Hrdinková: ČR unese omezení fondů, chce ale do rukou osud peněz

foto Vlajka Evropské unie. Ilustrační foto.

Brusel - Česko si dovede představit omezení kohezních a zemědělských fondů, s nímž počítá příští víceletý rozpočet Evropské unie. Praha však chce více rozhodovat sama o tom, kam peníze z unie půjdou. ČTK to dnes řekla státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková. Z dnešního jednání unijních ministrů podle ní plyne, že členské země hodlají do rozpočtu pro roky 2021 až 2027 zapracovat podmínku dodržování vlády práva.

Finské předsednictví dnes představilo Radě EU aktuální stav jednání o víceletém finančním rámci, který podle návrhu Evropské komise počítá s omezením peněz určených na fondy soudržnosti, z nichž čerpají především státy bývalého východního bloku. Česká vláda s tím dlouhodobě nesouhlasí, což dal při svém prvním setkání s budoucí šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou najevo i premiér Andrej Babiš. Podle Hrdinkové to však pro Prahu není nepřekonatelný problém.

"Umíme s tím pracovat, i když je to pro nás jeden z největších propadů ze všech členských států. Ale potřebujeme více pravomocí v tom, abychom si rozhodovali, kam tyto prostředky umístíme," řekla Hrdinková po první části dnešního ministerského jednání.

Vláda vyčíslila, že v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by Česko, které přijde o část peněz i kvůli odchodu Británie či vlastnímu bohatnutí, mělo dostat o 100 miliard korun méně než z rozpočtu současného.

Finské předsednictví považuje za jednu ze svých priorit vládu práva a chce spojit dodržování pravidel právního státu s vyplácením peněz z unijního rozpočtu.

"Ze strany mnoha států je na to velký důraz a dneska znělo, že bez toho asi nový víceletý finanční rámec nebude," uvedla Hrdinková. Česko podle ní uznává důležitost demokracie a vlády práva, chtělo by však, aby byly jasně definovány podmínky a způsob hodnocení jejich dodržování. "Aby nemohlo docházet k nějakému neobjektivnímu nebo prioritnímu zacházení," dodala.

Timmermans: Maďarsko ukázalo vůli hovořit o vládě práva 

Maďarsko během dnešní debaty ukázalo vůli odpovídat na dotazy ostatních členských států Evropské unie týkající se problémů s vládou práva v zemi. Novinářům v Bruselu to řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle něhož první debata unijních ministrů na toto téma proběhla věcně a přátelsky. Podle finského předsednictví se Rada EU bude stavem právního státu v Maďarsku dál zabývat.

"Dnešek ukázal, že mezi členskými státy existuje vůle ptát se a u Maďarska vůle odpovídat," prohlásil Timmermans na tiskové konferenci po jednání ministrů. Komise, v níž má Timmermans otázky spojené s dodržováním hodnot EU na starosti, vede s Budapeští řízení podle sedmého článku lisabonské smlouvy. Jeho zahájení doporučil kvůli omezování svobody médií a nezávislosti soudů před rokem v bezprecedentním kroku Evropský parlament a řízení může po několika nezbytných krocích teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Maďarsku.

Členské země podle finské ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenové nepřijaly v maďarské otázce žádný závěr, hodlají se však k tématu vrátit v příštích měsících.

Podle některých maďarských novinářů šířila vláda v Budapešti před jednáním informace, že dnešní slyšení iniciovaly "proimigrační síly" a že jde o "hon na čarodějnice". Místopředseda EK konstatoval, že maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová dnes vystupovala velmi přátelsky, avšak že premiér Viktor Orbán i členové jeho vlády mnohdy hovoří zcela jinak v Bruselu a jinak na domácí scéně.

Pro Timmermanse šlo o poslední účast na jednání unijních ministrů před říjnovým koncem mandátu, po němž své portfolio předá budoucí české místopředsedkyni komise Věře Jourové. Na novinářský dotaz, zda i ona bude jako členka strany kontroverzního premiéra Andreje Babiše tak tvrdě dbát na dodržování principů demokracie a právního státu, odpověděl, že nemá pochybnosti. "Pokud si někdo myslí, že až předám své portfolio, tak starost o vládu práva skončí, tak se mýlí. Mí nástupci možná budou mít méně vousů, ale stejné zanícení," řekl na adresu Jourové a belgického komisaře Didiera Reynderse, který bude mít na starost oblast spravedlnosti. "Velmi blízce jsem spolupracoval s Věrou Jourovou a vždy jsme se shodovali, nemám obavy, že bude pokračovat v mé práci," dodal.

Timmermans rovněž ocenil, že finské předsednictví vnímá vládu práva jako zásadní prioritu a chce, aby s dodržováním příslušných pravidel bylo spojeno vyplácení prostředků z budoucího víceletého rozpočtu EU, o němž dnes ministři rovněž jednali.

Podle české státní tajemnice pro EU Mileny Hrdinkové je zřejmé, že tento návrh má mezi členskými zeměmi velkou podporu. Finsko se však podle ní nedrží souvislostí dojednaných předchozím rumunským předsednictvím a tak není jisté, zda členské země dosáhnou finální shody na rozpočtu do konce roku, jak je dosud plánováno.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je pondělí 21. října 2019

Očekáváme v 13:00 17°C

Celá předpověď