Internet je novým kolbištěm německých stran, vyčlenily na něj miliony

foto Ilustrační foto - Předvolební billboardy sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze.

Berlín - Plakáty na pouličním osvětlení, billboardy podél hlavních silnic, informační stánky před supermarkety, setkání stranických kandidátů s občany nebo televizní debaty představitelů stran. Tak nějak vypadá klasická předvolební kampaň. Strany v Německu ale stále více sázejí i na internet, který se stává novým kolbištěm. Důvodem změn nejsou jen omezení související s pandemií nemoci covid-19, ale i skutečnost, že Němci zkrátka v elektronickém světě tráví hodně času.

"Více informací o naší místní organizaci a sociální demokracii (SPD) je na internetu, jsme na sociálních médiích," říká Monika Zeebová návštěvníkům mítinku v Nuthetalu nedaleko Postupimi jen krátce předtím, než dorazí kancléřský kandidát sociálních demokratů Olaf Scholz. Registrace před vstupem na akci příliš moderních prvků nemá, lidé vyplňují kontaktní údaje na listu papíru ručně a po ověření bezinfekčnosti dostanou na zápěstí razítko, v jehož rozmazaných konturách lze rozeznat postavu krtečka. "Ano, je to krteček. Vypůjčili jsme si ho ze školky," potvrzuje zpravodaji ČTK Zeebová.

Každý návštěvník mítinku se Scholzem dostal vedle tužky, se kterou vyplňoval kontaktní údaje, také stranické tiskoviny, jež zájemce o podrobnější informace o SPD směřují na facebook či instagram. O krok dál je ekologická strana Zelených. Mladá dobrovolnice, která před jedním ze supermarketů v berlínské čtvrti Moabit rozdávala letáky na podporu Jiana Omara, který se chce dostat do vedení metropole, rovnou upozorňuje na QR kódy. Jejich načtením třeba přes fotoaparát mobilu se voliči dostanou přímo na stránky kandidáta bez nutnosti ručního zadání internetové adresy.

Jen profilové stránky kandidátů dnes ale nestačí, nezbytným doplňkem se již dávno staly sociální sítě, jako jsou facebook, twitter či instagram, nebo videoportál YouTube. To, jaký význam virtuálnímu prostoru strany přikládají, potvrzují výdaje na on-line kampaň. Ze zprávy Transparency Report, kde společnost Google zveřejňuje podrobnosti o politické reklamě, vyplývá, že Zelení začali peníze na internetovou propagaci rychle zvyšovat na začátku srpna a že týdenní výdaje aktuálně činí zhruba 200.000 eur (pět milionů korun).

Zelení jsou jedni z mála, kteří se netají svým rozpočtem pro on-line kampaň. Vyčlenili na ni 2,5 milionu eur (63 milionů korun), což označují za pětinu svých plánovaných volebních výdajů. Do letošních voleb strana vstupuje s velkými ambicemi, otevřeně se s kandidátkou Annalenou Baerbockovou uchází o kancléřský úřad. Velké ambice dokládá i rozpočet, protože před čtyřmi lety si ekologická strana na volby připravila 5,5 milionu eur (139 milionl korun), letos to bude více než dvojnásobek.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové, kterou by rád nahradil Armin Laschet, chce stejně jako v předchozích volbách utratit za kampaň 20 milionů eur (506 milionů korun). Kolik z této sumy je určeno na elektronickou kampaň, není přesně známo. S nelichotivými preferencemi v posledních týdnech ale strana přechází i na internetu do závěrečné ofenzivy, aktuální týdenní náklady jsou podle statistiky Googlu 150.000 eur (3,8 milionu korun).

Favoritem voleb, alespoň podle průzkumů, jsou sociální demokraté (SPD). Rozpočet 15 milionů eur (380 milionů korun) je o devět milionů eur nižší než před čtyřmi lety. Výdaje na internetovou reklamu se aktuálně pohybují v řádu 25.000 eur týdně (630.000 korun), další tisíce eur ale vydávají regionální stranické organizace.

To, že je on-line kampaň důležitá, svědčí i průzkumy. Podle sondáže sdružení pro informatiku a telekomunikace Bitkom 31 procent respondentů věří, že volby se rozhodnou na internetu. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni mladí lidé do 29 let, u kterých je to 39 procent, u starších 65 let je to zhruba pětina.

I přes důraz na digitální kampaň politici podle šéfa Bitkomu Achima Berga stále reagují nedostatečně na to, jaký význam přikládají voliči internetu. Podle ankety Bitkomu je totiž s digitální nabídkou stran k parlamentním volbám spokojeno jen 36 procent lidí. "Politici mají digitální mezery, což nabízí šance u voličů uspět," říká s tím, že řešením není zadat si klip pro sociální média u některé z agentur, ale vážně se věnovat digitálně-politickým tématům. "Digitálním expertům se ale ve stranách stále ještě obtížně dostává pozornosti," dodává.

Sondáž Bitkomu rovněž ukazuje rostoucí zájem veřejnosti účastnit se digitálně politických rozhodnutích. Na 61 procent respondentů by se nebránilo ani elektronickému hlasování. Odpůrci takové volby argumentují ohrožením bezpečnosti a nezávislosti voleb.

To, že digitální svět poskytuje nejen široké možnosti jak voliče oslovit, ale také živnou půdu pro dezinformace a pomluvy, ví zřejmě každý politik. Své zkušenosti s antikampaní má i ministryně zemědělství Julia Klöcknerová (CDU), která si nechala pro mítinkové turné předělat Fiat 500 na elektrický pohon. Snímky, kdy vůz po úpravě přebírá, rychle zneužili její odpůrci. Ti k fotkám, na kterých se upravený Fiat vykládá z dodávky a které Klöcknerová sama zveřejnila, jen doplnili popisek, že takto si ministryně nechává elektrovůz převážet na setkání s voliči. "Pěkný symbol klimatických ambicí," tvrdí jeden z dezinformačních komentářů. Kancelář Klöcknerové se proti tomu ohradila a ujistila, že ministryně si na mítinky auto nenechává vozit dodávkou se spalovacím motorem.

Od dezinformací je na webu jen kousek k čiré nenávisti, které je letos obzvláště vystaven poslanec a zdravotnický expert SPD Karl Lauterbach. Ten během pandemie patří k zastáncům rázných opatření, což mu nadělalo řadu nepřátel. V jeho případě ale výpady na webu přešly ve skutečné činy v reálném světě, mimo internet se tak s voliči v ulicích setkává z bezpečnostních důvodů za doprovodu ochranky.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

12°C

Dnes je neděle 17. října 2021

Očekáváme v 15:00 13°C

Celá předpověď