Evropský parlament bude na dalším bruselském plénu hostit Dny solidarity s Ukrajinou a diskutovat o nových strategiích EU v oblasti energetiky a potravinové bezpečnosti.
Parlamentní výbory tento týden podpoří ukrajinský parlament – Nejvyšší radu – prostřednictvím takzvaných Dnů solidarity s Ukrajinou. Uskuteční se debaty s předsedou Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem, ukrajinským velvyslancem při EU Vsevolodem Chentsovem a laureátem Sacharovovy ceny za rok 2017 Lorentem Salehem. S ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu EP během středečního rozpravy zváží, zdali nebude třeba představit akční plán EU k zajištění potravinové bezpečnosti v unii i mimo ni. Ve středu zveřejní komise svá dlouhodobá opatření k zajištění potravinové bezpečnosti v Evropě a odolnosti dodavatelských řetězců. Poté se očekává, že europoslanci budou během rozpravy požadovat okamžitá opatření ke stabilizaci trhu EU, který byl postižen nedostatkem zemědělských dovozů z Ukrajiny.
Návrh usnesení, o němž se bude hlasovat ve čtvrtek, vyzývá k poskytnutí humanitární potravinové pomoci obyvatelům Ukrajiny a k vytvoření potravinových koridorů na Ukrajinu a z ní. Návrh textu zdůrazňuje potřebu snížit závislost EU na dovozu a zvýšit produkci, zejména bílkovinných plodin, v členských státech. Komise by měla posoudit poskytnutí finanční podpory nejvíce postiženým zemědělským odvětvím v EU, a to i s využitím krizové rezervy ve výši 479 milionů eur, a potenciální dopad války na potravinovou bezpečnost, uvádí se v návrhu usnesení.
Energetická nezávislost
Ve čtvrtek budou europoslanci diskutovat s Radou a Komisí o plánu „REPowerEU“. Jeho cílem je zajistit, aby Evropa nebyla závislá na ruských fosilních palivech, počínaje plynem, v dostatečném předstihu před rokem 2030. Strategie zahrnuje opatření ke zmírnění prudkého nárůstu cen energií a k doplnění zásob plynu na příští zimu.
Poslanci povedou rozpravu o tom, jak řešit dopady současného růstu cen energií a jak dále posílit odolnost vůči budoucím šokům.
Parlament rovněž projedná dvě otázky Radě a Komisi týkajících se stavu modernizace Smlouvy o energetické chartě a toho, jak může současná energetická krize ovlivnit vyjednávací pozici EU. Nástin plánu REPowerEU, který má Evropu učinit nezávislou na ruských fosilních palivech počínaje plynem mnohem dříve než v roce 2030, představila komise 8. března. Obsahuje řadu opatření, která mají reagovat na rostoucí ceny energie v Evropě a doplnit zásoby plynu na příští zimu. Hlasovat se bude rovněž ve čtvrtek.
Poplatky za roaming
Parlament bude ve čtvrtek hlasovat o prodloužení režimu „Roam like at home“ o dalších 10 let. To by spotřebitelům umožnilo i nadále používat své telefony na cestách po EU bez dodatečných nákladů – a tedy volat za ceny jako doma.
Zasedání Evropské rady
Europoslanci si na plénu mimo jiné stanoví priority pro nadcházející jarní zasedání Evropské rady. Summit EU se bude konat 24. a 25. března, zaměří se na válku na Ukrajině a také na koronavirovou krizi a hospodářské oživení. K lídrům EU se na setkání připojí americký prezident Joe Biden. Ve středu poslanci nejprve zhodnotí výsledky neformálního summitu EU z 10. a 11. března a s Charlesem Michelem a Ursulou von der Leyenovou, na němž vedoucí představitelé členských států EU rozhodli o dalších opatřeních v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a její důsledky pro bezpečnost a suverenitu Evropy. Tyto kroky jsou obsaženy ve Versailleské deklaraci přijaté 11. března.
Kromě bezpečnosti, obrany a vnějších vztahů budou hlavy států a předsedové vlád EU během nadcházejícího summitu hodnotit vývoj pandemie covid-19 a hospodářské oživení za současně rostoucích cen energií, k nimž přispěl i ruský útok na Ukrajinu.
Projev kanadského premiéra
Ve středu v 17:30 promluví k poslancům premiér Justin Trudeau, následovat budou vystoupení předsedů poslaneckých klubů. Očekává se, že šéf kanadského kabinetu bude hovořit o ruské invazi na Ukrajinu a mezinárodní reakci na ni, jakož i o vztazích mezi EU a Kanadou.
Před vystoupením na plénu se premiér Trudeau sejde s předsedkyní EP Robertou Metsolovou.
Lepší ochrana fondů EU před oligarchy
Schopnost EU zabránit oligarchům v získávání finančních prostředků EU je omezená kvůli velmi roztříštěným systémům podávání zpráv a nedostatečné spolupráci mezi státy EU.
V návrhu textu, o němž povedou poslanci rozpravu ve středu a hlasovat o něm budou ve čtvrtek, varují před "nebývalým rozsahem“ oligarchických struktur v některých zemích EU, do nichž jsou zapojeni členové vlád a vysoce postavení politici. Upozorňují, že podle zpráv Viktor Orbán v Maďarsku "centralizuje a přerozděluje bohatství svému blízkému okolí prostřednictvím zemědělských dotací“, zatímco v Česku bývalý předseda vlády Andrej Babiš podle Pandora Papers využil offshorové financování k nákupu nemovitostí ve Francii.
Kromě Maďarska a Česka návrh usnesení zmiňuje také "velmi problematické“ nerovné vyplácení prostředků ze zemědělských fondů v Bulharsku, na Slovensku a v Rumunsku.
Další body programu:
• Nařízení o roamingu (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)
• Makrofinanční pomoc Moldavské republice (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)
• Švýcarské bankovní tajemství – Jak provádět normy v oblasti boje proti praní peněz ve třetích zemích (rozprava ve středu)
• Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – Selecta – Francie (hlasování ve čtvrtek)
• Harmonogram dílčích zasedání Parlamentu – 2023 (hlasování ve čtvrtek)
• Oznámení jmenování členů do dvou zvláštních a jednoho vyšetřovacího výboru EP (oznámení ve čtvrtek)
• Pilotní režim pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)
• Počítačový systém pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních - systém e-CODEX (hlasování ve čtvrtek)
• Dohody mezi EU a Brazílií o zrušení vízové povinnosti (hlasování ve čtvrtek)
