'Insigniáda' - smutná kapitola z dějin pražského studentstva (II. díl)

Na podzim roku 1934 vyvrcholilo v sérii incidentů napětí mezi pražskou vysokoškolskou mládeží. Pravicoví nacionalističtí studenti jak na české tak na německé univerzitě stupňovali své agresivní výpady jednak proti příslušníkům druhé národnosti, jednak proti levici. Zejména pro českou fašizující pravici se hlavním jednotícím a mobilizačním tématem stala otázka univerzitních insignií (t.j. starobylých žezel Karlovy univerzity a jednotlivých fakult), které měla navzdory zákonu z roku 1920 stále ve svém držení Německá univerzita.

Atmosféra v Praze skutečně houstla. 30. října navštívili píšťalkami, bouchacími kuličkami a shnilým ovocem vyzbrojení nacionalisté představení Osvobozeného divadla. Během představení protihitlerovsky laděné hry 'Kat a blázen' pak ztropili násilnou výtržnost, při níž museli být rozehnáni policií. Mezi zatčenými byla řada studentů. Pravičácký tisk poté na jejich obhajobu napsal, že akce byla zaměřena proti 'nevkusnému a protinárodnímu rázu hry'.

Samotná Insigniáda propukla potom, co ministerstvo školství nařídilo výnosem z 20. listopadu 1934 neprodlené provedení zákona o poměru pražských univerzit, a tedy též okamžité předání insignií české Karlově univerzitě. To vyvolalo na německé straně nesmírné pobouření. Německá univerzita protestovala, studenti vyhrožovali stávkou, která se také částečně uskutečnila. V pátek 23. listopadu došlo k bitce mezi německými studenty, když jejich levicová část odmítala nacionální běsnění buršáků.

Za hlavní fašistické kravály byla nicméně v tuto chvíli zodpovědná česká krajní pravice. V sobotu 24. listopadu se asi dvě stovky českých pravicových studentů a fašistických úderníků shromáždilo před budovou rektorátu Německé univerzity na Ovocném trhu, jejíž některé prostory ovšem byly oběma univerzitám společné. Když byl požadavek na otevření těchto společných místností odmítnut, vylomil dav bránu a vniknul na nádvoří a vedlejším schodištěm. Zde došlo ke srážce s německými studenty. Při rvačce byly některé místnosti značně poškozeny, do dalších částí komplexu však již útočníci přes zabarikádované dveře nepronikli. Přivolaná ostraha je ostatně brzy poté vytlačila zpět na Ovocný trh.

Průvod studentů nabalující na sebe další živly pak pokračoval na Václavské náměstí, odkud se po několika proslovech vydal k Husovu pomníku a do dalších částí centra. V následujících hodinách se Praha zaplnila mnoha skupinami demonstrujících pravičáků, kteří za provolávání protilevicových, protiněmeckých a protižidovských hesel působili nejrůznější výtržnosti. Došlo k útokům na redakce levicových listů. Vytlučena okna byla jak v sociálnědemokratickém Lidovém domě, tak v Osvobozeném divadle a v kavárně Mánes. Na Komunistický dům v Karlíně, chráněný početnými dělnickými hlídkami, si ovšem úderníci netroufli. Také k Německému divadlu chráněnému policií se výtržníci nedostali.

Kravály pokračovaly i v následujících dnech. V neděli se nacionalistické demonstrace účastnilo na 1500 studentů a dalších příznivců. To však již v prvních chvílích přeci jen poněkud zaskočená policie dostávala situaci opět pod svou kontrolu. Několik desítek osob bylo zatčeno, byl zaveden přísný zákaz shromažďování.

V pondělí 26. listopadu oznámil na shromáždění studentů v aule Právnické fakulty prorektor Domin, že již došlo k předání insignií Německou univerzitou. Vítězné oslavy nacionalistů poté opět vedly k potyčkám s levicovými studenty a k výtržnostem. Přes halasně oslavované vítězství však celkové vyznění Insigniády nebylo pro protimasarykovskou a protibenešovskou pravici zdaleka jen úspěchem. Ohlas veřejnosti nebyl příliš příznivý, řada předních osobností politického a kulturního života události ostře odsoudila. Fašizující pravicové skupiny sdružené pod hlavičkou 'Národní sjednocení' obdržely ve volbách následujícího roku pouhých 17 poslaneckých mandátů. Také ve studentských organizacích znamenaly zkušenosti Insigniády impuls pro aktivizaci levice. Vzniklý 'Demokratický blok' sdružující odpůrce nacionalistické pravice se podílel na všech protifašistických vystoupeních v letech 1935-38 a v roce 1936 zvítězil ve volbách v celostátním Ústředním svazu studentstva. Vedení pražského svazu nicméně zůstalo v rukou pravice.

Pražské listopadové studentské nepokoje došly ohlasu i v zahraničí. V reakci na Insigniádu propukly 26. - 28. listopadu ve Vídni velké protičeské demonstrace tamních nacistických studentů, které přerostly až v protižidovské výtržnosti. K protičeským demonstracím došlo i ve všech univerzitních městech Německa. V Berlíně a Mnichově došlo i k vandalským útokům na budovy českých zastupitelských úřadů. Negativní protičeské reakce veřejnosti a studentstva byly zaznamenány i v Budapešti.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

19°C

Dnes je úterý 7. července 2020

Očekáváme v 7:00 13°C

Celá předpověď