Je potřebné si stále připomínat osud Ležáků, říká poslední přeživší

foto V Památníku Ležáky na Chrudimsku se uskutečnil 20. června 2021 pietní akt k 79. výročí vyhlazení osady nacisty. Nacisté vesnici vyhladili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na snímku je jedna ze dvou přeživších ležáckých děvčat Jarmila Doležalová, dříve Štulíková. 

Miřetice (Chrudimsko) - I 80 let od vyhlazení Ležáků nacisty je potřebné připomínat si osud tragicky zaniklé osady. A zvláště nyní, během válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. ČTK to řekla Jarmila Doležalová, poslední přeživší z Ležáků. Konflikt na Ukrajině podle ní v něčem druhou světovou válku připomíná.

Vedení Ruska Doležalová odsuzuje za vojenskou agresi na Ukrajině. "Je to hrozné. Někdy to vypadá snad ještě hůř než za druhé světové války. Jak je možné, že ještě dnes mohou střílet a týrat obyčejné lidi a odvážet je do gulagu?" ptá se Doležalová s tím, že nikdy nečekala, že se takové války dožije.

Přestože si na samotný zánik osady Ležáky nepamatuje, bylo jí v té době dva a půl roku, tíhu svého osudu stále vnímá. "Pořád se tím cítím poškozená. Mám to bohužel pořád v sobě, i když si pamatuji jen některé věci z Polska a náhradní rodiny Paetelových. Když mě nemohli vychovávat rodiče odmala, cítím to na sobě stále, že jsem poznamenaná," říká trpce.

Mrzí ji také, že Ležáky byly v minulosti trochu ve stínu Lidic, které měly podobný osud. Zčásti to přičítá tomu, že komunistickým činitelům v Československu vadilo, že se na atentátu na Reinharda Heydricha podílely výsadky z Velké Británie. "Je mi líto dalších vesnic, které nacisté vypálili, moc se o tom nepsalo. Hodně tamní lidi poškodili partyzáni, kdyby tam nebyli a nestříleli, tak by tam Němci nešli vypalovat," míní Doležalová a zmiňuje třeba valašské osady Vařákovy Paseky a Prlov či Konětopy u Prahy na samém konci války.

Jako svého druhu instituce si ani po tolika letech nepřipadá. Na veřejnosti příliš nevystupuje, nepovažuje se za dobrého řečníka. Na některých besedách ji zastupuje dcera, která se věnuje badatelské činnosti zaměřené na Ležáky a jejích obyvatele. "Teď se na mne byly podívat a pozdravit mne děti ze školy z Hradce Králové s panem učitelem, asi čtyři nebo pět děvčat, že se zajímají o Ležáky. Člověk si rád s někým promluví. Teď jsem hodně doma, nikam se nechodilo. Nemůžu si stěžovat, že by o mne byl tak velký zájem," říká pamětnice.

"Je příjemné, když jsou děti, které mají velký zájem a zjišťují a zeptají se na různé věci. Minulý týden byly v Ležákách na besedě děti ze základní školy ze Skutče. Všichni se zajímali, ale po skončení dva hoši ještě zůstali a chtěli se něco dozvědět. To je takové docela milé," popisuje Doležalová.

Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942, necelý měsíc po útoku na Heydricha, kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Bylo to dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy. Nacisté 24. června v Pardubicích vyvraždili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu, bylo jim jeden a dva a půl roku. Osada byla vyrabována, vypálena a srovnána se zemí. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 19. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď