Íránská odplata: Irácké základny s vojáky USA zasáhly rakety

foto Škody po íránském raketovém útoku na americkou leteckou základnu Ajn al-Asad v Iráku na satelitním snímku z 8. ledna 2020.

Bagdád/Teherán - Írán v noci zaútočil v Iráku na dvě základny, na nichž působí i američtí vojáci. Íránské zdroje tvrdily, že zahynulo osm desítek lidí, ale americký prezident Donald Trump v prohlášení v Bílém domě řekl, že nikdo z Američanů ani Iráčanů nepřišel o život. Teherán odpálil více než dvě desítky balistických střel z íránského území a útok označil za odvetu za smrt íránského generála Kásema Solejmáního, jehož v pátek v Bagdádu na Trumpův rozkaz zabil americký dron. Irák se v obou případech ohradil proti porušování své suverenity.

Podle českého ministerstva obrany jsou čeští vojáci v Iráku po íránských útocích v pořádku a zůstávají na základnách. Mimo ohrožení jsou i čeští policisté na výcvikové misi.

Íránská státní televize informovala, že Írán odpálil na americká zařízení v Iráku včetně letecké základny Ajn al-Asad "desítky" raket země-země. Podle irácké armády zemi zasáhlo 22 raket. Z nich 17 dopadlo na základnu Ajn al-Asad a zbylých pět na sídlo sil mezinárodní koalice vedené USA v Irbílu. Stanice CNN získala satelitové snímky, z nichž je patrné, že rakety zasáhly čtyři budovy základny Ajn al-Asad a jedna dopadla na ranvej. Analytici z načasování i zaměření útoku soudí, že Íránci se chtěli vyhnout příliš mnoha americkým obětem, což by naznačovalo, že nemají zájem konflikt dále vyhrocovat.

Íránská státní tisková agentura nicméně uvedla, že zemřelo 80 "amerických teroristů", podle expertů je ale takový počet nepravděpodobný.

Ilustrační mapka Iráku s vyznačením íránského raketového útoku na irácké základny s vojáky západní koalice.
Trump ve svém prohlášení ocenil sílu americké armády a řekl, že ostřelování si nevyžádalo žádné americké ani irácké oběti. Obhajoval přitom svůj příkaz zlikvidovat Solejmáního, který podle něj plánoval nové útoky na americké cíle. Šéf Bílého domu ohlásil další sankce proti Íránu a řekl, že požádá NATO o větší angažovanost na Blízkém východě. Apeloval rovněž na zbylé signatáře íránské jaderné dohody, aby následovali amerického příkladu a odstoupili od tohoto ujednání s Teheránem. Vyzval je, aby se podíleli na vyjednání kvalitnějšího dokumentu, který svět ochrání lépe. Íránu podle Trumpa nikdy nebude dovoleno mít jadernou zbraň.

Krátce po odpálení raket se v Teheránu po startu zřítilo ukrajinské letadlo, v jehož troskách zahynulo všech 176 lidí, kteří byli na palubě. O možné souvislosti s raketovou palbou se jenom spekuluje.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ještě před pádem boeingu zakázal americkým leteckým společnostem operovat ve vzdušném prostoru nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a vodami mezi Íránem a Saúdskou Arábií.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že útoky na irácké základny s vojáky západní koalice dal Írán políček Spojeným státům. Vojenská odveta podle něj ale nestačí a je nutné přinutit Američany odejít z regionu. Prezident Hasan Rúhání poznamenal, že Washington možná "uřízl paži" generála Solejmáního, ale v reakci na to bude uříznuta "noha" Spojených států v oblasti. Velitel Íránem podporované irácké milice Liga spravedlivých Kaís Chazalí uvedl, že nastal čas, aby na americký atentát reagoval také Irák.

Íránská armáda pohrozila zásahem také proti Izraeli, pokud se Washington odhodlá k odvetě za dnešní útok. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval, že kdokoli zaútočí na Izrael, může si být jist tvrdou odvetou.

Americko-íránské vztahy a situaci na Blízkém východě v posledních dnech vyhrotilo zabití generála Solejmáního, který byl po několikadenních smutečních průvodech dnes nad ránem pohřben v Kermánu.

Íránští představitelé uvedli, že Teherán nechce rozpoutat válku a že dnešní útoky završují odpověď na Solejmáního smrt. Podle činitele z kanceláře nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího šlo o "nejslabší" z několika zvažovaných možností. Teherán prý posuzoval asi stovku cílů.

Irácký prezident Barham Sálih hodnotí íránský útok jako narušení suverenity své země a Bagdád si předvolá íránského velvyslance. Iráčané protestovali i proti americkému útoku z minulého týdne.

Ceny ropy se dnes zvyšovaly, ale počáteční silný růst se později zmírnil. Napětí na trhu se podle analytiků může uklidnit, když se podobné akce vyhnou ropné infrastruktuře. Experti ale upozornili, že pokud Írán zablokuje pro námořní přepravu ropy klíčový Hormuzský průliv, cena barelu ropy může přesáhnout 100 dolarů z nynějších zhruba 61-67 dolarů.

USA mají v Iráku přibližně 5000 vojáků jako součást mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát.

Některé země začaly přeskupovat své vojáky působící v Iráku. Německo přemístilo 30 vojáků do Kuvajtu a Jordánska, mimo Irák přesunulo vojáky i Slovensko, Chorvatsko, Kanada a Španělsko. Británie je připravena vojáky stáhnout, když o to Bagdád požádá, Francie zatím kontingent ponechává na místě. Česko oznámilo, že se z regionu nestahuje a další kroky koordinuje s aliančními partnery.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pondělí 20. ledna 2020

Očekáváme v 13:00 2°C

Celá předpověď