Iniciativa vyzvala představitele EU a NATO k zásadním krokům vůči Rusku

foto Ilustrační foto - Nově zvolený senátor Marek Hilšer (vlevo) 14. listopadu 2018 v Praze na ustavující schůzi horní komory Parlamentu v jejím 12. funkčním období.

Praha - Iniciativa Přátelé svobodného Ruska vyzvala představitele západního společenství, zejména Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), k odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, razantním finančním sankcím či mezinárodní izolaci Ruska. Uvedla to v dnešním prohlášení, které ČTK poskytl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Pod výzvou jsou podepsáni například zákonodárci z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL či STAN.

Signatáři kritizují ruskou invazi na Ukrajinu, ozbrojené síly podle nich podnikají údery zejména z východu či jihu, ale také ze severu přes Bělorusko. "Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v tomto ohledu poskytuje ruskému režimu svou plnou součinnost a měl by za to být hnán k zodpovědnosti," uvedli.

Kreml si podle nich jako záminku po invazi vybral nepodloženou a do velké míry absurdní "ochranu ruského a ruskojazyčného obyvatelstva". Rozhodnutí ale nemá podporu ruského obyvatelstva, míní.

"V každém případě k těmto věcem svobodné a demokratické Rusko nezůstává slepé a jasně dává najevo, že si agresi proti bratrskému ukrajinskému národu nepřeje. Dobře to dokládá také otevřený dopis více než 2000 ruských intelektuálů adresovaný prezidentu Putinovi, který ho vyzval k ukončení eskalace a zabránění násilí," uvedla iniciativa.

Není podle ní jasné, čeho chtějí ruská vojska na Ukrajině v krátkém horizontu dosáhnout. Z dlouhodobého je to však ukončení spolupráce se Západem a konec euroatlantických aspirací země, míní signatáři.

Za klíčové sankce a opatření na podporu Ukrajiny považují odpojení Ruska od platební platformy SWIFT, k čemuž dosud v sankčních balíčcích EU ani USA nepřistoupily, razantní finanční sankce proti Kremlu, ruským bankám a energetickým společnostem, mezinárodní izolaci Ruska nebo zacílení na ruské oligarchy a Putinovy přátele a jejich rodinné příslušníky či na ruské úředníky s majetky a penězi na Západě.

Dále iniciativa zmiňuje nutnost vojenské, finanční i humanitární podpory Ukrajině, zvýšení obrany a odolnosti západních zemí včetně přesunu dalších vojsk do střední a východní Evropy, další omezení dodávek ruské ropy a zemního plynu, uvolnění vízového režimu do Polska, Slovenska, Maďarska či pobaltských států za účelem poskytnutí humanitární ochrany a pomoci ohroženému obyvatelstvu či posílení evropské odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a dezinformacím.

"Nakonec by Evropská unie a Západ jako celek neměly rezignovat ani na vlastní principy a ukrajinské euroatlantické aspirace, o což Rusko dlouhodobě usiluje. Ukrajina, jako každý demokratický stát, by si měla mít možnost vybrat svou cestu na mezinárodním poli a Rusko by tuto volbu mělo respektovat!" dodala iniciativa.

Pod výzvou jsou podepsáni například senátor za STAN Marek Hilšer, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), europoslanci Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová (oba Piráti), ministr školství Petr Gazdík (STAN), místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) nebo poslanec ODS Pavel Žáček.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je čtvrtek 7. července 2022

Očekáváme v 15:00 19°C

Celá předpověď