Inspekce: Školy neumějí rozvíjet nadané žáky, učitelé je často nepoznají

foto Žákyně se hlásí ve škole během výuky - ilustrační foto.

Praha - Základní a střední školy stále nedokážou dostatečně rozvíjet nadané žáky. Na tiskové konferenci to dnes řekli zástupci České školní inspekce. Školy podle nich registrují asi 42.000 nadaných a 1000 mimořádně nadaných, ve skutečnosti je ale takových žáků asi kolem 180.000. Učitelé často neumějí talent rozeznat nebo nevědí, jak ho u dětí podporovat. Inspektoři to zjistili při návštěvách asi v 1000 školách a při průzkumu, kterého se zúčastnilo 3300 základních a 1020 středních škol.

Posílení podpory nadaných předpokládala takzvaná inkluzivní reforma, která před šesti lety zavedla nové financování společného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Zatímco počet žáků se znevýhodněním ale od zahájení inkluzivní reformy do uplynulého školního roku vzrostl ze zhruba 80.000 na 112.000, evidence mimořádně nadaných se naopak snížila ze zhruba 1000 na 770. Školy se tak podle inspekce soustřeďují víc na podporu handicapovaných než nadaných.

Podle odborníků jsou v populaci asi tři procenta mimořádně nadaných a 20 procent nadaných. Nadané musí odhalit vyučující sami, mimořádné nadání potvrzuje pedagogicko-psychologická poradna. V základních a středních školách by tedy mělo být kolem 150.000 nadaných a 30.000 mimořádně nadaných. Učitelé ale podle inspektorů často neumějí nadání rozeznat, takže školy evidují jen asi 42.000 nadaných a 1000 mimořádně nadaných. Problém je podle inspekce v tom, že ve výuce často dominují pedagogové, a chybí tak prostor pro to, aby se projevilo nadání žáků.

Největší podíl nadaných registrují gymnázia. Víceletá odhadují nadání asi u 15 procent žáků a čtyřletá u 12 procent. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala to ovšem neodpovídá tvrzení, že gymnázia jsou pro nadané děti. "Pokud říkáme, že gymnázia jsou určena pro nejnadanější žáky, tak by to číslo muselo být výrazně vyšší. Ani na gymnáziích se tedy nedaří identifikovat nadané, anebo tam nejsou nadaní přijati," řekl.

Tři čtvrtiny základních a středních škol se podle Zatloukala sice ve svých učebních plánech zmiňují o rozvoji nadání, většinou jde ale jen o formalitu. "Naprostá většina škol v praxi nic z toho nedělá. V hodinách jsme žádnou systematickou podporu neviděli," uvedl. Doplnil, že pokud se nadání nerozvíjí, způsobuje to spíše potíže. "Ti žáci jsou pak frustrovaní a většinou přicházejí do poradny ne v kategorii nadaných, ale v kategorii poruch chování," řekl. Ztrácí se tak potenciál nadání, který by mohl být přínosem pro celou společnost, dodal náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Podle inspekce může být efektivní podpora nadaných například při skupinové výuce podle zájmů či pokročilosti. Rozvoj talentu naopak brzdí to, když se učitelé snaží probrat učivo podle plánu a pracují s dětmi bez rozdílů, řekl Zatloukal. Dodal, že školy považují za nadané často žáky, kteří mají nejlepší známky, ve skutečnosti se ale nadání může projevovat třeba i drzostí, častým kladením otázek či hyperaktivitou.

Podpoře nadaných a mimořádně nadaných dětí se věnuje například projekt Prague Smart Accelerator, který spolufinancuje hlavní město Praha a evropský Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha letos vyčlenila 2,25 milionu korun pro školy, které se podpoře těchto dětí věnují. Druhé kolo pro příjem žádostí o dotace skončí 23. srpna.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 30. září 2022

Očekáváme v 17:00 12°C

Celá předpověď