Při používání léčivých přípravků v praxi je nadále sledována a vyhodnocována jejich účinnost a bezpečnost. Léky na určitou diagnózu se mezi sebou mohou lišit ve spektru nežádoucích účinků. Stává se dokonce, že se zjistí, že je bezpečnostní profil léku tak nepříznivý, že musí být stažen z trhu. Nebo naopak, je tak dobrý, že se začne daný přípravek používat i v jiné indikaci. Kulatý stůl k této problematice, který pořádá Zdravotnický deník, zde můžete zhlédnout ze záznamu.
V diskusi odborníci rozšíření indikace ukázali na příkladu léků proti diabetu 2. typu a jejich vlivu na srdeční selhání. Nejprve ovšem popsali způsob, jakým se obecně přehodnocují indikace léků a význam klinických studií i tzv. tvrdých dat. V další části diskuse byla tématem dostupnost zavedených léčiv v nových indikacích, podmínky pro jejich použití v klinické praxi a pro jejich případné zařazení do úhrad. Přední čeští kardiologové poté přiblížili aktuální situaci ve výskytu a farmakoterapii srdečního selhání v Česku.
Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.
U kulatého stolu zasedli:
- Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv
- Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti, přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK
- Miloš Táborský, první místopředseda České kardiologické společnosti, přednosta I. interní kliniky – kardiologické, FN Olomouc,
- Miroslav Homza, garant oboru kardiologie a angiologie LF Ostravské Univerzity, náměstek Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj
- Renáta Knorová, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelka zdravotního úseku ČPZP
- Alena Miková, ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP – TBC
