Nárůst neplacené pečovatelské práce a práce na dálku mají negativní dopad na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a na duševní zdraví žen. Pandemie koronaviru stojí za prudkým nárůstem množství lidí, kteří začali pracovat na dálku. Tento trend byl patrný především v prvním roce pandemie.
Nejvyšší podíl lidí pracujících z domova v sedmadvacítce má Finsko (25,1 %), Lucembursko (23,1 %), Irsko (21,5 %), Rakousko (18,1 %) a Nizozemsko (17,8 %). V 
Česku pracuje z domova zhruba 7,2 % lidí. Platí,že vyšší flexibilita a autonomie spojená s prací na dálku často vede k vyšší pracovní intenzitě a delší pracovní době. Odvrácenou stranou je narušení balance mezi pracovním a soukromým životem a nárůst výzev, spojených s organizací pracovní doby a času stráveného s rodinou.
Změny postihly více ženy než muže
Ačkoliv pandemie zasáhla více či méně takřka každého, nejnovější statistiky EU zveřejněné Evropským parlamentem ukazují, že ženy obecně postihla více než muže. Podle dat z února a března 2021 bylo až pro 7,4 procenta žen a 5,7 procenta mužů obtížné soustředit se na práci kvůli rodinným povinnostem. Tato čísla jsou ještě vyšší u lidí, kteří pracují na dálku na plný úvazek a mají doma malé děti (27 % žen, 19 % mužů). Není to ale jen práce ovlivňující rodinné povinnosti – rodina často zasahuje také do času 
věnovaného práci. Přibližně 31 procento žen a 22 procenta mužů, kteří pracují na plný úvazek na dálku s malými dětmi, navíc uvedlo, že jejich práce má vliv na čas strávený s rodinou.
Vážný dopad pandemie koronaviru na ženy zdůrazňuje také aktuální průzkum veřejného mínění Eurobarometr. Čtyři z deseti respondentů (38 %) uvedli, že pandemie měla negativní dopad na příjmy žen, na jejich rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (44 %) a na množství času, který věnují placené práci (21 %).
Neplacená práce leží na bedrech žen
Ženy stále vykonávají většinu neviditelné a neplacené pečovatelské práce, včetně péče o děti nebo péče o starší členy rodiny.
Podle dat z února/března 2021 trávily ženy každý týden v průměru více hodin (11,1) péčí o děti či vnoučata a/nebo vzděláváním dětí či vnoučat než muži (6,1). Údaje také ukazují 
rozdíl v péči o starší nebo handicapované příbuzné – 4,2 hodiny v průměru týdně u žen oproti 2,9 u mužů (únor/březen 2021). Ženy také stráví více času domácími pracemi a vařením – 14,4 hodiny za týden oproti 9,4 u mužů (únor/březen 2021).
Duševní zdraví žen
Pandemie koronaviru má nerovnoměrný dopad také na duševní zdraví – ženy a muže postihuje odlišně. Podle studie, kterou si vyžádal parlamentní výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, trpí úzkostmi kvůli koronaviru častěji ženy než muži a tlak na to, sladit si pracovní a rodinný život, si vybral krutou daň na duševní pohodě žen. Na jejich mentální zdraví měla vliv i neformální pečovatelská role: ženy uváděly zvýšenou úzkost a obavy o svou rodinu, blahobyt a o finance.
