Japonský "Samuraj" Takeshi Kitano nemá rád Tarantina

foto Ilustrační foto - Takeshi Kitano ve filmu Samuraj.

PRAHA - Jednu z prvních projekcí letošního Febiofestu obstaral japonský snímek "Samuraj" ("Zatoichi"). Pod ním je jako režisér, scénárista a střihač podepsán všestranný filmový i televizní tvůrce Takeshi Kitano. Ano, to je ten Takeshi, jehož hrad dobývali soutěžící v lehce ulítlé televizní soutěži "Takeshiho hrad" (vysílala TV3). Ale zároveň je to i velmi uznávaný filmový režisér, jehož snímky jsou pravidelnou ozdobou filmových festivalů po celém světě.

Kitanův portrét uvedla i ČT2 a v rámci filmového klubu promítla i jeden z jeho neslavnějších filmů "Ohňostroj" - drsnou gangsterku o policistovi, který se rozhodne vyřídit si účty s mafií, když je jeho kolega zraněním upoután na kolečkové křeslo a manželka umírá na rakovinu. Kitano si vždy s chutí zahraje i hlavní role a "Samuraj" není výjimkou. Přesto, že Kitanův vztah k Hollywoodu je, mírně řečeno, negativní, neubrání se žádná recenze srovnání s opusem Quentina Tarantina "Kill Bill".

Slepý masér Zatoichi (Kitano) putuje krajem a hledá práci. Málokdo tuší, že slepcova hůl je ve skutečnosti smrtonosný samurajský meč a jeho majitel se s ním opravdu umí otáčet. Zatoichi se usadí v malé vesnici ovládané třemi soupeřícími gangy. Narazí i na dvě konkubíny, které své zákazníky okrádají a vraždí. Jejich motivace je ale mnohem složitější, protože už deset let hledají vrahy své rodiny, aby jejich hrozný čin pomstily. Zatoichi, který se navíc dostane do křížku s místní mafií, se rozhodne dívkám pomoci.

První, čím "Samuraj" vyrazí dech, jsou akční scény. Samurajské souboje jsou s pomocí vizuálních efektů extrémně krvavé a okamžitě asociují Tarantinova "Kill Billa". Proudy krve jsou ale stejně nadsazené jako samotný fakt, že hordu trénovaných ninjů likviduje slepý stařík. Velmi efektní a stylizované scény (souboj v dešti jen málo co překoná) jsou tak i velmi humorné a opravdu zábavné.

"Samuraj" ale rozhodně není jen o akci a žánrové označení, pokud bychom mermomocí chtěli nějaké učinit, samurajská akční hudební komedie by bylo asi nejblíže pravdě. Všechny postavy mají nějaký komický prvek a pohled na Kitana cupitajícího se zavřenýma očima a slepeckou holí je prostě k nezaplacení.

Podobně jako v "Ohňostroji", kde Kitano jakoby na chvíli opouštěl samotný film, když nechával kameru dlouhé minuty sledovat namalované obrazy, utíká "Samuraj" k hudbě, ať už v podobě tančících konkubín nebo rolníků rytmicky okopávajících pole. I celý film také končí jedním velkým hudebním číslem.

Pokud můžeme "Samuraji" něco vyčítat, tak snad dějovou linii, která je od poloviny filmu příliš jasně narýsována a ničím nepřekvapí. Ale kvůli příběhu (podle literární předlohy Kana Shimozawy) tento výborný snímek nevznikl.

A co říká srovnání s Tarantinem sám Kitano: "Posledního samuraje jsem neviděl, ale Kill Bill ano a vím, že v Japonsku měl velký úspěch. To asi proto, že je naprosto směšný."

Ať se vám "Kill Bill" líbil nebo ne, "Samuraj" stojí za vidění. Na Febiofestu bude k vidění ještě ve čtvrtek 29. ledna od 23:59 ve Slovanském domě sále č. 2, ale měl by se dostat i do široké distribuce.

Samuraj

Zatoichi

Japonsko 2003, 116 min.

Hodnocení:

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je pondělí 18. února 2019

Očekáváme v 9:00 2°C

Celá předpověď