Hrát na počest převzetí předsednictví Rady EU považuje Hrůša za krásný úkol

foto Dirigent Jakub Hrůša poskytl 21. prosince 2020 v Praze rozhovor ČTK.

Praha - Koncert 1. července na počest převzetí předsednictví Rady Evropské unie Českou republikou na festivalu Smetanova Litomyšl považuje dirigent Jakub Hrůša za krásný úkol. S Českou filharmonií jako její hlavní hostující dirigent provede symfonickou báseň z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany a symfonickou báseň Praga Josefa Suka. Program v jistém smyslu prezentuje to nejlepší, čím naše hudební minulost přispěla k evropské kultuře, řekl v rozhovoru s ČTK Hrůša.

"Hostování na festivalu Smetanova Litomyšl byla dlouho v našich plánech, ale shoda časových okolností chtěla, že ten den je zároveň prvním dnem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Takže vznikl oprávněný a hezký požadavek, aby tomu byl koncert vzhledem k návštěvě politické reprezentace naší země a Evropské unie věnován," uvedl Hrůša. "Vážím si toho, že politici přijedou na toto krásné místo, které má jako Smetanovo rodiště velký význam pro naši hudbu," dodal.

S Českou filharmonií vystoupí Hrůša v Litomyšli i 2. července na koncertu s podstatně odlišným programem. Tvoří ho kompozice Mysterium času Miloslava Kabeláče a ve druhé půlce zazní Symfonie č. 7 C Dur Leningradská skladatele Dmitrije Šostakoviče. "Podle sovětských dokrín byla symfonie reakcí na vpád hitlerovské armády do Sovětského svazu. Ale je to složitější, protože Šostakovič to dílo začal komponovat už podstatně dříve a je spíše obecnou reakcí na útlak totality. Jsem rád, že Šostakoviče hrajeme, nesouhlasím s tím, aby se vytěsňovala kvalitní a nadčasová ruská hudba z našeho repertoáru," sdělil Hrůša.

Během stávající sezony si Hrůša připsal řadu úspěchů. Kromě svých závazků v pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků a hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie zakončil tento měsíc svoji první sezonu jako hlavní hostující dirigent italského orchestru Santa Cecilia. V Římě na závěr sezony nabídl Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka a Glagolskou mši Leoše Janáčka. "Zvolil jsem tam český repertoár, protože jsme dohodnuti, že budu kombinovat objevování věcí, které jsou mi blízké a pro ně jsou relativně nové, s repertoárem známým, ve kterém je ten orchestr silný v kramflecích i beze mne. Mělo to ohlas a v Římě budu Janáčka dělat i nadále. Příště to bude kantáta Věčné evangelium. Uvedeme i rapsodii Taras Bulba," podotkl.

Dalším Hrůšovým úspěchem se v červnu stala londýnská inscenace Lohengrina Richarda Wagnera na scéně Královské opery. Původní inscenaci amerického režiséra Davida Aldena z roku 2018 obnovil letos anglický režisér Peter Relton. "Wagner a jeho Lohengrin, opera na nejvyšší možné kvalitativní úrovni, byla pro mě velkou výzvou. Bylo to šťastné období, navíc v Londýně, kde žiju a kde moje děti chodí do školy. Takže naprostá idyla naplněná prací, což se u mě s idylou nijak nevylučuje," prohlásil Hrůša, jehož nejbližším uměleckým projektem bude 7. srpna Janáčkova opera Káťa Kabanová v Salcburku, kde povede Vídeňské filharmoniky.

Dirigent Hrůša už dříve prodloužil své působení ve funkci šéfdirigenta Bamberských symfoniků. V čele předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/2017, tak setrvá do roku 2026. Letos za nahrávku 4. symfonie Antona Brucknera, kterou pořídil s Bamberskými symfoniky, získal prestižní ocenění International Classical Music Awards (ICMA). Nahrávka natočená pro společnost Accentus Music byla vybrána jako nejlepší v kategorii Symfonická hudba.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 19. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 20°C

Celá předpověď