Brno - Morava sice v minulosti většinou nebývala zdrojem impulzů pro vývoj umění, vždy ale dokázala vstřebat vlivy a podněty ze všech světových stran, některé rozvinout a vtisknout jim osobitý výraz. Podobně jako celá střední Evropa, i Morava byla křižovatkou stylů, tavicím kotlem, řekl ČTK v rozhovoru historik Michal Konečný, který dva roky pracoval na obsáhlém, ale populárně pojatém výkladu dějin umění na Moravě.
Knihu nazvanou Apollo a Marsyas vydal brněnský Host ve spolupráci s nakladatelstvím Vutium, které spadá pod Vysoké učení technické, kde Konečný vyučuje. Právě při pedagogické činnosti historik a památkář zjistil, že sice existuje nespočet odborných knih a článků o různých etapách umění na Moravě, ale chybí syntéza, která by lidem formou příběhu ukázala kontext, souvislosti a vazby, často sahající daleko za hranice Moravy.
"Kdybychom se vydali pozpátku po stopách zdejších uměleckých děl, cesty by nás zavedly do německých zemí, Francie, Prahy, Budína, severní Itálie, Vídně, Říma, Paříže, Mnichova, Anglie, Berlína, Výmaru i Moskvy. Tam všude se totiž nacházejí vzory pro kláštery, kostely, zámky, obrazy, vily, domy a sochy, jejichž umělecké formy byly na Moravě napodobovány," napsal Konečný v knize.
Importem je také Apollo a Marsyas, obraz italského umělce Tiziana v obrazárně kroměřížského zámku, který dal knize jméno. "Morava je však specifická v tom, že se tam čas od času vyskytne nějaký zvláštní derivát těch importovaných forem, přinášející výjimečné umělecké výkony," doplnil Konečný v rozhovoru.
Nejlépe se umělcům a umění dařilo v dobách a místech, kde panovala relativní svoboda a prosperita. Plodným obdobím bylo panování moravských Lucemburků ve středověku, stavovský stát v 16. století, ale také druhá polovina 19. století, kdy průmyslový boom proměnil velká města na Moravě a vytvářel podmínky třeba pro budování reprezentativní okružní třídy v Brně i pro pozdější nástup funkcionalismu. Výrazným lokálním centrem byla renesanční Telč, stejně jako Valtice po třicetileté válce nebo Kroměříž za biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Do zvláště malebných forem rozkvetla na Moravě italská renesance, svůj vlastní výraz tam našlo i francouzské rokoko.
Zájemci o proměny umění na Moravě by podle Konečného neměli minout třeba hrad Pernštejn, klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova nebo Bučovice a další renesanční arkádové zámky, které jsou pro Moravu té doby charakteristické. "Trochu zapomenutou, ale velmi zajímavou památkovou rezervací je Lipník nad Bečvou, stejně jako Moravská Třebová," doplnil Konečný. Za výjimečné dílo pokládá třeba sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - pracovali na něm místní umělci a pro obyvatele města byl po generace důležitým symbolem.
Příběh moravského umění pojal Konečný v knize chronologicky. Začíná u lovců doby kamenné, kteří tábořili pod Pálavou i jinde na Moravě a v jednom ohništi po nich zůstala keramická soška - Věstonická venuše, mimořádná památka pravěkého umění. Pokračuje přes Kelty, Velkou Moravu, středověk či baroko až do současnosti. Autor v rozhovoru ujistil, že příběh umění na Moravě zdaleka není u konce.
Jan Tomandl kš
