Jádro a plyn: proti komisi nebude zřejmě stačit ani nevole Berlína

foto Jaderná elektrárna Temelín (JETE)

Návrh Evropské komise, který řadí za určitých podmínek jadernou energii a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich finanční podpoře přilákat soukromé investory, dělá dále vlny. Zastánce má unijní exekutiva ve Francii či Finsku, spíše pozitivně se k tomuto tématu staví Česko. K rázným odpůrcům klasifikace, která byla oznámena na přelomu starého a nového roku, přibylo nyní – vedle Rakouska či Lucemburska – Německo.

Stalo se tak v samém závěru prodloužené lhůty, kterou Evropská komise členským státům a nevládním organizacím poskytla. Jasné “NE” zaznělo na prvním výjezdním zasedání koalice SPD, Zelených a svobodných liberálů, která se ujala moci zkraje prosince. “ V tomto směru jsme pevně rozhodnuti,” uvedl kancléř Olaf Scholz s odkazem na své vládní partnery. Spolkový kabinet, píše web deníku Süddeutsche Zeitung (SZ), volá po vybudování odpovídající infrastruktury pro dodávky plynu, přičemž atomovou energie nepovažují ministři v žádném případě za udržitelnou.

Písemnou odpověď Bruselu, čítající pět stran, vyvěsilo následně na svých internetových stránkách ministerstvo hospodářství.

K oponentům pohledu, jaký má na věc komise, patří také Španělsko. Ve společném dopise, pod nímž jsou spolupodepsány Rakousko, Lucembursko a Dánsko, vznáší Plynovod, zásobník plynu - ilustrační fotoMadrid zásadní výhrady proti “zelené pečeti” pro jádro a plyn. Expertní grémium EU, jehož názor chce komise rovněž slyšet, zase žádá, aby unie ve své taxonomii zpřísnila podmínky, za nichž je možné považovat za udržitelné elektrárny na plyn. Atomové zdroje z možného začlenění rovnou vylučují, důvody jsou popsány ve 44stránkové analýze.

Naproti tomu český kabinet namítá, že kritéria komise jsou příliš striktní už teď a hodlá změnit některé nároky, spojené se stavbou atomových elektráren.

Kritické připomínky, jež zaznívají z evropských metropolí nebo od specialistů, nicméně podle SZ na konceptu Bruselu sotva co změní. Komise totiž argumentuje tím, že své plány důkladně předem konzultovala se všemi členskými státy a že jde o “dobrý kompromis”, do něhož není radno zasahovat. Zákonnou úpravu by proto ráda nechala formálně schválit co nejdříve. Navzdory původnímu plánu, že na zanesení připomínek má být vyhrazeno několik týdnů.

Poté tomto kroku budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby novelu případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí ze současných 27 s nejméně 65 procenty obyvatel EU, nebo alespoň 353 europoslanců. Obě situace jsou podle názoru politiků nepravděpodobné.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď