Jurečka: ČR může používat nový kurzarbeit, spuštění se teď neplánuje

foto Ilustrační foto - Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (na snímku), 17. prosince 2021 v Praze.

Praha - Česko by mohlo v případě potřeby začít používat nový kurzarbeit, spustit by ho mohlo do pár týdnů. Na dotaz to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda podle něj teď neplánuje, že by opatření zavedla pro firmy s omezenou výrobou po výpadku dodávek či zakázek po ruské invazi na Ukrajinu a sankcích. Ministři budou o pomoci podnikům jednat, v EU chtějí "zvedat otázku" kompenzací z unijního rozpočtu, uvedl Jurečka.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. ČR má nová pravidla pro zavedení od loňského července. Přesné podmínky s tím, komu, kde a na jak dlouho má stát peníze poskytovat, stanoví vláda ve svém nařízení. Bez evropského schválení nemůže Česko ale opatření používat. Takzvaná evropská notifikace má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích. Česká strana loni o povolení požádala, dosud ho nemá.

"Po našich intervencích máme vyjádření. Kurzarbeit můžeme používat. Notifikace bude následovat až po nařízení vlády. Budeme pak postupovat tak, aby nařízení bylo do dvou týdnů notifikováno," uvedl Jurečka.

Podle něj vláda teď neplánuje, že by případně kurzarbeit spustila pro firmy, které se dostanou do potíží kvůli ztrátě surovin, dodávek či zakázek po ruské invazi na Ukrajinu a po zavedení sankcí vůči Rusku. "Budeme hledat nástroje jakým způsobem pomoci," uvedl Jurečka. Na evropských jednáních česká strana podle něj bude "zvedat otázku" kompenzací pro zasažené sektory a firmy. Ministr zmínil kompenzační model z minulých let po ruském obsazení Krymu. Po tehdejších sankcích evropský rozpočet vyčlenil peníze pro potravinářský sektor a zemědělství, podotkl Jurečka.

Podle novely o zaměstnanosti by se měl kurzarbeit zavádět třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích. Musela by se na tom ale dohodnout tripartita. Přesné podmínky použití by pak stanovila vláda v nařízení. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu.

Česká strana notifikaci urgovala. Loni na konci listopadu tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ČTK řekla, že Česko pak od Evropské komise dostalo žádost o "modelové nařízení vlády". Vzorový předpis projednali zástupci tripartity. Resort pak materiál odeslal.

Firmy, na které dopadla omezení kvůli epidemii, mohly pobírat peníze z kurzarbeitového programu Antivirus. Ten skončil na konci února. Podporu z něj by ČR podle evropských pravidel mohla poskytovat případně do konce letošního prvního pololetí. Od jara 2020 do konce loňska se vyplatilo 51 miliard korun, a to i z unijních peněz. Firmy mohly získat příspěvky na náhrady mezd lidí v karanténě, z uzavřených provozů i kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 5. července 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď