá tato událost jakoby symbolizovala časté střídání relativně dobrých časů s těmi zatraceně zlými.

Ty lepší na čas vrátily Britové počátkem minulého století. V době své kolonizace Indie se do kašmírského údolí doslova zamilovali. Každé léto sem prchalo před horkem a monzunovým podnebím víc a víc britských úředníku s rodinami. Všichni si zde chtěli stavět letní rezidence. Jejich snažení, ale naráželo na výnos maharádži, podle kterého nesměl žádný cizinec vlastnit ani píď zdejší půdy.

Houseboaty a šikara Angličané vyřešili tento problém s vynalézavostí sobě vlastní. Na nekonečné hladině Dalského jezera, v samém srdci kašmírského údolí, začali stavět houseboaty. Každý z nich plavoucím kouskem rodné Anglie. Zaměstnali tak spoustu zručných a schopných lidí. V době, kdy velkou částí světa zmítala druhá světová válka, brázdily hladinu Dalského jezera malebné plachetničky, motorové čluny s vodními lyžaři a každý večer se v Mughalských zahradách na břehu jezera konaly pompézní taneční zábavy. Zdálo se, že této zemi je přisouzen věčný klid a mír.

Roku 1948 se ale Britská Indie rozdělila na dva nové, nezávislé státy - Indii a Pákistán. Kašmír ležící v hraničím území se stal zákonitě jablkem sváru.

Přestože naprostá většina jeho obyvatel vyznává islám a logicky tudíž patří spíš k Pákistánu, vládnoucí maharádža se rozhodl připojit svou zemi k Indii. Brzy začala válka, která s kratšími i delšími přestávkami trvá až do současnosti. Jednoduché řešení tohoto sporu patrně neexistuje. Nejvíc tím samozřejmě trpí obyčejní lidé, kterých se na jejich názor nikdo neptá. V době, kdy se na delší čas utiší zbraně, jako tomu bylo naposledy v osmdesátých letech, si nestýskají. V době bojů, ale živoří a div že opět neumírají hlady. Hranice mezi oběma obdobími jsou velice ostrá. Například ještě v roce 1988 navštívilo Kašmír hodně přes půl milionu turistů. O rok později, kdy se opětovně rozhořel konflikt, nepřijel téměř nikdo.

"Ve svých dílnách vyrábím s tradiční kozí vlny ty nejlepší kašmírské šátky. Změnil se jen design, zákaznicí žádají levnější zboží, takže musíme vyšívat jednodušší vzory. Mými odběrateli jsou vyhlášené butiky v Londýně a Paříži. Nestěžuji si. Stejně jako padesát tkalců, které zaměstnávám. Na místní poměry si vydělávají slušné peníze", vypráví pan Bashíd, majitel manufaktury na výrobu šátků. "To majitelé houseboatů, taxikáři, převozníci a tisíce dalších lidí závislých přímo na turistickém ruchu, jsou opravdu na dně. Ten kdo neodešel za turisty do jiných koutů Indie nebo nepracuje pro nenáviděnou armádu, musí rozprodávat majetek, půjčovat si od lichvářů a žije z ruky do huby."

Podobně jako Bashídovi se daří také ostatním výrobcům pověstných kašmírských handicraft (rukodělné zboží). Tkalcovské stavy, dláta, kladívka, nožíky a jehly v jejich rukou nechávají vzniknout velkolepým dílům, stejně jako tomu bylo od nepaměti. Návštěva některé z malých dílniček, rozsetých po celém údolí vás naplní obdivem k těmto bezejmenným umělcům. Hedvábné koberce a látky, výrobky s kůže, nábytek z ořechového dřeva, oblíbené papier mache, to všechno s nálepkou kvality made in Kašmír, dobývá světové trhy.

Majitelé houseboatůO to, aby se veškeré zboží výhodně prodalo se starají zástupy obchodníků, rekrutujících se především z řad majitelů houseboatů. Tito podnikaví a vzdělaní lidé, hovořící často plynule několika jazyky, mají obchodování takříkajíc v krvi. Jejich krámky najdete všude tam, kde jsou v Indii turisté. Stejně jako malé cestovní kanceláře, zprostředkující cokoliv, nač si zákazník vzpomene. Ačkoliv se jim, stejně jako všem výrobcům, vede relativně dobře, přesto všichni do jednoho doufají v nový, lepší a hlavně pokojný život v ráji zvaném Kašmír.

Jejich sen se zdá bohužel v nedohlednu. Každý rok totiž s železnou pravidelnosti, dochází nejméně k jednomu většímu konfliktu podél linie příměří. Letecké bombardování, ostřelování z těžkých zbraní, výsadky speciálních jednotek do týla nepřítele dají vždy na několik týdnů zapomenout na čerstvě podepsané mírové dohody mezi oběma zeměmi. Je to začarovaný kruh porušených slibů, ze kterého není úniku. Zvláště nyní, kdy obě strany disponují jaderným arsenálem, zvyšujícím jejich troufalost a odhodlanost dotáhnout konflikt do vítězného konce.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je čtvrtek 21. února 2019

Očekáváme v 11:00 9°C

Celá předpověď