Ještě horší vývoj mezd lze podle ekonomů čekat v 2. čtvrtletí

foto Pozinkovna plastových dílů v závodě na výrobu světlometů. Ilustrační foto.

Praha - Vývoje průměrné mzdy v prvním čtvrtletí se pandemie koronaviru dotkla jen částečně. Výrazně horší údaje lze tak čekat až za druhé čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Ti ale zároveň upozornili, že růst průměrné mzdy by se snižoval i bez dopadů šíření koronaviru. Pandemie snížení růstu průměrné mzdy jen umocnila.

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 29.333 Kč.

"Výraznější dopad pandemie a to, jak moc zaměstnavatelé najeli na úsporná opatření, se ve větší míře promítne teprve do vývoje mezd za druhé čtvrtletí. Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj je zřejmé, že pracovní trh dosáhl svých limitů v loňském roce a letos by mzdy zpomalovaly i pokud by nebyla pandemie.

"Ke zpomalení růstu mezd by pravděpodobně docházelo i bez recese vyvolané pandemií, ovšem covid-19 bude zpomalení růstu mezd ještě umocňovat," uvedl i ekonom Komerční banky Michal Brožka. Tahounem růstu mezd nyní bude podle něj veřejný sektor, zatímco na mzdách v soukromém sektoru se bude kvůli poklesu hospodářství a oslabení poptávky šetřit.

"Dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize a související nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje skončil. Za první čtvrtletí prozatím nebylo zpomalení mezd ještě natolik citelné, protože pandemie koronaviru zasáhla jen závěr čtvrtletí, a jen některá odvětví, zpomalení mezd od druhého čtvrtletí však bude výraznější," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Upozornil, že horší vývoj průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí lze čekat nejen kvůli restriktivním opatřením a zpomalení ekonomiky, ale i kvůli technickým faktorům. "Ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy, a budou tak výpočet průměrné mzdy snižovat. Stejně tak výpočet průměrné mzdy sníží ti zaměstnanci, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele," uvedl.

Zatím šlo v případě vývoje průměrné mzdy i podle analytika ČSOB Petra Dufka více méně o dílčí dopad koronakrize, který se však ještě rozvine v číslech za druhé čtvrtletí. "Výraznějšímu poklesu reálných mezd by měl zabránit Kurzarbeit a rovněž i postupné ukončování restriktivních opatření, díky kterému opět naskočí některá odvětví. Přesto nelze očekávat, že by se mzdy vrátily k dřívějšímu růstu," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Rovněž podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se následky koronavirové krize naplno projeví až ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. "Úsporná opatření firem mohou být tentokrát výraznější než roce 2009 po velké finanční krizi, a to i přes kurzarbeit a další opatření hospodářské politiky. Důsledky budou patrné na spotřebě domácností i celém hrubém domácím produktu," uvedl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je neděle 24. ledna 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď