Historik: Udržení ČSR nebylo možné, slovenský stát byl totalitní

foto Ilustrační foto - Jozef Tiso při projevu v Bratislavě u budovy slovenského Národního divadla. 1938

Bratislava - Zachování společného státu Čechů a Slováků před 80 lety patrně nebylo udržitelné, již po mnichovské dohodě z roku 1938 Československo ztratilo spojence. Režim takzvaného slovenského státu, který byl vyhlášen 14. března 1939 a který byl spjat s nacistickým Německem, se stal autoritativním a totalitním s výraznými fašistickými prvky. ČTK to řekl slovenský historik Ivan Kamenec. V českých zemích došlo v polovině března 1939 k zahájení okupace nacistickým Německem a k vytvoření Protektorátu Čechy a Morava.

"Rozpad Československa (v roce 1939) byl projevem hluboké morální a politické krize celé Evropy. Západním mocnostem se nechtělo vstoupit do konfliktu s Německem. Československo se silnou německou menšinou nebylo, bohužel, pro západní spojence problémem, kvůli kterému by vstoupili do války," uvedl Kamenec.

Vývoj v roce 1939 byl v Česku a na Slovensku podle historika vnímán odlišně. "Zatímco česká společnost oprávněně považovala okupaci za zničení státnosti, slovenská veřejnost vytvoření státu pokládala za stvoření moderní státnosti," řekl.

Podle něj ale vyhlášení samostatného Slovenska nebylo vyvrcholením národně-emancipačních snah slovenské společnosti, ale stalo se vedlejším produktem nacistické agrese vůči Československu. Kamenec ovšem připomněl, že územní nároky na Slovensko si tehdy dělalo Maďarsko a částečně i Polsko.

Slovenský stát se stal za druhé světové války jedinou neokupovanou zemí, která deportovala občany vlastní mocenskou silou. "Snad nejdrastičtějším projevem režimu bylo takzvané řešení židovské otázky. Slovensko vyvezlo asi 75.000 svých Židů, z nichž 68.000 bylo zavražděno," uvedl Kamenec.

Historik řekl, že po vyhlášení slovenské autonomie v roce 1938 a po pozdějším osamostatnění země také odjela ze Slovenska nuceně nebo dobrovolně řada českých státních zaměstnanců. "Mnoho českých učitelů, kteří se zasloužili o rozvoj slovenského školství a o civilizační pokrok, bylo ještě za autonomie doslova nenávistně vyháněno," dodal.

Oproti jiným "satelitům" Německa či okupovaným zemím mělo Slovensko podle Kamence za války vyrovnanou hospodářskou politiku a pocítilo válečnou hospodářskou konjunkturu. Historik dodal, že Německo pro případ vítězství ve válce ale nepočítalo s další existencí slovenského státu ani slovenského národa.

Ze slovenských parlamentních stran se k válečnému slovenskému státu otevřeně hlásí krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko, která v parlamentních volbách v roce 2016 získala osm procent hlasů a postarala se o největší překvapení.

"Pokud by se někdo v Česku pokoušel oslavovat protektorát a tvrdit, že to bylo nejsvětlejší období v českých dějinách, tak ho asi zavřou do blázince. Na Slovensku ta legenda o státnosti jako nejvyšším vrcholu ve vývoji národa přetrvává u části obyvatelstva do dneška," řekl Kamenec. Podle jeho názoru právě zmíněné téma slovenské státnosti využívají na Slovensku některé politické strany.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je čtvrtek 20. června 2019

Očekáváme v 23:00 21°C

Celá předpověď