Jednání o rozpočtu MPSV skončilo bez výsledku, pokračuje v pátek

foto Schůze Poslanecké sněmovny 30. října 2018 v Praze. Na snímku jsou (zleva) ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a ministryně financí Alena Schillerová.

Praha - Jednání ministryň práce Jany Maláčové (ČSSD) a financí Aleny Schillerové (za ANO) o podobě rozpočtu resortu práce na příští rok skončila dnes bez výsledku. Vyjednávání, které dnes mělo trvat původně hodinu a protáhlo se na pět hodin, bude pokračovat v pátek. Maláčová to sdělila na twitteru. Požadovala pro svůj resort o 11,7 miliardy korun víc, než navrhlo ministerstvo financí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dostane na příští rok o zhruba 200 milionů korun více než původně přislíbených 4,6 miliardy Kč. Většina půjde na opravu místních komunikací po těžbě dřeva kvůli napadení kůrovcem. Zajištěna je také dotace na pořádání MotoGP v Brně.

"Jednání budou pokračovat v pátek," uvedla Maláčová. Opravila tak své původní vyjádření, že by se Schillerovou měla znovu jednat ve středu.

Podle mluvčí ministerstva práce Barbory Hanousek Eckhardové se dnes jednání přerušilo z časových důvodů. Mluvčí resortu financí Michal Žurovec řekl, že "jednání jsou blízko dohodě".

Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček novinářům řekl, že by považoval za zklamání, kdyby dnešní jednání skončilo bez výsledku po půl hodině. "To, že tam byly (ministryně) několik hodin, tak ukazuje, že hledají cestu k dohodě. Myslím si, že to probíhá v dělné atmosféře, a věřím, že zítra (ve středu) dojde k závěru, který bude akceptovatelný," uvedl ještě před změnou středečního termínu na páteční Hamáček.

Ani jedna z ministryň se k výsledkům dnešní schůzky nevyjádřila. Jednání začalo v 08:00 a mělo trvat hodinu. Maláčová si na 9:30 svolala do svého úřadu novináře, po 13:00 pak své vystoupení zrušila. Dodatečně se za to pak omluvila na twitteru. Z ministerstva financí odjela bočním vchodem. Už dopoledne škrtla svůj odpolední program s návštěvou centra sociálních služeb Tloskov.

Schillerová měla mít od 11:00 schůzku s další členkou kabinetu, ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO). Ta na ministerstvo financí dorazila v 11:30 a na jednání tam čekala.

Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy. Maláčová by chtěla ještě o téměř 11,7 miliardy víc, a to na sociální služby, investice do počítačových systémů či na sociální práci. Příjmy resortu mají podle návrhu rozpočtu činit 564,1 miliardy korun, tedy o 21,45 miliardy víc než letos.

Rozpočet ministerstva práce hraje roli nejspíš i při řešení nynější vládní krize kolem obsazení postu ministra kultury. Hamáček několikrát zopakoval, že jeho strana chce ve vládě zůstat, pokud se bude dodržovat Ústava a koaliční smlouva a rozpočet umožní fungování pětice resortů sociálnědemokratických ministrů. Nechali se slyšet, že jim dohromady chybí kolem 20 miliard. Se Schillerovou se už dohodli na posílení sumy vnitra o 1,7 miliardy, zemědělství o miliardu, kultury o 440 milionů a zahraničí o 253 milionů.

Vyjednávání se podle informací ČTK mohou ale vést i o dalších požadavcích. Mezi nimi je růst platů ve veřejném sektoru, navýšení životního minima či výraznější zvednutí minimální mzdy.

Rozpočet ministerstva práce a nedostatek peněz na sociální služby byly i jedním z témat dnešního setkání šéfa Pirátů Ivana Bartoše s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Dotkli se i výdajů na informační systémy. "Nejen na ministerstvu práce jsou stále velké náklady, které souvisí s údržbou a nákupem systémů. I tam by pan prezident hledal rezervy, ne ve financování sociálních služeb," uvedl pak Bartoš.

Na sociální služby má mít ministerstvo práce příští rok podle návrhu rozpočtu 15,7 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Resort požaduje o 3,3 miliardy víc. Už letos vláda musela poskytovatelům péče poslat dodatečně jednu miliardu, druhá miliarda pak ještě chybí. Na investice do počítačových systémů a budov má ministerstvo v navrhovaném rozpočtu čtyři miliardy, žádá o 2,7 miliardy víc.

Požadavky ministerstva práce na posílení rozpočtu na příští rok v miliardách korun proti návrhu ministerstva financí:

Položka Požadavek Návrh rozpočtu Rozdíl
Sociální služby 19 15,7 3,3
Politika zaměstnanosti 3,27 0,5 2,77
Investice 6,7 4 2,7
Ochrana dětí a sociální práce v obcích 2,44 0,68 1,76
Spolufinancování evropských projektů 0,92 0,43 0,49
Pěstounská péče 0,59 0,11 0,48
Dotace na projekty pro seniory a rodiny a na bezpečnost práce 0,22 0,07 0,15

 

Zdroj: Ministerstvo práce

MMR dostane na příští rok o 200 mil. Kč více, zajištěna je MotoGP

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dostane na příští rok o zhruba 200 milionů korun více než původně přislíbených 4,6 miliardy Kč. Většina půjde na opravu místních komunikací po těžbě dřeva kvůli napadení kůrovcem. Zajištěna je také dotace na pořádání MotoGP v Brně. Na setkání s novináři to po dnešním jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (obě za ANO).

"Jsem velmi spokojená, jednání bylo konstruktivní a rychlé. Podařilo se navíc dojednat necelých 200 milionů korun. Tyto peníze jdou zejména na program Boj proti kůrovci. Obce mají obrovské problémy s tím, že jim těžká technika při těžbě dřeva jezdí po místních komunikacích. Ty je potřeba opravit," uvedla Dostálová. Na tento nový dotační program podle ní půjde 140 milionů korun.

Před jednáním řekla, že by chtěla pro svůj úřad vyjednat 300 až 350 milionů. "Ale konečný výsledek rozhodně není žádná neshoda. Už dříve se konala jednání na úrovních náměstků. Úplně původně byl náš rozpočet o 300 milionů nižší než 4,6 miliardy. Takže máme pokryté všechny potřeby. Jsem moc ráda, že se podařilo vyjednat i naplnění usnesení vlády na podporu významných akcí, jako je například MotoGP v Brně," doplnila ministryně.

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO) ČTK řekl, že o výši podpory pro Grand Prix se bude ještě jednat. "Rozhodně bychom chtěli minimálně to, co jsme měli od státu letos, což bylo 55 milionů. Lepší by ale byla podpora kolem 70 milionů, protože se letos zvedne i zalistovací poplatek," uvedl Šimek. Letos byl zalistovací poplatek na zisk licence kolem 110 milionů, příští rok bude kolem 120 milionů. Na Grand Prix dává krom státu peníze i kraj a město, na nákladech se letos podílel i vlastník okruhu Automotodrom Brno a další peníze vynášejí vstupenky.

Jak Dostálová dále uvedla, MMR má zajištěny také peníze na provoz monitorovacího systému, národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek nebo digitalizaci stavebního řízení.

O agentuře CzechTourism jednaly obě ministryně podle Dostálové pouze krátce. "Chystáme její sloučení s agenturami CzechTrade a CzechInvest. Až se to sloučení podaří, tak potom se můžeme o dalším rozpočtu pobavit. Pokud by to bylo potřeba řešit, bude to v příštím roce. Ale počítám, že se ty agentury sloučí," dodala Dostálová.

Rozpočet pro CzechTourism by se měl v příštím roce snížit. Dlouhodobě se pohybuje kolem půl miliardy korun a klesnout má na 184 milionů Kč. Vláda dále plánuje, že v letech 2021 a 2022 sníží příspěvek pro CzechTourism o 100 milionů ročně. Někteří odborníci to považují za téměř likvidační.

Výdaje ministerstva pro místní rozvoj (MMR) by v roce 2020 měly proti letošnímu roku vzrůst o 121 procent na 25,6 miliardy korun. Přes 80 procent ovšem tvoří evropské dotace. Bez nich by se měl rozpočet meziročně snížit o čtyři procenta na 4,8 miliardy, včetně přislíbených 200 milionů navíc.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá u všech ministerstev se snížením počtu pracovních míst o deset procent. U MMR by to znamenalo 48 míst a úsporu asi 16,1 milionu korun. Nemusí to ale znamenat propouštění lidí, většinou jde o neobsazená místa.

Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun a se stejným schodkem počítá i v letech 2021 a 2022. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,558 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem 2019 jsou vyšší o 92,8 miliardy Kč. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,598 bilionu korun. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy. Ty by příští rok měly činit 108,7 miliardy korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je sobota 21. září 2019

Očekáváme v 5:00 6°C

Celá předpověď