Historik: Komunistům vadila snaha Horákové bránit svobodu

foto Milada Horáková, politická pracovnice, oběť vykonstruovaných procesů 50.let - vypovídá před státním soudem (popravena 27.6.1950).

Praha - Politička Milada Horáková, která byla před 70 lety popravena, se podle historika Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) svými aktivitami postavila nastupujícímu komunistickému režimu. Vadilo mu její mravní přesvědčení a odhodlanost jít za ideály svobody a demokracie. Synek to dnes uvedl v Senátu při oficiálním představení své knihy s názvem Mám klid ve svém svědomí, v níž se zaměřil na činnost Horákové před i po komunistickém převratu v únoru 1948.

Fotogalerie

Titul knihy je citací z posledního dopisu Horákové před její popravou. Podle Synka je výstižný, neboť Horáková odhodlaně a vědomě riskovala svůj život, postavila se nastupujícímu komunistickému režimu, protože jí to velelo její mravní a demokratické přesvědčení. "Z tohoto světa odcházela i s tím, že splnila svoje poslání a že může odejít s klidným svědomím a vyrovnaná," dodal.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL označila za "neakceptovatelné, že klid ve svědomí měli i její vrazi, tedy komunisté". Horáková byla podle Horské zásadová demokratka a čestná žena, která si zasloužila vyznamenat, ne zavraždit. "Dopadla na ni pěst dělnictva, stala se výstrahou pro všechny odpůrce totalitárního režimu," řekla Horská. Uvedla, že i mezi současnými komunisty jsou tací typu Vojtěcha Filipa nebo Marty Semelové, podle nichž proces s Horákovou byl v pořádku a její přiznání nebylo vynucené.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra uvedl, že Horáková byla nepohodlná nacistům i komunistům, protože se silně hlásila k odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a její aktivity spojovala snaha nesmířit se se ztrátou svobody a demokracie v někdejším Československu.

Horáková byla popravena po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 v areálu pankrácké věznice. Národněsocialistickou poslankyni, právničku a bojovnici za práva žen nechali vládnoucí komunisté oběsit kvůli údajné špionáži a velezradě. Stala se jedinou ženou, která byla popravena v 50. letech po odsouzení v politickém procesu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je čtvrtek 6. srpna 2020

Očekáváme v 11:00 22°C

Celá předpověď