Jak EU podporuje Ukrajinu

foto

Vzhledem k tomu, že tlak Ruska vůči Ukrajině nepřetržitě sílí a vyvrcholila vojenským útokem, chce EU podpořit Kyjev a navázat se zemí užší vztahy. Jak toho hodlá docílit?

Poté, co Ukrajina v roce 1991 přestala být součástí Sovětského svazu, vydala se v otázce zahraniční spolupráce cestou vytváření užších vazeb se zbytkem Evropy. Vztahy země s Ruskem však zůstávají i v současné době napjaté, a to především kvůli odhodlání Moskvy udržet Ukrajinu ve sféře ruského vlivu. Situace eskalovala už v roce 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym, což EU silně odsoudila. Mimo to vede Rusko proti Ukrajině hybridní válku, která sestává z ekonomického nátlaku a dezinformačních útoků. Napětí v únoru 2022 vyústilo ve vojenský útok Ruska na území Ukrajiny.

Dohoda o přidružení

V září 2014 Evropský parlament odsouhlasil dohodu o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Zahrnuje hlubší a komplexní dohodu o volném obchodu, vytváří užší politický vztah a hospodářskou integraci a umožňuje vzájemný volný přístup na trh. Dohoda stanovuje také základní pravidla pro spolupráci v celé řadě oblastí, a to včetně energetiky, dopravy a vzdělávání. Rovněž požaduje, aby Ukrajina dodržovala demokratické zásady, lidská práva a právní stát a některé oblasti reformovala. Dohoda o volném obchodu zásadním způsobem vzájemně integrovala evropský a ukrajinský trh zrušením dovozních cel a zákazem dalších obchodních omezení. Pouze v citlivých oblastech, jako je například obchod se zemědělskými produkty, zavedla zvláštní omezení a přechodná období. Evropská unie je tak nyní pro Ukrajinu hlavním obchodním partnerem – představuje více než 40 procent mezinárodního obchodu země.

Vízum

Členové parlamentní delegace během návštěvy Ukrajiny.

V dubnu 2017 Evropský parlament podpořil dohodu o osvobození ukrajinských občanů od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v EU. Ukrajinci, kteří jsou držiteli biometrického pasu, mohou vstoupit do EU bez víza na 90 dní v jakémkoli 180denním období – a to za turistickými účely, kvůli návštěvám příbuzných nebo přátel nebo za obchodními účely, nikoli však za prací. Tato výjimka platí pro všechny země EU kromě Irska.

Další způsoby podpory

Na podporu ekonomiky Ukrajiny a na pomoc její zelené transformace existují ze strany EU různé iniciativy. Jen od roku 2014 Evropská unie a další finanční instituce mobilizovaly na podporu ukrajinských reforem více než 17 miliard eur ve formě grantů a půjček, které jsou ovšem podmíněné pokrokem a úspěšností země v těchto otázkách. Ukrajina je zapojena také do programu Erasmus+ – od roku 2015 se jej zúčastnilo více než 11.500 ukrajinských studentů. Unie zároveň investuje do projektů posilujících ukrajinské hospodářství, včetně přímé podpory pro 100 000 malých a středních podniků, pomoci pro více než 10.000 firem ve venkovských oblastech a finančních prostředků na modernizaci veřejné infrastruktury v oblasti informačních technologií. Od počátku pandemie koronaviru zmobilizovala EU pro Ukrajinu více než 190 milionů eur, které pomohly s řešením naléhavých okamžitých potřeb i se socioekonomickou obnovou. Další 1,2 miliardy eur putovalo do země jako makrofinanční pomoc. EU dodala více než 36 milionů osobních ochranných prostředků, ale i sanitky a další kritické lékařské vybavení a poskytla školení pro zdravotnický personál. Ve spolupráci s občanskou společností poskytuje ohroženým rodinám potraviny a léky. Dne 16. února 2022 schválili europoslanci makrofinanční půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, která má Ukrajině pomoci pokrýt její finanční potřeby v roce 2022.

Sacharovova cena

V roce 2018 udělil Parlament Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Olehu Sencovovi. Ukrajinský filmový režisér a aktivista za lidská práva byl uvězněn za protest proti ruské anexi jeho rodného Krymu. 7. září 2019 byl však z vězení propuštěn v rámci dohody o výměně vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Rusko

V posledních několika měsících Rusko cíleně shromažďuje své vojáky podél ukrajinských hranic. V rezoluci přijaté v prosinci 2021 europoslanci vyzvali Moskvu, aby své jednotky ohrožující Ukrajinu stáhla, a uvedli, že jakákoliv agrese přijde Rusko ekonomicky i politicky draho. Obavy nad přítomností rozsáhlé ruské armády na hranici s Ukrajinou a na nezákonně okupovaném Krymu vyjádřil Parlament již v usnesení přijatém v dubnu 2021. Členové parlamentního zahraničního výboru a podvýboru pro bezpečnost a obranu se od 30. ledna do 1. února 2022 vydali na Ukrajinu v rámci vyšetřovací mise. Poslanci vyzvali k jednotné reakci a vyjádřili podporu Ukrajině v rozpravě o vztazích mezi EU a Ruskem, evropské bezpečnosti a vojenské hrozbě Ruska vůči Ukrajině 16. února 2022. K situaci na Ukrajině rovněž vydala prohlášení předsedkyně parlamentu Roberta Metsolová s lídry politických skupin. Vedoucí europoslanci 22. února důrazně odsoudili uznání Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině za nezávislé subjekty ze strany ruského prezidenta Vladimíra Putina. O dva dny později předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová a lídři politických skupin odsoudili ruský vojenský útok na Ukrajinu, a to během několika hodin od jeho uskutečnění, a na 1. března svolali mimořádné plenární zasedání.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022

Očekáváme v 19:00 1°C

Celá předpověď