Při založení Znojma roku 1226 už bylo město značně rozestavěné, uvedl historik

foto Pohřební insignie českého krále Přemysla Otakara II. z pozlaceného stříbra - královská koruna, žezlo a jablko, které nechal Václav II. zhotovit při převozu pozůstatků svého otce ze Znojma do Prahy na výstavě v Brně v roce 2006.

Znojmo - Když český král Přemysl Otakar I. vydal v roce 1226 listinu, v níž odškodňoval Loucký klášter za statek Kulchov potřebný k založení Znojma prosiměřickým kostelem, bylo středověkého město již rozestavěné. Existovaly příkopy, valy a brány, jmenovitě Suchohrdelská. Již od druhé čtvrtiny 12. století existovaly také svatyně svatého Michala a Mikuláše a později postavená rotunda svaté Kateřiny. Na znojemské konferenci s názvem Markrabě Vladislav Jindřich - proměna Moravy knížecí v markrabskou o dnes řekl historik Libor Jan z Masarykovy univerzity.

Rok 1226 je pro Znojmo datum, ke kterému se v moderní době vztahuje založení města a konference je symbolickým zahájením oslav 800 let jeho existence. Osídlení na ploše středověkého města i v okolí bylo na počátku 13. století již poměrně husté díky církvi i příhodným zemědělským podmínkám. Středověké město tak vzniklo na místě někdejších dvorců a osad.

"V 11., 12. a částečně ještě ve 13. století byl hlavním kostelem chrám svatého Hypolita v nedalekém Hradišti, ale postupně se stával populárnější a významnější kostel svatého Mikuláše," uvedl Jan. Dnes je tento kostel jednou z hlavních znojemských dominant.

Podle brněnského archeologa Rudolfa Procházky existovaly před vznikem města již složitě strukturované sídelní útvary v 9. až 11. století a je otázka, který z ostrohů nad Dyjí byl hlavním centrem. V době založení města už to byl ostroh, kde stojí hrad. "Nejhustší osídlení najdeme v době vzniku města na dnešním Horním náměstí," řekl Procházka. Při průzkumech například zjistili, že na dnešním Václavském náměstí bylo před vznikem města pohřebiště stejně jako v lokalitě jižně od něj v dnešní Klácelově ulici. Až později zde pohřebiště překrylo městské osídlení.

Zdejší královská lokace tak byla úspěšná, Znojmo se stalo důležitou oporou královské moci na jižní Moravě a na hranicích s Rakouskem. A je také jedním z mnoha měst, která na území dnešního Česka ve 13. století vznikla na místě staršího osídlení, které již v předchozích stoletích využívalo příhodných přírodních podmínek jak pro obživu, tak také pro obranu před nepřítelem.

Setkání s králem ve Znojmě před 800 lety zahájilo proměnu Moravy

Jako prolog k dynamickým změnám, ekonomickému rozvoji Moravy a začátek cesty k zemskému uvědomění označil rok 1222 historik z Masarykovy univerzity Martin Wihoda. V létě před 800 lety se ve Znojmě setkal český král Přemysl Otakar I. se zástupci moravských předáků. Doprovázel ho i syn a dědičný český král Václav a také druhý syn Vladislav Jindřich, který se v tomtéž roce stal moravským markrabětem, řekl dnes Wihoda na znojemské konferenci s názvem Markrabě Vladislav Jindřich - proměna Moravy knížecí v markrabskou.

Znojmo dnešní konferencí a připomínkou 800 let staré události symbolicky zahájilo oslavy 800 let existence královského města. Jeho založení se datuje do roku 1226.

Morava byla ve 12. století ještě rozdělená na knížectví znojemské, brněnské a olomoucké, kde sídlili sourozenci pražských Přemyslovců, před polovinou 12. století vymřela brněnská knížata. Znojmo se tak stalo na několik desetiletí hlavním sídlem pro jižní polovinu Moravy a sídlil zde i první moravský markrabě Vladislav Jindřich, bratr Přemysla Otakara I., jehož nástupcem se v roce 1222 stal jmenovec, který byl jeho synovcem.

Bratr Přemysla byl na konci 12. století na Moravě zpočátku jen jeho spoluvládcem a potenciálním následníkem knížete Čechů. I když se již tituloval markrabě moravský, vztah k Moravě jako zemi zatím neměl. "Dohodli se, že jeden bude vládnout v Čechách a druhý na Moravě," řekl Wihoda. Až v roce 1216 se Vladislav Jindřich vzdal možnosti nástupnictví v Praze a plně se mohl věnovat správě Moravy. Tehdy se titul markrabě teprve začal vázat k moravské zemi a Vladislav Jindřich spojil pod svoji vládou Znojemsko a Brněnsko s Olomouckem. "Mohl se usadit v Olomouci, z které bylo blíže do Prahy, přesto zachoval věrnost Znojmu. Zdejší místo mu konvenovalo. Jeho manželka byla původem z Rakouska a ze Znojma byly také blíže babenberské državy," vysvětlil Wihoda.

Když v roce 1222 přijel Přemysl Otakar I. do Znojma, byl jeho syn Vladislav Jindřich ještě mladý na převzetí vlády, ale moravským předákům už byl představen jako budoucí markrabě. Strýc mu zanechal zemi, která se začala prudce ekonomicky rozvíjet a její obyvatelé postupně spěli k zemskému uvědomění. Prosperitu přinesla primitivní těžba zlata v podhůří Hrubého Jeseníku. Směňovalo se za stříbro, z něhož se začala razit drobná mince. "Její hodnota byla malá, díky čemuž se dostala k rukám běžných lidí. Stala se dostupnou, stabilizovaly se ceny, rozběhl se místní i dálkový obchod a prospívalo to různým oblastem života, mohly se začít dovážet vyspělejší technologie. Do země také začaly pronikat právní normy, které umožnily reformovat venkovské hospodaření a umožnily fungování měst na nových základech," zmínil Wihoda normy, pro něž se v historiografii vžilo pojmenování "německé právo".

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je neděle 5. února 2023

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď