Praha - Spotřebitelské ceny v ČR v prosinci meziročně vzrostly o 15,8 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 16,2 procenta. Meziměsíčně ceny stagnovaly, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za zpomalením inflace zejména zlevnění pohonných hmot. Česká národní banka (ČNB) ale upozornila, že bez započítání takzvaného úsporného tarifu na energie by byla inflace o 3,5 procentního bodu vyšší. Za celý loňský rok byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta, byla to nejvyšší hodnota od roku 1993.
Proti loňskému prosinci zdražovaly zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent více, za drůbeží maso zhruba o 43 procent více. Polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a za cukr se platil bezmála dvojnásobek než o rok dříve. Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta.
"Na nízké hodnotě inflace se dominantním způsobem podepsalo markantní zlevnění pohonných hmot. Rozsah jejich cenového poklesu snese za posledních několik let srovnání pouze s loňským srpnem a dubnem 2020," upozornil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Loni v srpnu podle něj pohonné hmoty zlevnily o 9,8 procenta, v dubnu 2020 o 10,5 procenta.
Inflace v prosinci byla o 3,3 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB ve své podzimní prognóze. "Zápornou odchylku od prognózy i v prosinci dominantně způsobil, podobně jako v předchozích dvou měsících, vývoj regulovaných cen. V něm se projevil říjnový propad cen elektřiny vlivem statistického promítnutí příspěvku na úsporný tarif," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Analytici očekávají v lednu zvýšení inflace, protože mnozí obchodníci mění ceníky zboží a služeb, kromě toho se čeká zdražení energií na cenové stropy. V dalších měsících by měla inflace zpomalovat, zůstane ale na vysoké úrovni. "Pro rok 2023 nyní odhadujeme inflaci kolem deseti procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle Krále se ve druhé polovině letošního roku projeví zchlazení domácí i zahraniční poptávky i tuzemského trhu práce. Naplno by se také měla projevit zpřísněná měnová politika. V první polovině roku 2024 by se inflace měla dostat ke dvěma procentům, uvedl.
Inflace v prosinci zpomalila nejen v Česku, ale i jinde ve světě. Z evropských zemí patřila v Česku k těm vyšším, vyplývá z analýzy společnosti Portu. Vyšší inflaci než Česko vykázaly baltské země, Polsko a Maďarsko. Nižší hodnoty jsou naopak v Německu, v Rakousku nebo na Slovensku.
