Inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a poroste až k 15 procentům

foto Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu 2022 zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin.

Praha - Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i patnáctiprocentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude podle nich vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Analytici v této souvislosti také upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB. Podle dalších dat, která zveřejnil ČSÚ, maloobchodní tržby v březnu zrychlily růst a vývozní a dovozní ceny meziročně opět vzrostly.

Meziměsíční růst spotřebitelských cen v dubnu o 1,8 procenta byl podle ČSÚ daný zejména dražším bydlením a potravinami.

Dubnová meziroční inflace byla přitom o 0,4 procentního bodu vyšší než odhady ČNB. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a regulovaných cen, tedy cen energií. Elektřina přitom meziročně v dubnu zdražila o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta. Růst byl ve všech případech vyšší než v březnu. Nájemné se v dubnu zvýšilo o 4,5 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu 2022 zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Rychlejší než v březnu byl dubnový meziroční růst také u potravin. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.

"V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

Analytik společnosti Portu Filip Louženský upozornil, že inflace v ČR je jedna z nejvyšších na světě, když se pohybuje kolem 25. místa ze 193 zemí. "V zemích, které mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou," uvedl.

Původ aktuálně vysoké inflace v ČR ve srovnání i s dalšími zeměmi EU je podle ekonomů již ve vývoji ekonomiky před pandemií koronaviru, kdy byl napjatý trh práce v podobě nedostatku pracovních sil a rostoucích mezd. Následně k inflaci přispěla i uvolněná rozpočtová politika vlády během pandemie, díky které se do ekonomiky dostalo poměrně velké množství peněz. Dalším důvodem je pozdější a rychlejší nástup růstu cen energií ve srovnání s jinými státy. Vliv měl i vývoj na trhu nemovitostí.

Analytici: Inflace ještě stoupne k 15 %, ČNB tak zřejmě zvýší sazby

Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k údajům ČSÚ k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.

"V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

"Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. "Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli," uvedl.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dramatický vzestup inflace vyžaduje odpovědnou reakci měnové politiky. "Právě v tomto okamžiku by měla být strategie centrální banky konzistentní a jasně čitelná. Reputace centrální banky a inflační očekávání jsou dvě strany stejné mince," uvedl.

Dnešní čísla podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera zvyšují odhad celoroční inflace na zhruba 14 procent. "Proinflační rizika přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na sedm procent," uvedl.

I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je třeba za celý letošní rok počítat s průměrnou inflaci kolem 14 procent. Zároveň podle něj bude Česká národní banka nucena zvýšit svou základní úrokovou sazbu až k sedmi procentům.

"Jsem přesvědčen, že inflace bude kulminovat kolem 15 procent. V létě by se měla plně projevit měnová politika ČNB, která již nyní vede k rychlému růstu spořicích vkladů, a inflace by měla postupně klesat. Tedy za podmínky, že nedojde k nějakému geopolitickému zemětřesení," uvedl partner PwC Petr Kříž.

Analytik společnosti Portu Filip Louženský upozornil, že inflace v ČR je jedna z nejvyšších na světě, když se pohybuje kolem 25. místa ze 193 zemí. "V zemích, které mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou," uvedl.

Například Evropská centrální banka se podle něj obává, že když zvýší základní úrokové sazby, zvýší tím výnosy na státních dluhopisech všech zemí, které platí eurem. Některé z nich jsou tak extrémně zadlužené, že by se při zvýšení sazeb mohli dostat do problémů se splácením výnosů z vlastních dluhopisů.

Ze zemí G20 má podle Louženského nejvyšší inflaci Turecko, zhruba 70 procent. "Ta je způsobena velmi neortodoxním myšlením prezidenta Erdogana, který věří, že vysoké úrokové sazby inflaci zvyšují, což je opak toho, co si myslí zbytek světa," uvedl.

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily růst na 5,4 procenta

Tržby v maloobchodě v březnu zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta z únorových revidovaných 4,1 procenta. Výrazně si polepšily hlavně prodejny nepotravinářského zboží, které byly loni zavřené kvůli epidemii koronaviru. Nižší tržby naopak letos měly internetové obchody. Meziměsíčně maloobchodní tržby klesly o 0,1 procenta.

Tržby v maloobchodě v březnu 2022 zrychlily meziroční růst na 5,4 procenta z únorových revidovaných 4,1 procenta. Nejvyšší růst zaznamenaly prodejny s oděvy a obuví, tržby v nich proti loňskému březnu vzrostly více než trojnásobně. "V porovnání s rokem 2019 však byly o čtvrtinu nižší," podotkla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Prodejny sportovního vybavení utržily o 17,8 procenta více, prodejny domácích potřeb o 17,3 procenta více a tržby v drogeriích vzrostly o 15,5 procenta.

Naopak e-shopy si v tržbách pohoršily téměř o pětinu. "Pokles prodeje internetových a zásilkových obchodů byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku," uvedla Gotvaldová. Tržby klesly také nespecializovaným prodejnám s převahou potravin, a to o 2,2 procenta. Ve specializovaných prodejnách potravin pak lidé utratili o 5,3 procenta více než loni v březnu.

Tržby za prodej a opravy motorových vozidel klesly meziročně o 1,6 procenta. Nižší byly tržby za prodej aut včetně náhradních dílů, za opravy lidé utratili více.

Za celé první čtvrtletí letošního roku se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 6,3 procenta. "Spotřebitelé za pohonné hmoty utratili reálně o 14,8 procenta více než v loňském roce, za nepotravinářské zboží o 10,5 procenta více, naopak za potraviny tržby klesly o 1,4 procenta," dodala ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková.

ČSÚ upozornil, že data za březen jsou předběžná. Definitivní údaje za všechny měsíce roku 2022 zveřejní statistici až v březnu 2023.

Analytici: Domácí poptávka klesá, tržby maloobchodu budou zřejmě stále nižší

Meziměsíční mírný propad maloobchodních tržeb za březen značí podle analytiků klesající domácí poptávku. Projevuje se dopad vysoké inflace a zdražení energií či pohonných hmot. Tržby budou v dalších měsících zřejmě ještě nižší. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila. Analytici zároveň upozornili, že meziroční srovnání výsledků maloobchodu za třetí měsíc roku je zkreslen nízkou srovnávací základnou z loňska, kdy většina kamenných obchodů musela být kvůli pandemii koronaviru uzavřena.

Na maloobchodní tržby je podle hlavní ekonoma banky Creditas Petra Dufka je třeba se podívat i z dlouhodobějšího pohledu. "Když se podíváme na očištěnou řadu za poslední rok, uvidíme, že od květnového otevření obchodů se nejenže neuskutečňuje v podstatě žádný nákupní boom, ale dochází k pozvolnému útlumu nakupování," řekl. Dodal, že v porovnání s průměrným měsícem roku 2019 byly reálné tržby v obchodech o 4,4 procenta vyšší. "S ohledem na fakt, že se srovnáváme se situací před třemi lety, není rozhodně známka nadměrné poptávky," uvedl dále.

Chuť lidí nakupovat bude v dalším období podle ekonoma Jiřího Poura z UniCredit Bank zpomalována "nejhlubším poklesem reálných mezd v novodobé historii, a to přes pět procent", negativní vliv má i vysoká inflace. "Svůj efekt také tvoří vysoké úrokové sazby České národní banky, které zdražují úvěry včetně těch spotřebitelských. To je však efekt, který centrální banka chce, aby začala postupně snižovat inflaci v ekonomice," řekl Filip Pastucha ze společnosti Deloitte.

Raiffeisenbank pro letošní rok očekávala v průměrný růst maloobchodních tržeb bez prodeje automobilů o čtyři procenta a se započítáním prodejů aut o 4,5 procenta. Nově ale odhad přehodnotila na růst v průměru o 0,8 procenta. "Slabé prodeje automobilů naopak budou pokračující zátěží a s auty tak maloobchod podle našeho odhadu poklesne o 0,6 procenta," doplnil analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

Vývozní a dovozní ceny v březnu meziročně opět vzrostly

Vývozní ceny se v březnu meziročně zvýšily o 13,2 procenta, u dováženého zboží vzrostly ceny meziročně o 19,2 procenta. Největší vliv na to měl nárůst cen elektřiny, ropných výrobků, plynu a uhlí. Ceny ve vývozu a dovozu se zvýšily také v meziměsíčním srovnání, ale výrazně méně než v meziročním srovnání.

Vývozní ceny se v březnu 2022 meziročně zvýšily o 13,2 procenta, u dováženého zboží vzrostly ceny meziročně o 19,2 procenta. "Výrazně se zvýšily zejména vývozní a dovozní ceny energií, meziročně přibližně o 150 procent," uvedl Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Na téměř pětinovém meziročním růstu dovozních cen se podepsalo především zvýšení cen minerálních paliv, tedy plynu, ropy, ropných výrobků, elektřiny a uhlí, o 148,6 procenta. Výrazně podle ČSÚ stouply také ceny polotovarů železa, oceli, neželezných kovů a papíru, a to o 21,6 procenta, dále dřeva, plastů a hnojiv. Meziměsíčně dovozní ceny vzrostly o sedm procent, především vlivem třicetiprocentního růstu cen minerálních paliv.

Na meziročním zvýšení vývozních cen měl podle ČSÚ největší vliv taktéž růst cen minerálních paliv, který činil 152,8 procenta. Ostatní suroviny, hlavně dřevo a kovový odpad, zdražily o dvě pětiny, potraviny a polotovary železa, oceli, kovových a dřevěných výrobků o pětinu. Meziměsíčně vývozní ceny rostly o 4,7 procenta, vliv na to opět měly zejména ceny elektřiny a ropných výrobků.

Směnné relace meziročně poklesly na 95 procent po únorových 96,8 procenta. Nejnižší hodnoty dosáhly nápoje a tabák. Meziměsíčně se snížily na hodnotu 97,9 procenta po únorových 98,8 procentech, přičemž nejnižší hodnoty dosáhla minerální paliva.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 4. července 2022

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď