Jsme letecký unikát, říká náměstek Bärtl

foto Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl je nadšeným fanouškem letadel a létání a na některá jednání sám pilotuje.

Praha - Česká republika je unikátní tím, že zde dobře funguje nejen letecká výroba, ale také vývoj. „Česká republika je jednou z mála zemí na světě, která si zachovala schopnost vyvíjet a vyrábět celé portfolio leteckých výrobků – letadlo, motor a vrtule – a souvisejícího příslušenství,“ zdůrazňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl v rozhovoru pro speciál “Česká letadla píšou dějiny. Už 100 let”, který vydala ČTK v servisu Protext.

„Je to umožněno tím, že ve vývoji a výrobě spolupracují univerzity, výzkumné organizace, vývojové a konstrukční kanceláře, výrobci letadel a jejich částí, pracoviště údržby a oprav. Spolupráce pokračuje v dalších návazných službách, jako je výcvik pilotů, školení dalšího leteckého personálu či vybavení letišť a řízení letového provozu. Český letecký průmysl je tedy založen na úzké spolupráci všech subjektů, které pokrývají celý cyklus výroby letadla. Hlavní doménou jsou sportovní letadla, malá dopravní letadla do 19 cestujících, cvičná vojenská proudová letadla, malé bezpilotní prostředky a participace v dodavatelských řetězcích velkých světových hráčů jako je například Airbus,“ pokračoval Vladimír Bärtl.

Jak si stojíme ve srovnání se stejně velkými ekonomikami, jsme opravdu výjimeční?

Myslím, že nebudu příliš nadsazovat, když potvrdím, že ve srovnání se stejnými ekonomikami jako je ta naše, jsme unikát. Právě proto, že u nás funguje nejen výroba, ale i vývoj. Průmysl disponuje potřebným technologickým zázemím, které je srovnatelné s jinými vyspělými leteckými zeměmi. Toto technologické zázemí je neustále modernizováno a rozšiřováno do nových technologických domén, které jsou výstupem z kontinuálně probíhajícího výzkumu a vývoje.

Český letecký průmysl využívá také těsné spolupráce s národními výzkumnými pracovišti (například s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Praze) nebo specializovanými univerzitními pracovišti na ČVUT nebo VUT. Tato komplexnost vytváří vysokou přidanou hodnotu tohoto sektoru. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že Česká republika je jednou ze sedmi zemí světa, která dokáže vyvíjet letecké motory. Důležité jsou i zkušenosti a Česko nabízí stoletou tradici leteckého průmyslu. Příkladem úspěchu českého leteckého sektoru je i skutečnost, že se společnost GE Aviation rozhodla vybudovat v Česku centrum pro vývoj, testování a výrobu nových turbovrtulových motorů. Firma bude na vývoji a výrobě spolupracovat s tuzemskými univerzitami a místními dodavateli, po dokončení vývoje motoru chce tento motor v tuzemsku vyrábět.

Jak se taková ojedinělost projevuje byznysově?

Rád konstatuji, že se leteckému sektoru, také díky všem uvedeným charakteristikám, daří. Je silným průmyslovým odvětvím, které se rozvíjí a je exportně úspěšné. Právě export dokládá potenciál leteckého průmyslu, v roce 2017 vzrostl export v tomto oboru o 42 procenta ze zhruba 10 miliard korun na více než 14 miliard korun. A máme co nabídnout, na východ či na západ, i do dalších světových stran. Mohu zmínit úspěšné případy z Afriky – Etiopie: instalace leteckého trenažéru pro cvičné vojenské letouny L-39, Senegal – projekt rekonstrukce regionálních letišť, či dodávky cvičných letadel do Peru, Bolívie nebo pro mexické námořnictvo. Důležité jsou subdodávky do EU, neboť jde o sofistikované součásti letadel, kde se české firmy podílejí na jejich vývoji. Jsme na tomto trhu důležitý hráč, i co se týká malých letadel. Export do zemí EU vzrostl v roce 2017 o 6,8 procenta, do mimoevropských zemí o celých 85,5 procenta. V loňském roce více než polovina leteckého exportu (asi 59 %) směřovala do zemí mimo EU.

Jaká je role státu při proexportní podpoře českého letectví? V čem spočívá?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) považuje letecký průmysl za prioritní průmyslový obor. Ve velké většině případů jde o obor, který produkuje výrobky a služby s vysokou přidanou hodnotou. K tomu jsou třeba schopní a kvalifikovaní odborníci, kterých se v posledním období v Česku nedostává. MPO se proto do řešení tohoto problému zapojilo projekty pozitivní ekonomické migrace – v současnosti jde o projekty zaměřené na Ukrajinu (do tohoto projektu se zapojily společnosti GE Aviation Czech a AERO Vodochody AEROSPACE, pozn. red.). Pro rozvoj leteckého průmyslu je důležitá schopnost firem inovovat své produkty a služby a zvyšovat tak svoji konkurenceschopnost – tomu napomáhá Operační program v gesci MPO Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a zejména pak první prioritní osa Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace. Řadu projektů v leteckém průmyslu podporuje Technologická agentura ČR, mohu jmenovat programy ALFA, EPSILON a DELTA. Další oblastí, ve které MPO dokáže pomoci, je hledání a získávání nových obchodních příležitostí v zahraničí. Využívá celou škálu nástrojů podpory exportu, ať již jde o podnikatelské mise, veletrhy a výstavy v zahraničí, projekty ekonomické diplomacie, služby Jednotné zahraniční sítě (kanceláří CzechTrade), služby CzechInvestu či prosazování zájmů ČR v rámci společné obchodní politiky. Nejsou to nástroje specifické jen pro letecký průmysl, ale leteckému průmyslu věnujeme zvýšenou pozornost.

Jaký je podíl letectví na HDP a na obchodní výměně?

Letecký průmysl je spíše menším odvětvím v rámci tuzemského průmyslu. Průmysl jako celek se na výkonu ekonomiky podílí přibližně jednou třetinou. Jak vyplývá z posledních dostupných statistik za rok 2016, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (jehož je letecký průmysl součástí) vytváří přibližně 0,6 procenta hrubé přidané hodnoty celé ekonomiky. Z toho na samotný letecký průmysl připadá přibližně jedna třetina. Jinými slovy, letecký průmysl vytváří přibližně 0,2 procenta hrubé přidané hodnoty celé ekonomiky. To však neznamená, že bychom tomuto odvětví neměli věnovat pozornost.

Podíl exportu zboží z leteckého průmyslu je pak podobný jako jeho podíl na HDP. V roce 2016 činil export leteckého průmyslu asi 10 miliard korun, což znamená 0,25 procenta podílu na celkovém exportu. Export leteckého průmyslu loni vzrostl o více než 42 procenta ze těchto 10 miliard korun na více než 14 mld. Kč a zvýšil se podíl na celkovém exportu na 0,33 procenta.

Faktem tedy je, že letecký průmysl se v České republice rychle rozvíjí. V roce 2016 rostl export v odvětví leteckého průmyslu téměř dvakrát rychleji (6,1 procenta) než export zpracovatelského průmyslu jako celku, který vzrostl o 3,2 procenta. A v roce 2017 se svým 42 procenty růstem patřil mezi exportně nejrychleji rostoucí odvětví domácí ekonomiky.

Které trhy jsou in a které out? Jak se objevují nové trhy?

Mezi největší odběratele pravidelně patří Francie (v roce 2017 s více než čtvrtinovým podílem na leteckém exportu České republiky; jde o části a součásti letadel), následují Spojené státy (13,1 procenta, vrtulníky do 2 000 kg, komponenty letadel), Rusko (7,9 procenta, letadla 2 000 – 15 000 kg), Irák (4,3 procenta, letadla 2 000 – 15 000 kg), Německo (3,3 procenta, části letounů a vrtulníků), Rakousko (3,4 procenta, části letounů a vrtulníků), Spojené království (2,1 procenta, části letounů a vrtulníků), a Itálie (1,3 procenta, části letounů a vrtulníků).

V roce 2017 skončily na druhém exportním místě Spojené arabské emiráty s 22,5 % podílem na exportu a vývozem letadel na 15 000 kg.

Zatímco v exportu do EU figurujeme jako subdodavatelé součástí letadel a vrtulníků (ale také jako dodavatel malých letadel), tak v exportu do zemí mimo EU již dominují konečné produkty (letadla všech velikostí i vrtulníky). Role subdodavatele do EU není negativním jevem, neboť v leteckém průmyslu i jako český subdodavatel dodává sofistikované součásti letadel a často to jsou právě naše firmy, které se na vývoji těchto součástí podílejí.

Každý trh je unikátní, nabízí různé příležitosti a generuje různou poptávku. Pro získání nových trhů a odběratelů je důležité, aby české firmy dokázaly reagovat na tato specifika a být na náročných trzích konkurenceschopné. Vznikají a rozvíjejí se projekty jako je A-Z řešení pro všeobecné letectví; letecký průmysl je zapojen do největšího evropského leteckého projektu CLEAN SKY 2, kde se prosazuje vedle silných evropských hráčů, jako jsou Airbus, Dassault, AlleniaAeronautica, RollsRoyce, Augusta Westland, Safran Group či Thales.

Kvalitu našeho leteckého sektoru dokládá i zájem o spolupráci kanadských firem, mohu to potvrdit ze zkušeností z loňské obchodní a technologické mise do Kanady, kterou jsem vedl a aktuálně i z ohlasů na navazující incomingovou misi zástupců kanadských firem začátkem března 2018.

Byl bych rád, kdyby žádné trhy nebyly „out“, ale aby všude tam, kde se česká letadla prosadila, byl o ně trvalý zájem.

Jak rychle se mění poměry na trhu s letadly?

Letadlo není rychloobrátkové zboží, letecký vývojový cyklus je těžko srovnatelný s jakýmkoliv jiným průmyslovým sektorem. Letadlo se zpravidla vyvíjí 7 až 10 let a pak 20 až 30 let létá. Je však nutné stále sledovat nové techniky a technologie, vývoj a výzkum, nezanedbatelný není ani design, tedy kontinuálně inovovat a aplikovat v největší možné míře aktuální výsledky výzkumu a vývoje. Výsledky českého leteckého výzkumu a vývoje se realizují nejen v aktuálních českých programech (třeba L-410NG nebo EV-55), ale také na strojích světových hráčů (Airbus, Boeing, Bombardier).

MPO a jiné rezorty pomáhají letcům oborovými misemi, jaké jsou plánovány na letošní rok?

V letošním roce se konal v dubnu na velvyslanectví v Moskvě seminář Česko – letecká velmoc za účasti náměstka ministra Muřického, následovalo Česko-ruské aerokosmické fórum, což je konference s následnými B2B jednáními a možností pozvat ruské partnery přímo do českých podniků. V Brazílii se uskutečnila návštěva náčelníka Generálního štábu armády České republiky, doprovázená podnikatelskou misí s cílem podpořit spolupráci Aero Vodochody a Embraer na KC-390 (víceúčelový transportní vojenský letoun střední velikosti určený pro přepravu nákladu i osob). Leteckou incomingovou misi z Kanady jsem už zmínil, na jejím základě se rýsuje řada příležitostí pro průmyslové kooperace, investice a technologickou spolupráci. V rámci Aero Roadshow, které se bude konat v srpnu v Torontu, připravuje zahraniční kancelář CzechInvestu schůzky s leteckými firmami, v listopadu se bude rovněž v Torontu konat konference Canadian Aerospace Summit, které se zúčastní zástupci leteckého sektoru.

Co účast na tradičních airshows, letos nebudou v Paříži a Moskvě, kde jsou další příležitosti?

V tomto roce se uskuteční dvě oficiální účasti na podporu české letecké techniky, a to červencová Farnborough International Air Show a listopadová Airshow China v Zhuhai. V rámci červnového veletrhu Eurosatory v Paříži, který je zaměřen na obranný a bezpečnostní průmysl, je příležitost i pro české výrobce letadel. Zmíněné airshows v Paříži a v Moskvě jsou opět zařazeny do českých oficiálních účasti v roce 2019. Na letošním dubnovém ročníku Aero Friedrichshafen se uskutečnila společná česká účast v rámci projektu NOVUMM KET, spolufinancovaného z evropských fondů. Z Česka se zúčastnilo celkem 34 vystavovatelů, z toho 14 v organizačně sdílené expozici pod hlavičkou CzechTrade. Rád bych zmínil, že mezinárodní premiéru zde mělo plně bezemisní letadlo Phoenix, které vzniklo v součinnosti firem SportPro-Phoenix Air-MGM Compas-PEG, které v současné době prochází certifikací. Letos v dubnu byly české firmy přítomny i v Jižní Americe, a to na veletrhu FIDAE v Chile. A jako každý rok, výrobci malých sportovních letadel se představí na americkém EAA Air Venture v Oshkosh ve Wisconsinu v červenci. Zajímavostí je, že čeští výrobci dodali asi každé páté takové letadlo do Spojených států a trh pro jejich výrobky zde stále roste.

Jak se podílí MPO na organizování těchto účastí?

MPO zajišťuje výběr realizačních firem, které pak konkrétní účast organizují, přispívá finančně na realizaci veletrhu, což pro firmy znamená snížení jejich vlastních nákladů na účast. Na veletrhu je vždy přítomen zodpovědný pracovník z příslušného odboru MPO, který na místě pomáhá firmám s případnými problémy, které se mohou vyskytnout, s organizací doprovodných akcí atd. Rovněž zahraniční kanceláře CzechTrade jsou schopny poskytnout firmám velmi užitečnou pomoc při přípravě a realizaci jejich účasti na veletrzích.

Co vy jako náměstek a letec, jaké máte plány na spojení obou aktivit?

Pokud jde o spojení konkrétní cesty s propagací českých výrobků, blíží se konec předsednictví Bulharska v EU. S tím je spojeno zasedání v Sofii, což mě vede k tomu, že by se dalo na cestu některým českým letadlem pomýšlet. Pak přijde na řadu Rakousko, přičemž Vídeň je rovněž poměrně dostupná. V obou případech se dá předvést, že někteří představitelé státní administrativy věří českým leteckým výrobkům natolik, že se dostaví na jejich palubě.

Jde tedy o akt propagace?

Zcela jednoznačně. Kromě toho, že ta letadla, na nichž létám, ať už jde o ultralighty nebo o větší stroje, ve spolupráci s danou ambasádou, případně s CzechTradem, jsou připraveni oficiální hosté, experti nebo sdělovací prostředky, kteří takovou akci vidí a předávají ji dál.

Vtip je v tom, že se spojuje přemístění na služební cestu s propagací konkrétního výrobku a leteckého sektoru. Loni v Talinu mému příletu dostalo větší pozornosti než návštěvě kancléřky Angely Merkelové.

Podobnou zkušenost jsem zažil ve Finsku, kde létá premiér, ale myslím, že ne na finských strojích. V tom směru jsem důsledný.

Vladimír Bärtl (52)

Narodil se v Liberci, maturoval na SPŠ stavební v Liberci a v roce 1988 promoval na ČVUT, obor Geodézie a kartografie. V roce 1992 získával odborné zkušenosti ke geografickým informačním systémům v Paříži. V roce 1994 spoluzakládal firmu HOUDEK s.r.o. se zaměřením na metrologii a transfer technologií. V roce 1999 nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí, v letech 2000—2004 pracoval na ZÚ Ottawa. V letech 2004—2006 působil na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) jako poradce náměstka. V dalších letech vyměnil Prahu za zastupitelský úřad v Paříži. Po návratu se ve firmě BCM Control věnoval marketingu, zavedení systému jakosti a dalším komerčním projektům. Souběžně s tím vykonával na MPO funkci zmocněnce ministra pro mezinárodně obchodní konkurenceschopnost a prosazování českých obchodních zájmů v zahraničí. V současnosti zastává ve druhém funkčním období post náměstka ministra průmyslu a obchodu, řídí sekci Evropské unie a zahraničního obchodu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je pátek 21. září 2018

Očekáváme v 23:00 18°C

Celá předpověď